SVILUŠKA STOP, nejen o tom se dočtete v tomto článku. Při dávkování přípravků bazénové chemie na bázi aktivního chloru – stejně jako u veškeré ostatní bazénové chemie – je třeba dodržovat při manipulaci a použití návod a pokyny výrobce. I když v oblasti provozování domácích bazénů v ČR neexistuje platná legislativa (na rozdíl od veřejných umělých koupališť), dávkování přípravků chlorové chemie výrobci obvykle uvádějí tak, aby byly v bazénové vodě dodržovány koncentrace odpovídající příloze č. 8 k vyhlášce 238/2011 Sb., o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch.
Chlor stop
Chlor stop je vysoce účinný koncentrovaný přípravek pro snížení koncentrace chloru, kyslíku nebo bromu v bazénové vodě. Chlor stop je trvanlivý a jeho aplikace je možná kdykoliv, když při kontrole zjistíte nadlimitní koncentrace chloru, bromu nebo kyslíku. Chlor stop okamžitě efektivně odstraňuje zmíněné aktivní složky a snižuje tím koncentraci oxidačních činidel, která jste nadávkovali v míře větší než nutné. Přípravek je vhodné aplikovat ve chvíli, kdy je koncentrace chloru přes 1 mg/l a koncentrace bromu přes 6 mg/l. Pokud požíváte přípravky bazénové chemie na bázi aktivního kyslíku, doporučuje se aplikovat přípravek Chlor stop ve chvíli, kdy je koncentrace aktivního kyslíku větší než 4 mg/l. Všechny výše uvedené hodnoty jsou považovány za krajní, kdy je ještě možné bazén či vířivku využívat. Pokud jsou vámi naměřené aktuální koncentrace těchto silných oxidujících látek vyšší, aplikujte přípravek Chlor stop dle návodu výrobce a do té doby svůj bazén nepoužívejte ke koupání, protože hrozí riziko, že by bazénová voda mohla podráždit pokožku. Použití přípravku Chlor stop lze doporučit také v případě, že provádíte šokovou chloraci bazénu, u které se dá předpokládat, že koncentrace chloru bude vždy přesahovat 1 mg/l. V takové situaci vám aplikace přípravku Chlor stop umožní téměř okamžitě začít využívat bazénovou vodu bez nutnosti dlouhého čekání. Přípravek Chlor stop je vysoce koncentrovaný a je možné ho využívat téměř neomezeně dlouho, pokud je uchováván v originálním uzavřeném obalu.
Dávkování: na 0,1 mg/l přebytečného aktivního chloru aplikujte přibližně 1 g přípravku Chlor stop na 10 m3 bazénové vody.
V naší poradně s názvem OCHRANA PROTI SVILUŠCE SVILUŠKA STOP se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kylsánová.
Kdy můžu začít sklizeň? Po postřiku, Sviluškastop,ve skleníku,okurky a rajčata.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Přípravek SviluškaStop obsahuje chemický postřik Nissorun 10 WP. Nissorun 10 WP při použití na rajčata a okurky ve skleníku má stanovenou ochrannou lhůtu v trvání tří dnů. To znamená, že můžete sklízet již čtvrtý den po aplikaci postřiku. Sklizené plody je třeba nechat odmočit ve vodě a dobře omýt.
Přípravek Chlor stop je velkým pomocníkem ve chvílích, kdy dojde k přecenění dávky chlorového, bromového či kyslíkového přípravku a při kontrole koncentrace těchto silných oxidačních látek pomocí příslušného testeru zjistíte, že jejich aktuální koncentrace v bazénové vodě je vyšší, než jsou doporučené hodnoty. Přípravek Chlor stop okamžitě efektivně odstraňuje zmíněné aktivní složky a snižuje tím koncentraci oxidačních činidel, která jste nadávkovali v míře větší než nutné. Přípravek Chlor stop je vhodné aplikovat ve chvíli, kdy je koncentrace chloru přes 1 mg/l a koncentrace bromu přes 6 mg/l. Pokud požíváte přípravky bazénové chemie na bázi aktivního kyslíku, doporučuje se aplikovat přípravek Chlor stop ve chvíli, kdy je koncentrace aktivního kyslíku větší než 14 mg/l. Všechny výše uvedené hodnoty jsou považovány za krajní, kdy je ještě možné bazén či vířivku využívat. Pokud jsou vámi naměřené aktuální koncentrace těchto silných oxidujících látek vyšší, aplikujte přípravek Chlor stop dle návodu výrobce a do té doby svůj bazén nepoužívejte ke koupání, protože hrozí riziko, že by bazénová voda mohla pokožku plavců podráždit. Použití přípravku Chlor stop se doporučuje také v případě, že provádíte šokovou chloraci bazénu, u které lze předpokládat, že koncentrace chloru bude vždy přesahovat 1 mg/l. V takové situaci vám aplikace přípravku Chlor stop umožní téměř okamžitě začít využívat bazénovou vodu bez nutnosti dlouhého čekání. Přípravek Chlor stop je vysoce koncentrovaný a je možné ho používat téměř neomezeně dlouho, pokud je uchováván v originálním uzavřeném obalu.
