TECHNIKY

Jak daleko od sebe sázet túje

Spon mezi jednotlivými keři by měl být 0,6–1 m, túje můžete sázet do samostatných jam nebo pomocí techniky vykopat rovnou celý příkop. Sestřihnete-li živý plot v následujícím roce po zakořenění na výšku drátěného plotu, podpoříte tím jeho zahuštění.

Pro vzdálenost (spon) jednotlivých rostlin je důležité, jaký druh jste si na živý plot vybrali.

Túje Smaragd není příliš vhodná do souvislého živého plotu. Pokud chcete neprůhledný plot ze Smaragdů, tak jednotlivé keře dávejte do vzdálenosti cca 50 cm. Jestli je cílem jen estetický předěl prostoru, může být mezi jednotlivými rostlinami prostor. Do stříhaného živého plotu se spíše doporučují Thuja Brabant nebo Thuja Malonyana. Ty se dobře propojí a mohou být ve sponu 60–70 cm od sebe.

Zdroj: článek Stříhání tújí

Konformní techniky radioterapie

Konformní techniky ozáření (conform = přizpůsobit) mají za cíl přizpůsobit tvar ozařovaného objemu nepravidelnému tvaru nádoru. Důsledkem je potom stupňování dávky bez rizika poškození zdravých tkání v okolí. Zvýšení dávky záření v ložisku jednoznačně zvyšuje lokální kontrolu nádoru. Zvýšená lokální kontrola potom prodlužuje celkovou dobu přežití pacienta. Při dříve používaných konvenčních technikách měl ozařovaný objem pravidelný tvar, například válce nebo kvádru. Tento objem zahrnoval nepravidelně tvarovaný tumor a okolní zdravé tkáně v neoptimální míře, čímž docházelo ke vzniku nežádoucích účinků, které vyplývaly z poškození těchto tkání. Při konformní radioterapii je ozařovaný objem upravován prostorově ve třech rovinách (3D), čímž se více přizpůsobí tvaru nádoru. Výsledkem je redukce celkového objemu ozařovaných tkání. Tím se sníží míra rizika nežádoucích účinků a možnost aplikace vyšší dávky do samotné nádorové masy a zvýšení účinnosti radioterapie. Tyto techniky tedy umožňují přesnějším plánováním a provedením ozáření zredukovat velikost bezpečnostního lemu okolo vlastního nádorového ložiska a tím ve srovnání s technikami konvenčními snížit velikost ozářeného objemu o 20–30 %. Ke geometrickému tvarování svazků záření byly v dřívějších letech používány takzvané vykrývací bloky připravené na míru. Tyto bloky se připravovaly ze speciálního kovu pro každého pacienta individuálně. V dnešní době mají moderní přístroje k dispozici „vícelamelový kolimátor“, tudíž mohou pracovat s různě tvarovanými poli i bez použití těchto bloků. Konformní techniky radioterapie jsou v dnešní době nutným standardem v radioterapii nádorů hlavy a krku. Konvenční techniky radioterapie je možné použít pouze za účelem paliativním či k symptomatickému ovlivnění potíží pacientů.

Zdroj: článek Potíže po ozařování hlavy a krku

Metoda č. 1 – Jak všichni udí maso v troubě

Před předehřátím trouby posuňte jeden rošt tak, aby seděl na dně trouby. Nastavte teplotu trouby na 140 °C. U této techniky budete mít dobu uzení 3 hodiny.

Namočte litr dřevěných štěpků na hodinu do vody. Vypusťte vodu a uchovejte 1/4 hrnku vody. Poté vložte vlhké kousky dřeva na dno pekáče s uchovanou vodou na namáčení. Ale ne příliš mnoho vody, nechcete, aby štěpka plavala.

Do pekáče se dřevem vložte rošt na pečení a položte žebra na rošt. Nakonec pekáč utěsněte alobalem. Ujistěte se, že je fólie napnutá tak, aby byl dostatečný prostor pro cirkulaci kouře.

