Při péči o vinnou révu nezapomínáme ani na odstraňování neplodných letorostů na starém dřevě a na dodatečné vylamování zálistků. Osečkování totiž podporuje zvýšenou tvorbu zálistků. Zálistky jsou u révyvinné velmi důležité. Mladší listová plocha zálistků vytváří asimiláty, které réva vinná využívá pro zrání hroznů a tvorbu zásobních látek na přezimování. Zálistky se však odstraňují v zóně hroznů, aby ji příliš nezahušťovaly. Nad nejvýše postaveným hroznem se pak zálistky opět nechávají. Tyto zálistky se dále také osečkovávají, aby se udržel požadovaný tvar listové stěny keře.
Zálistky se nejčastěji vylamují ručně, bez použití zahradnických nůžek. Zálistky jsou citlivé na napadení houbovými chorobami, zejména plísní révy a padlím révy. Až do konce vegetace je důležité udržovat jejich zdravotní stav v pořádku a provádět účinnou ochranu proti houbovým chorobám.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ VINNÉ RÉVY PRO ZAČÁTEČNÍKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iv.
Dobrý den, kdy lze ještě provést jarní řez vinnérévy ? děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Teď na konci dubna už je pozdě. Réva by po řezu ronila lepkavou tekutinu, přes kterou by se do dřeva dostala bakterie, která by zahubila celou rostlinu. Řez vinnérévy se musí provádět jen v období, kdy rostlina spí. Tedy nejlépe v únoru až do 1/2 března.
Mezi hlavní úkony péče o vinnou révu patří i takzvané osečkování neboli zakracování letorostů. V červenci letorosty ještě neukončily svůj růst a mohou se ohýbat či převěsit, proto letorosty nad horním drátem musíme zalomit. Jejich délka by měla být asi 120–150 cm. Neprovedeme-li osečkování, změní se solární plocha keře v neprospěch zastíněných listů, které málo asimilují a spotřebovávají svoje asimiláty k dýchání. Tím vzniká nadměrné množství kyseliny jablečné a snižuje se kvalita hroznů, následně hůře vyzrávají i letorosty. Osečkování provádíme v letních měsících 2–3x. Přitom stále nezapomínáme na odstraňování neplodných letorostů na starém dřevě a na dodatečné vylamování zálistků.
Předjarní řez zdřevnatělých částí révyvinné je pouze úvodem k četným ošetřovacím řezům v létě. Pro získání chutných a zdravých hroznů nesmíme zanedbávat velmi pečlivý letní střih zelených částí keře, a to až do pozdního podzimu.
Příliš mnoho výhonů a listů ponechaných během vegetace vede vždy k výraznému zhoršení kvality sklizených hroznů.
V diskuzi ŘEZ VINNÉ RÉVY NA PODZIM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šiši.
Dobrý den, jsem laik, mám vinnou révu 3 rokem a zanedbala jsem řez v prvém roce. Mohu tvarovat řezem i na podzim, nebo jen opravdu na jaře. Díky za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Oldřich Hodboď.
Dobrý den kdysi jsem četl ve Vinařském obzoru tzv.podřez vinnérévy.Múžete mi ho popsat, kdy a jak. Děkuji Oldřich Hodboď
V naší poradně s názvem VINNÁ RÉVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav Kubánek.
nadpis vašeho článku a nejen vašeho je střihání vinnérévy na podzim a není tam ani slovo o tom střihu na podzim,prosím o jednoduchou věc,jak a kdy se stříhá vinná réva na podzim. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Podzimní řez vinnérévy se standardně neprovádí. Řez se provádí až v únoru. Během podzimu dřevo ještě dozrává a není připraveno na zkracování. Nejlepší období pro řez vinnérévy je únor - doba, kdy odezní největší mrazy. Teprve pak se provádí řez vinnérévy.