Ve svém příspěvku MNOŽENÍ BORŮVEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenek stříž.
Dobrý den,
Začal jsem pěstovat borůvky a prosím o všechny možné info o množení (doba, ,postup a td.) mám dobré pozdní odrůdy a chtěl bych je sám namnožit , děkuji Stříž
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mařatková Olga.
Dobrý den , nevím jestli jsem na správném místě a jestli mi někdo bude vůbec chtít odpovědět. Mám borůvku šestý rok Je asi120 cm vysoká a dost bohatá , ale už druhý rok mi květy něco okouše. Když jsem loni zjistila , že skoro polovina květů je pryč,ptala jsem se v zahradnictví a tam mi řekli ,že je to pravděpodobně sviluška ale ,že je to divné ,protože borůvka většinou škůdci netrpí . Dali mi postřik, který jsem aplikovala , ale stejně mi zbylo jen pár květů. Letos jsem hlídala pečlivě, až začnou poupátka a hned jsem opět aplikovala postřik .Jenže za tři dny jsem přišla a opět polovina květů pryč. Opět jsem našla několik pavoučků živých a veselých ! Prosím -neví někdo co s tím? Jaký postřik použít a jak se té potvory zbavit?Budu vděčná za každou radu ! Děkuji vám. Zdravím -Mařatková
Chlor stop je přípravek pro snížení koncentrace chloru, kyslíku nebo bromu v bazénové vodě. Chlor stop pomáhá neutralizovat chlór v bazénu, jeho aplikace je možná kdykoliv, když při kontrole zjistíte nadlimitní koncentrace chloru, bromu nebo kyslíku. Dávkování přípravku je snadné: na 0,1 mg/l přebytečného aktivního chloru aplikujte přibližně 1 g přípravku Chlor stop na 10 m3 bazénové vody.
Dávkování
Na 0,1 mg/l přebytečného aktivního chloru aplikujte přibližně 1 g přípravku Chlor stop na 10 m3 bazénové vody.
Sviluška chmelová je po mšici nejobávanějším škůdcem chmele, ale i skleníkových okurek. Je teplomilná a škodí hlavně v letních měsících, kdy sáním rostliny zeslabuje, silně napadené listy, na jejichž spodní straně je viditelná pavučinka, postupně ztrácejí chlorofyl, světlají a později usychají a při silném výskytu dochází k opadávání listů. Sviluška brzdí růst, snižuje plodnost, napadené chmelové hlávky mají nižší obsah pivovarsky účinných látek. U okurek jsou často příznaky zaměňovány za napadení plísní okurkovou, což je ale u skleníkových okurek (salátovek) méně pravděpodobné. Téměř vždy se tedy jedná o napadení sviluškou chmelovou. Samičky jsou oranžové, ostatní pohybliví jedinci žlutozelení, se dvěma tmavými skvrnkami na bocích těla. Dospělé samičky měří 0,4–0,5 mm a kladou průsvitná až bělavá kulatá vajíčka o průměru 0,1 mm. Samečci jsou štíhlejší a kratší než samičky.
Postihuje především okrasné formy smrků, ale často i ostatní jehličnany. Chemický postřik je asi nejúčinnější metodou, jak se těchto svilušek zbavit. Jedná se o přibližně 0,3 mm drobný hmyz zbarvený dočervena až dohněda, přičemž samičky jsou spíše červené. Samičky kladou vajíčka do kůry větví stromů. Z těch se na jaře líhnou larvy a během několika vývojových stadií se vyvíjejí až po dospělce. Všechna pohyblivá vývojová stadia škodí.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Thoroid.
Mám také poměrně fajn zkušensoti s pohotovostí key service (https://www.key-service.cz), dorazili i hodně pozdě večer, když jsem zlomil klíč při otevírání dveří.
Agro SviluškaStop Spray 0,35 g je dlouhodobě působící přípravek s hloubkovým účinkem proti sviluškám. Přípravek účinně působí na vajíčka, larvy a nymfy a dospělce sterilizuje.