Zdroj: článek Uzení v horkovzdušné troubě

Radioterapie s modulovanou intenzitou IMRT

Dalším stupněm technického pokroku v radioterapii se staly techniky IMRT (intensity-modulated radiation therapy). Stejně jako výše popisované konformní techniky používají i techniky IMRT geometricky tvarované svazky záření, ale tyto svazky nemají v celém svém objemu stejnou intenzitu. Plánovací systém rozdělí svazek záření na jednotlivé části a každé z nich přiřadí určitou intenzitu tak, aby co nejlépe vyhověl zadaným kritériím. Vhodnou kombinací svazků a změnou intenzity jejich částí systém docílí výrazně lepší prostorové distribuce dávky než jiné metody. Změna intenzity a tvaru jednotlivých svazků se děje na základě pohybu lamel kolimátoru. Plánování radioterapie vychází z dat získaných při plánovacím CT vyšetření. Toto snímkování je nezbytné provádět v poloze, v níž bude pacient ozařován, a s použitím všech zhotovených fixačních pomůcek. Dalším krokem při plánování je zakreslení kontur cílových objemů a rizikových struktur. Pomocí zobrazovacích diagnostických metod (CT, MRI, eventuálně PET) je přesně detekováno nádorové ložisko a okolní rizikové orgány. Trojrozměrná rekonstrukce obrazu je převedena do plánovacího systému, kde jsou zakresleny jednotlivé cílové objemy. Po zakreslení se specifikují požadované dávky do cílových objemů a dávkové limity pro zdravé tkáně a orgány. Dále se plánovacímu systému určí „váha“, s jakou je povinen dodržet jednotlivé limity. Zpravidla má nejvyšší váhu dodržení dávky v cílovém objemu, nicméně i limity ozáření některých kritických orgánů mohou mít váhu velmi vysokou. Následně již plánovací systém vypočítá rozložení dávky. Výsledkem je plán, který s maximální dosažitelnou přesností dodržuje předepsané rozložení dávky v cílovém objemu, přičemž dávky v kritických orgánech jsou pod stanovenými limity.

Zdroj: článek Potíže po ozařování hlavy a krku

Jak na bolest

Možná si myslíte, že byste v takovém stavu postiženému bolavému místu měli popřát klid. Naopak, nutné je důkladné čištění - samozřejmě až poté, co odstraníte předmět, který místo dráždí. Často to sami nezvládnete a musíte do zubní ordinace. Léčba nebo předcházení zánětům v ústní dutině spočívá především v nápravě domácí péče o chrup a v dodržování pravidelné profesionální dentální hygieny. Je potřeba si uvědomit, že nejde o žádný zkrášlovací zákrok, byť spojený třeba s bělením, ale o léčebný proces, který chrání zdraví zubů a dásní. Pomůcky k zubní hygieně jsou hitem a je jich velký výběr, nicméně bez správné techniky čistění zubů a návyku ke každodennímu používání mezizubních kartáčků a dentální nitě jsou to jen vyhozené peníze.

Zdroj: článek Parodontální chobot

Léčba

Léčba bolesti je velice záludná. Je silně individuální, zda a u koho zabere. Podávají se antiepileptika, antidepresiva. Doporučují se také masti obsahující kapsaicin. Neuropatická bolest bývá rezistentní na klasická analgetika (antipyretika, nesteroidní antirevmatika i opioidy). Na zvládnutí bolesti a jiných nepříjemných vjemů u neuropatie se doporučuje také například akupunktura, relaxační techniky a rehabilitace. Účinné je v některých případech podávání látek podporujících regeneraci a výživu nervů. Hlavně kyseliny alfa-lipoové či linoleové. Doporučuje se podávání vitamínů B, E.

Léčba přítomné diabetické neuropatie není zcela jednoduchá. Základem je udržování stabilní a přijatelné hladiny glukózy v krvi. Napomáhá to pozdržet rozvinutí nemoci do těžších stadií a někdy může lze ještě napravit již přítomné příznaky. Užívají se perorální antidiabetika, pokud nestačí, tak se podává injekčně inzulin. U některých lidí může intenzivní kontrola a regulace glykémie snížit riziko vývinu neuropatie i o víc než 60 %.

Zdroj: článek Polyfunkční neuropatie

Druhy elektrocentrál

Na trhu jsou k dostání centrály o výkonu 3,5 kW, vyrábějící střídavý proud s napětím pouze 220 V, centrály o výkonu 5 –10 kW, vyrábějící střídavý proud s napětím 220 V i 380 V, a v neposlední řadě i centrály o výkonu 63 kW, s napětím na 220 V i 380 V a jištěním 63 A.

Centrály do výkonu 10 kW najdou své využití například jako zdroj energie při provozu stánků nebo je lze použít na drobnější elektrická nářadí v místě, kde ještě není zaveden proud, v domácnosti pro funkčnost domácích spotřebičů (mimo výpočetní techniky) při momentálním výpadku energetické sítě.

Centrálu o výkonu 63 kW lze použít jako zdroj elektrické energie na rozbíhajících se stavbách, kde ještě není zavedena staveništní elektrická přípojka.