Vinnou révu je nejvhodnější vysazovat na podzim (konec října, začátek listopadu), nebo brzy na jaře, hned jak se půda prohřeje (březen–duben). Jestliže budete vinnou révu sázet na jaře, je nutné ji upravit řezem již před výsadbou.
Řez neprovádějte na přímém slunci. Zahradnickými nůžkami odstřihněte postranní kořínky a spodní kořínky zastřihněte na 5 cm. Výhonek vinnérévy zakraťte na jedno vyvinuté očko a nechejte nad ním čípek dlouhý asi 10 cm. Očko je tak řezem na čípek chráněno před vylomením. Čípek odřízněte až na podzim hladkým řezem. Tento řez zatřete štěpařským voskem. Jestliže budete provádět výsadbu na podzim, výhonky nezkracujte, jen je dobře přihrňte zeminou, aby nezmrzly.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ VINNÉ RÉVY NÁVOD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ruda.
...prosím potřeboval bych ostříhat vinnou révu je to možné v tuto dobu???..děkuji RV
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Současné období (začátek března) je ideální doba na řez vinnérévy. Ostříhejte to co nejdříve, protože později již začne proudit míza, která když moc vytéká, tak tvoří na šlahounech prostředí pro přemnožení nebezpečných bakterií.
Na přelomu února a března se réva řeže a tvaruje, odřezané révy můžete použít jako řízky k množení. Množení formou řízkování je u révy velmi jednoduché, jako řízky se používají výhony vyrůstající z jednoletého dřeva. Má to ovšem jedno ale. Množení řízky, tedy pravokořenné pěstování, lze doporučit jen v případě, že nežijete ve vinařské oblasti, kde se réva pěstuje velkovýrobně. Samozřejmě je možné zakoupit sazenice vinnérévy v zahradnictví.
V naší poradně s názvem ŘEZ VINNÉ RÉVY NA PODZIM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šiši.
Dobrý den, jsem laik, mám vinnou révu 3 rokem a zanedbala jsem řez v prvém roce. Mohu tvarovat řezem i na podzim, nebo jen opravdu na jaře. Díky za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Hlavní doba k prořezávání je v předjaří (únor, březen). Když budete prořezávat na jaře, tak z ran bude vytékat sladká tekutina, která jednak vysílí rostlinu a zároveň se na sladkém podkladu začnou vyvíjet bakterie, které budou dál ničit vaši révu. Na jaře a v létě se dělá jen vylamování výhonů a osečkování. Zde je k tomu více informací: www.vinna-reva-pesto…
Na pěstitelský tvar Vertiko je potřeba 80cm kmínek a 80cm rameno, přičemž dvouoké čípky mohou být rozestaveny ve 3 patrech – 80, 120 a 160 cm, či nepravidelně po výšce ramene. Až budou letorosty z nich vyrostlé dlouhé přibližně 5–10 cm, pak je nutné 2 vylomit a 1 nechat, ten vyvazovat podél opory (klidně už nechte hrozen či hrozny). Až už bude tento letorost hodně dlouhý (červenec), tak ho nahoře zakraťte, ale musíte na něm v horní části nechat alespoň dva rostoucí zálistky, aby na něm nevyrašila očka určená na další rok.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ VINNÉ RÉVY PRO ZAČÁTEČNÍKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav.
Na podzim jsem vysadil innou révu ,nechal jsem 2 očka krytá před mrazy rúvkem. Na jaře jsem rúvky rozhrnul a rostliny začaly rúst. dnes 4.8 vyrostly do výše 1 M ,poraďte, jak mám sazenice ošetřit!!! Fazochy vylamuji a zalívám.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Přečtěte si náš kalendář pro vinaře: www.vinna-reva-pesto…
Kalendář obsahuje důležité informace pro začátečníky rozdělené do měsíců. Obsahuje i informace o péči o malé sazenice vinnérévy.