Sviluška ovocná patří mezi nejznámější zástupce tohoto rodu. Samičky svilušky ovocné jsou oválné, červené, 0,5–0,6 mm dlouhé. Larvy a nymfy jsou menší a méně výrazně vybarvené. Zimní vajíčka jsou sytě červená, cibulkovitá a 0,1–0,12 mm velká. Letní vajíčka jsou kulatá, žlutozelená až načervenalá. Přezimují zimní vajíčka, která kladou samičky od počátku září do okolí bazálních oček a k patě réví nebo do prasklin kůry stromu. Ze zimních vajíček se koncem dubna líhnou larvy, které osídlují rašící očka a mladé letorosty a dále se zde vyvíjejí. V průběhu vegetace saje škůdce především na spodní straně listů. Sviluška ovocná nespřádá charakteristické pavučinky. Napadené listy dostávají šedavý vzhled, zvlňují se a opadávají. Na silně napadených stromech často ovoce ani nedozraje.
Houbové choroby si ještě chvíli počkají na větší teplo, ale někteří škůdci již záškodnictví zahajují, ale objektivně řečeno, jde o přirozené projevy jejich života. Tito nepřátelé révy jsou tak malí, že je téměř nevidíme. Patří do řádu roztočů a jedním z nich je hálčivec révový (Calepitrimerus vitis), který způsobuje na listech změny, a my pak mluvíme o kadeřavosti. Roztoči nabodnou listovou plochu a sají. V nabodnutém místě dojde k nekrotizaci napadených buněk, což poznáme při prohlížení listů proti světlu, kdy jsou rozpoznatelné černé tečky – místa vpichů. Tato mnohočetná poškození mají za následek deformaci listů, které vypadají jako roztrhané – proto označení kadeřavost. Protože je hálčivec tak malý, musí přezimovat tak, aby to měl blízko ke zdroji potravy – na borce v okolí pupenů či pod jejich šupinami. A protože pouze saje, neumí si ukousnout, nejlépe mu vyhovují měkká, mlaďounká potrava, tedy listy na vrcholu vyrůstajícího letorostu. Pokud se více rozmnoží, může způsobit zpomalení nebo dokonce zastavení růstu. Tím se omezí listová plocha a v ní probíhající fotosyntéza, a slabé keře dokonce mohou odumřít. Zde je vidět poškození listu hálčivcem révovým:
Do téže skupiny patří další škůdce, zvaný vlnovník révový (Colomerus vitis), který na listech svým sáním způsobuje tzv. plstnatost, což vypadá ještě hůře než kadeřavost. Vystouplé hrbolky na lícové straně listů mohou být zpočátku zbarvené do žluta nebo do červena (podle toho, zda jde o bílou či modrou odrůdu). Ze spodní strany je k vidění zvláštní plstnatý porost, který by někdo mohl považovat za plíseň. Jde však o vychlípeniny pokožkových buněk, zvané erineum, kterými buňky listů reagují na dráždivé sání tohoto roztoče. V erineu se vlnovník dále rozmnožuje, a pokud je jeho výskyt silný, listy se mohou úplně svinout, a tím pochopitelně přestávají plnit svou funkci. Na rozdíl od škůdce předchozího se tento většinou vyskytuje sporadicky. Dobrou zprávou je, že oběma škůdcům jejich vitalita dlouho nevydrží a už v srpnu zalézají k zimnímu spánku. Zde je vidět poškození vlnovníkem révovým na lícové straně listu:
A zde je vidět poškození vlnovníkem révovým na rubu listu:
Třetím záškodníkem z této skupiny na jaře se vyskytujících škůdců jsou svilušky, přesněji sviluška ovocná (Panonychus ulmi), případně sviluška chmelová (Tetranychus urticae). Svilušky, jak jinak, také sají na listech. (Ty pak bývají načervenalé, miskovitě se svinují nahoru, a zoubky na listech černají. Později celé listy žloutnou a usychají.) A také se jim líbí na květenstvích, která se pak dále nevyvíjejí a mohou zasych
Někdy je za svilušku nesprávně považována nápadně červená sametka podzimní. Sametka je však roztoč příbuzný klíšťatům a dokáže nepříjemně potrápit všechny teplokrevné živočichy, včetně člověka. Je pouhým okem téměř neviditelná, měří totiž necelou polovinu milimetru. Obě pohlaví jsou přibližně stejně velká, mají oranžovou barvu, osm nohou a tělo ve tvaru osmičky. Teprve pod mikroskopem je vidět, že tělo je hustě porostlé chloupky – sametovým kožíškem, podle kterého získal roztoč svůj název. Dospělci žijí v půdě, do níž samička klade na jaře (až do deseticentimetrové hloubky) vajíčka, z nichž se líhnou larvičky. Ty vylézají z půdy a na trávě či nízkých keřích číhají na svého hostitele.