Jelikož se jedná o takzvaný měkký zdroj energie, není vhodné elektrocentrály používat pro pohon elektropřístrojů, kde náhlý pokles výkonu může způsobit poškození vnitřní elektroniky, například počítače, laboratorní přístroje, a tam, kde dochází k častému pulznímu zapínání a vypínání (například mycí stroje potřebují, aby byl výkon centrály několikanásobně navýšen oproti příkonu spotřebiče). Motory jsou převážně vyráběny jako čtyřtaktní.

Zdroj: článek Elektrocentrála

Simultánní integrovaný boost (SIB)

V posledních letech byla do praxe zavedena technika takzvaného simultánního integrovaného boostu (SIB). Principem této metody je možnost navýšit jednotlivé, případně i celkové dávky v části ozařovaného objemu, kde je z hlediska nádorového onemocnění největší riziko (makroskopický tumor, postižené lymfatické uzliny či lůžko nádoru). Zbylá část cílového objemu se ozařuje standardní dávkou. Použití této techniky vyžaduje moderní technologické zázemí s výkonným plánovacím systémem, lineárním urychlovačem umožňujícím techniku IMRT a korekci polohy pacienta přímo na ozařovacím stole (IGRT). SIB má několik výhod – v průběhu léčby pacienta se lze vyhnout komplikovanému postupnému zmenšování cílového objemu, které je standardem u mnoha konvenčních i konformních technik ozáření. Ve srovnání s konvenčními technikami je při použití SIB nižší celková integrální dávka a vyšší konformita distribuce dávky v cílovém objemu. Z hlediska radiobiologie je nespornou výhodou zkrácení celkové doby ozařování.

Zdroj: článek Potíže po ozařování hlavy a krku

Sálavé panely

Nástěnné a stropní sálavé panely jsou obvykle vyrobeny z hliníku a mohou být vytápěny buď elektřinou, nebo hadicemi s teplou vodou. Hadice s teplou vodou ale vytvářejí obavy z pozdější netěsnosti v systému, ve stěnách nebo stropech. Většina běžně dostupných sálavých panelů pro domácnosti jsou elektricky vytápěné.

Stejně jako každý druh elektrického vytápění, mohou být i sálavé panely provozně náročné, ale mohou poskytnout doplňkové vytápění v některých pokojích nebo mohou poskytovat teplo tam, kde je instalace běžného topení nepraktická.

Sálavé panely mají nejrychlejší odezvu z jakékoliv tepelné techniky, a proto by měl každý pokoj, kde je tento panel nainstalován, mít vlastní termostat. To umožní úsporu energie ve srovnání s jinými systémy, kdy jsou pokoje zřídka obsazené. Při vstupu do místnosti může uživatel zvýšit nastavení teploty, které nastane během několika minut. Po odchodu, stejně jako u jiných systémů vytápění, nastavte termostat na minimální teplotu, která zabrání zamrznutí potrubí.

Sálavé topné panely fungují na základě přímé viditelnosti, což znamená, čím blíže panelu budete, tím bude teplo intenzivnější. Některým lidem je stropní systém nepříjemný, protože panely zahřívají vaší hlavu a ramena intenzivněji, než zbytek těla.

Zdroj: článek Sálavé vytápění

Bonsaj Carmona péče

Carmona je velmi hezká, exotická bonsaj, která velice připomíná svůj větší přírodní protějšek. Rostlinu umístěte na slunný parapet, kde teplota neklesne pod 10 °C. Na zimu ji přesuňte na teplejší místo. Umístíte-li tento malý stromek na přímé slunce, listy by se mohly trochu spálit. Rostlinu bychom měli rovnoměrně zavlažovat dešťovou nebo dobře odstátou vodovodní vodou, vysychání kořenového balu nesnáší dobře. Po nákupu stromku většinou začínáme tím, že vyměníme asi jednu třetinu zeminy. Vhodným substrátem je zpočátku AKADAMA bez dalších příměsí. Rostlina si tak nejlépe zvykne na přesazení z původní zeminy, ve které se stromky importují z Číny. Rostlinu je možné tvarovat ve všech známých stylech. Mladé výhony můžeme ještě do požadované podoby upravovat drátováním, starší větve často nelze tvarovat vůbec nebo pouze pomocí techniky napínání. Velmi tuhé nové výhony zkracujeme od 10–20cm délky, podle stupně vývoje konkrétní rostliny, za prvním až třetím svazkem listů. Větší místa po řezech dobře ošetříme štěpařským voskem, aby se rány mohly rychle zahojit.