Toto ošetření se používá při pěstování velmi bujně rostoucích a hůře nasazujících odrůd, zejména odrůd s fyziologickou vadou opylení (Swenson Red, Perla Zali) a bezsemenných Einset Seedless. Zkrácení vrcholů všech větví v keři zpomalí jejich růst na několik dní a nasměruje více potravy do květenství. Tím se zlepšuje kvalita plodů, trsy jsou rovnoměrnější a větší. Větve se zkracují asi o čtvrtinu délky, těsně před rozkvětem keřů.
Před květem se také dělá podlom, kterým se odstraní méně zdatné nebo konkurenční letorosty a nechají se jen ty perspektivní. Jak správně provést podlom před květem se můžete podívat tady: podlom vinnérévy.
V naší poradně s názvem CHLORÓZA U RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iveta.
Dobrý den,
máme chlorózu u vinnérévy,poradíte jaké přípravky použít? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Chlorózu u vinnérévy způsobuje nedostatek hořčíku. Nejspíše je vaše vinná réva přehnojená draslíkem. Při nadbytku draslíku totiž bývá omezený příjem hořčíku. Nadbytek draslíku a s ním související nedostatek hořčíku se projevuje tak, že na spodních listech dochází ke ztrátě chlorofylu mezi žilnatinou a zelené části se klínovitě zužují k okrajům listů. Části listových čepelí bez chlorofylu mají žluté nebo červené zabarvení podle toho, zda jde o bílou nebo modrou odrůdu. Toto typické odbarvování listů se vědecky označuje jako „interkostální chloróza“. Omezte při hnojení draslík (označen je jako K) a vše by se mělo srovnat.
Po sklizni se keř očistí, přičemž se odstraní neplodné a nepotřebné letorosty/výhony, které keř zbytečně zahušťují. Zároveň se vylamují zálistky/fazochy. Starší zálistky začínají dřevnatět a při vylamování by se snadno mohly poškodit i zálistkové pupeny, takže příliš velké fazochy raději sestřihněte za druhým až třetím listem. Celkově se keř zakracuje, aby do zimy zesílil a přečkal bez úhony období mrazu. Odolnost vinnérévy proti zimním mrazům je závislá na odrůdě, klimatu a vašich opatřeních. Před poškozením mrazem se sama réva chrání přeměnou škrobu v pletivech na cukr, dochází k takzvané hydrolýze škrobu a vzniklé množství cukru chrání pletiva před zmrznutím. Přicházejí-li zimní mrazy pozvolna, je to pro révu z hlediska adaptace lepší. Odrůdy vinnérévy, které se po staletí vyvíjely v evropské geograficko-ekologické oblasti, mají tenké réví s menším průměrem dřeně a hustou stavbu dřeva, jsou tudíž odolné proti zimním mrazům. Naopak odrůdy z černomořské nebo kaspické oblasti se vyznačují bujným růstem letorostů s velkým průměrem dřeně a řídkou stavbou dřeva, hůře tedy snášejí zimní mrazy.
Měsícem přípravy vinnérévy na přezimování je říjen. Suchem poškozené keře, které dosud úplně nezaschly, je třeba důkladně zavlažit, aby se dobře připravily na přezimování. A jak chránit révu před mrazy? Dobře vyzrálé dřevo by mělo zimu vydržet bez problémů, ale pokud máte náchylnější odrůdu (mráz dovede poškodit révu dle odrůd již při -15 °C), raději rostlinu přihrňte zeminou a hlavní plodonosné tažně zabalte do fólie nebo do tvrdého papíru.
A nezapomeňte na jaře zimní ochranu révy odstranit, aby nezačala předčasně rašit.
Již pár sazenic stolních odrůd umí nádherně obrůst pergolu s venkovním posezením a pro šťavnaté hrozny pak můžete jen natáhnout ruku. Vinná réva je vhodná nejen jako popínavá rostlina pro různé pergoly, loubí a podobně. V místech, kde to drsnější klima nedovoluje, ji lze s úspěchem pěstovat ve skleníku.