Bonsai carmona foto

Zde je několik fotografií, na kterých je vidět bonsai carmona.

Zdroj: článek Bonsaj Carmona microphylla

Výběr a dimenzování solárního systému

Výběr vhodného solárního systému závisí na faktorech, jako je umístění, vzhled a potřeby vytápění vašeho domu. Mohou vás svazovat omezené možnosti, například, když majitel domu nebo sdružení instalaci solárních kolektorů na některých částech vašeho domu neumožní.

Místní klima, typ, účinnost a plocha kolektorů určí, kolik tepla může solární systém poskytnout. Obvykle nejúspornějším návrhem je, aby aktivní systém poskytl 40 až 80%, z potřebného vytápění domu. Systém poskytující méně než 40% potřebného tepla jsou jen výjimečně nákladově efektivní, kromě případů, kdy je pomoci solárních kolektorů ohříván vzduch v jednom nebo dvou pokojích, kde není vyžadována akumulace tepla. Dobře navržené a izolované domy, které zahrnují pasivní solární techniky, budou vyžadovat méně nákladné topení všeho druhu a mohou potřebovat velmi malé doplňkové teplo.

Kromě toho, že navrhnutí aktivního systému k dodávce dostatečného tepla na 100% času není obecně praktické, ani efektivní, většina stavebních řádů a hypotečních úvěrů vyžaduje záložní topný systém. Doplňující nebo záložní systémy dodávají teplo, když sluneční soustava nemůže nároky na topení splnit. Zálohy mohou být poskytovány kamny na dřevo s konvekčním systémem, či ústřední topení.

Zdroj: článek Solární vytápění

Jak se zbavit váčku na dásni u dospělých

Příčinou váčku na dásni u dospělých je však vždy infekce šířící se ze zubu. K infikování zubu dochází většinou kvůli zubnímu kazu. A tak jako prevence postačí dobrá ústní hygiena, která vzniku kazu zamezí, a nikdo se pak váčků obávat nemusí. Také již neplatí pravidlo, že je váček důvodem k extrakci zubu. Váček je téměř vždy je léčitelný.

Takže tvrzení, že za vznik váčku může dědičnost, nekvalitní zuby, špatná imunita a podobně, je jen pouhou výmluvou. Pravidelné preventivní prohlídky u zubního lékaře a pravidelná dentální hygiena jsou nejlepším možným řešením toho, abychom předešli vzniku váčků na dásni.

Ovšem když už dojde k výskytu váčku, je nutné podstoupit lékařské ošetření, takzvané endodontické ošetření. Princip je jednoduchý. Je nutné zbavit vnitřek zubu pokud možno všech bakterií a zub natěsno vyplnit tak, aby v něm už žádné nemohly znovu přežívat a svými produkty způsobovat zánět a poškození okolní kosti – váček. Princip je jednoduchý, ale dosáhnout výsledku je obtížnější. Pouze spojením maximální pečlivosti ošetřujícího a moderních nástrojů a techniky lze dosáhnout úspěchu. Bez pomůcek jako 3D CT přístroj, kofferdam nebo apexlokátor není moderní endodoncie představitelná. V současné době je tedy úspěšnost léčby váčků vysoká. Zákroky jako resekce nebo extrakce zubu se provádějí zcela výjimečně.

Zdroj: článek Váček na dásni - domácí léčba

Recept na Romadur

Sýr Romadur sýraři vyrábějí z mléka o tučnosti 2,6 % a toto mléko se zpracovává na výrobní lince. Výrobní technologický proces začíná o den dříve, kdy je naléváno standardizované mléko do zásobního tanku. Druhý den se napouští do sýrařských van, kde prokysává. Dále se vzniklá sýřenina krájí, míchá, vytužuje a odpouští se syrovátka. Vzniklé sýrové zrno se přečerpá na odkapní pás a následně se formuje do připravených tvořítek. Štosy s tvořítky se zcela automaticky pohybují a v pravidelných intervalech se obracejí na odkapní dráze, kde dochází k odkapu zbývající syrovátky. Druhý den se sýry nasolí v solné lázni, následně se z tvořítek vyklopí na nerezové rošty a odvezou se do zracích sklepů. Ve zracích sklepích zrají nejméně 14 dní a projdou si kvasným, zracím a chladným sklepem. Poté jsou sýry připraveny k balení. Zrací sklepy jsou vybaveny technologií, která při zrání automaticky hlídá parametry, jako je vlhkost, teplota a proudění vzduchu. Veškerá výměna vzduchu ve sklepích probíhá přes filtry. Při zrání sýrů samozřejmě dochází k jejich ošetřování, a to ve čtyřdenním intervalu. Balení sýrů se děje téměř bez dotyku lidské ruky. Obsluha automatu přemístí zralý sýr z nerezového roštu na vstupní dopravník baličky. Dále proces probíhá plně v režii automatických baliček, které mají na začátku zařazeny detektory kovů a na konci automatické popisovací zařízení pro značení data. Takto zabalený sýr je převezen pomocí manipulační techniky do chlazených prostor expedice.

Zdroj: článek Romadur

Rotavátor versus kultivátor

V rozdělení a pojmenování technických pomocníků na kypření a kultivaci půdy způsobili jak výrobci, tak prodejci techniky nemilý zmatek. Jeden a týž stroj nazývají jedni rotavátor, druzí kultivátor. Bez ohledu na to, zda je pohání elektrický, nebo benzinový motor, oba sice kypří a kultivují půdu, jenže každý jiným způsobem.

Levnější a jednodušší jsou rotavátory, jejichž rotující hvězdicové nože půdu prokypřují do hloubky kolem 15 cm a zároveň stroj táhnou pomalu vpřed. Dobře rozmělní povrchovou vrstvu půdy, zvládnou i drny a zvlášť dobře poslouží k zapravení hnojiva, rašeliny nebo mulče do záhonů. Zorat půdu do hloubky a obrátit ji ale nedokážou. Plevel obvykle nerozemelou, ale spíše vytáhnou na povrch, odkud ho musíme stáhnout hráběmi.

Naproti tomu kultivátory svými poháněnými ocelovými nebo i pneumatikami opatřenými koly v podobě dvoukolového traktůrku táhnou sestavu radliček, kterými kypří půdu do větší hloubky, nakypřují meziřádky, umí vyorávat plodiny a výborně zvládnou předseťovou přípravu.

Výkonnější (a pochopitelně třikrát i vícekrát dražší) typy vybavené pohonnými hřídeli poslouží v roli multifunkčních kultivátorů i na větších zahradách s přídavnými adaptéry nejen jako rotavátor a pluh, ale i k tažení smyků, bran, hrobkovacích radlic a válců. V létě pomohou v roli bubnové sekačky a obracečky sena při senoseči, v zimě s přídavnou radlicí nebo dokonce sněhovou frézou zvládnou odstraňování sněhu z cest a dvorů. S přívěsným vozíkem pak poslouží hospodářům a zahradníkům po celý rok.

Zdroj: článek Rotavátor

Elektrická přípojka přes cizí pozemek

ČEZ sice podle energetického zákona musí připojit každého, kdo o to požádá, ale již není řešeno co dělat, pokud vlastníci okolních pozemků nedají souhlas s vedením kabelu pro přípojku.

Zákon č. 458/2000 Sb. § 2 odst. 2a) říká: „1. distribuční soustavou se rozumí vzájemně propojený soubor vedení a zařízení o napětí 110 kV, s výjimkou vybraných vedení a zařízení o napětí 110 kV, která jsou součástí přenosové soustavy, a vedení a zařízení o napětí 0,4/0,23 kV, 1,5 kV, 3 kV, 6 kV, 10 kV, 22 kV, 25 kV nebo 35 kV sloužící k zajištění distribuce elektřiny na vymezeném území České republiky, včetně systémů měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky včetně elektrických přípojek ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy; distribuční soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu.“

Situace může být problematická, pokud vlastník nechce povolit věcné břemeno pro ČEZ. Tato situace se poté musí řešit právní cestou. Cesta vede jen přes dohodu. Vyvlastnění nepřichází v úvahu.

Jedna přípojka rozhodně nezadává opodstatněný důvod k zahájení úkonů podle zákona č. 184/2006 Sb. Zákon č. 458/2000 Sb. obsahuje u práva na připojení zákazníka formulku: „Podle jednoho z nálezů ÚS se za dotčený pozemek považují i pozemky přilehlé s různými vlastníky.“ To je prostor pro boje právníků, a kdo bude mít lepšího, prosadí svou pravdu. Lze předpokládat, že i majitel sousedního pozemku bude mít svou cenu. Ostatně v případě vynucení věcného břemene na základě EZ náleží kompenzace. Její výše je opět o schopnostech právníků. Může se stát, že distributor zřídí přípojku na nejbližším možném místě a dál musí žadatel bojovat sám.

Zdroj: článek Elektrická přípojka