Máte-li tedy chuť stát se „vinaři“, nabízíme vám alespoň pár základních rad. Réva je totiž rostlina velmi náročná na klimatické podmínky a určité půdní vlastnosti. Důležité je také zvolit vhodnou odrůdu právě pro vaši zahradu či skleník.
První postřik většinou stačí v dubnu, až začne réva rašit, je vhodné ji opláchnout Ridomilem nebo jiným měďnatým přípravkem. V době řádění plísní postřiky opakujte dle pokynů v příbalových letácích.
Jde o výhonky vyrostlé z letních pupenů zapuštěných v paždí řapíků. Někdy mohou sehrát užitečnou roli, ale nejčastěji keře zbytečně zatěžují a je nutné je zkrátit nebo odstranit. U keřů, které jsou udržovány nízké a stříhané nakrátko, by měly být tyto výhonky pravidelně odstraňovány. Vylamujeme je, když mají 5-7 cm. Příliš pozdní odstranění výhonků způsobuje rány a může poškodit hlavní pupeny. Silně rostoucí výhonky by měly být zkráceny nad prvním listem. V keřích v podobě Guyot nebo Casenave by měly být výhonky odstraněny zejména ze spodních částech v blízkosti hroznů. Volné proudění vzduchu má pozitivní vliv na zdraví a lepší sluneční záření zlepšuje barvu ovoce. Jak provést vylamování výhonů se můžete podívat tady: vylamování fazochů video.
V případě poškození listů (choroby, škůdci, kroupy) mohou tyto výhonky hrát užitečnou roli zvýšením asimilační plochy keře. Ty pak necháme zkrácené na 3 až 4 listy. Silný růst výhonů je známkou nedostatečného plodování keřů nebo přehnojení dusíkem. Na hojně plodících keřích, zejména v suchých porostech, bývá růst těchto výhonů mírný. Většina hybridních odrůd plodí i na těchto výhonech, které ale u velmi raných odrůd dozrávají asi o 2 týdny později po hlavní sklizni. Na keřích pozdějších odrůd tyto plody nedozrávají vůbec.
Podzimní řez vinnérévy se nedoporučuje.Do podzimu narostou výhony až do délky 1,5-2 m. Je tedy spíše čas vytvořit vinné révě kvalitní oporu. Kmínek se přiváže volně k opoře, nejlépe provázkem nebo páskami z PVC. Na podzim je nejlepší vinnou révu přihnojit, třeba k rostlině zarýt hnůj nebo kompost. Před zimou pak k sazenici přihrnout dostatek okolní zeminy, která ochrání očka před mrazem.
příznaky: listům žloutne žilnatina a objevují se na nich světle zelené až žluté skvrny. Pokud jsou keře silně napadené, listy zcela zežloutnou, réva nekvete a po několika letech odumírá
ochrana: proti virovým onemocněním bohužel neexistuje žádná účinná ochrana. Napadené keře je třeba okamžitě zlikvidovat. Prevencí je důsledně kontrolovat vysazované sazenice. Chorobu přenáší savý hmyz, ale zdravý keř může nakazit i řízek či roub z nemocné révy
Původní volně rostoucí réva lesní vykazuje velkou rozmanitost hroznů v chuti, barvě, velikosti i tvaru bobulí. Díky její velké heterozygotnosti mohly postupně vzniknout tisíce kulturních odrůd révyvinné, ať již samovolným křížením, nebo jako kultivary šlechtěním. Mezi nejvýznamnější odrůdy pěstované v Česku v současnosti patří zejména: Aurelius, Chardonnay, Irsai Oliver, Muškát Othonel, Müller Thurgau, Neuburské, Pálava, Rulandské bílé, Rulandské šedé, Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Sauvignon, Sylvánské zelené, Tramín červený, Veltlínské zelené, Veltlínské červené rané.