Mezi nejnebezpečnější škůdce patří mšička révokaz, která saje na kořenech révy a způsobuje jejich uhnívání, v důsledku čehož dochází k úhynu celé rostliny. Tato mšice na přelomu 19. a 20. století zdecimovala vinice v celé Evropě. Později se révokaz rozšířil po celém kontinentu, na Moravě se objevil poprvé v roce 1890 v Šatově. Dalšími častými škůdci jsou vlnovník révový způsobující plstnatost listů, sviluška ovocná a sviluška chmelová sající na listech a housenky obaleče jednopásého a obaleče mramorovaného poškozující rostliny žírem poupat a bobulí. Částečná poškození působí i zobonoska révová a hálčivec révový. Samice zobonosek vykusují pruhy v listech a následně je stáčejí do kornoutků. Takto zničené listy opadávají. Hálčivec naopak saje na mladých listech, což může při silném napadení vést k oslabení rostliny. Mezi nejčastější choroby révy vinné patří virový roncet, houbové choroby padlí révové a šedá plesnivost čili plíseň šedá.
Nejčastější výskyt: Na měkkých tkáních rostlin. Na mladých výhonech, listech, stoncích, poupatech, květech. Mšice se přirozeně shlukují a tvoří kolonie, při silném napadení jsou jedna přes druhou. Mšice klade vajíčka a velmi rychle dospívá. V dospělosti mají někteří jedinci křídla a přelétávají na jiné části rostlin a tím se rychleji šíří. Sáním oslabují rostlinu a mohou ji ze začátku i deformovat (důležitý znak). Mšice občas opečovávají mravenci, ti požírají jejich výměšky (jsou velmi sladké). Při malém napadení lze mšice ručně odstraňovat, rostlinu je nutné častěji mít či rosit. Velké kolonie snadno podléhají přípravkům na mšice. Napadají ibišky, semenáčky banánovníků, lilkovité rostliny, liány (měkkolisté), pelargonie. Palmám se většinou vyhýbají.
Nejčastější výskyt: Na měkkých i lehce dřevnatých částech rostlin. Stonky, větvičky, paždí listů a řapíků. Vyskytuje se většinou jednotlivě, nebo v malých skupinkách. Ojediněle může tvořit kolonie o desítkách jedinců. Při objevení na rostlině se poměrně rychle dokáže šířit. Mladí jedinci se schovávají v paždích listů a jiných rostlinných záhybech, kde nejsou na první pohled postřehnutelní. Boj s nimi je velmi zdlouhavý a mnoho pěstitelů jej vzdá a napadenou rostlinu zlikviduje. Již několik jedinců je pro menší rostliny velmi nebezpečných. Řadíme ho k nejodolnějším škůdcům vůči chemii, protože na svých tělech tvoří voskovitý povlak, který nepropustí chemický postřik k tělu škůdce. Pokud je na rostlině jen pár jedinců, stačí je buď ručně odstranit, nebo napadené části rostlin postříkat silným proudem vody. Při silnějším napadení se používá aplikace roztoku rostlinného oleje a vody, jenž ucpe dýchací otvory vlnatek. Při silném a opakovaném napadení je nutné použít několikrát po sobě chemický přípravek. Vlnatky napadají palmy, mučenky, fíkusy a téměř všechny pokojové rostliny.
Puklice (lat. Parthenolecanium)
Nejčastější výskyt: Je schopna parazitovat na veškerých nadzemních částech rostliny, většinou jen vyjma plodů a květů. Puklice se vyskytují buď jednotlivě, nebo v celých koloniích. Na listu se často objevují souběžně se žilnatinou. Škůdce vylučuje sladké výměšky, které chutnají mravencům. S mravenci jsou puklice v blízké symbióze, mravenci puklice nosí z rostliny na rostlinu a „těží“ tak sladké pukličí výměšky. Škodlivost puklic tkví v jejich voskovitých pokryvech těla, jež ji chrání před veškerými vnějšími vlivy. Jedná se o velmi nebezpečného a snadno přehlédnutelného škůdce. Likvidujeme je ručně (papírový ubrousek) – stíravým pohybem. Při s
popis: žlutobíle až béžově zbarvený roztoč o velikosti 0,15 mm, samičky přezimují ukryté v prasklinách kůry, rozvíjející se populace poškozují rašící očka a mladé letorosty, nejčastěji se vyskytují 3–4 generace, šíří se více za střídavého počasí a za průměrných teplot
příznaky: čepele mladých listů jsou skvrnité, kadeřavé, zasychají postižené listy i květenství, růst letorostů se zpomaluje, silně postižené keře postupně metlovatí, slábnou a hynou
ochrana: prostředky biologické a biotechnické ochrany: introdukce dravého roztoče Typhlodromus pyri, zásah selektivním akaricidem, postřik sirnými přípravky
popis: žlutobíle až světle růžově zbarvený roztoč, samičky přezimují za šupinami pupenů, na jaře opouštějí úkryt a sají na mladých letorostech, po rozvinutí listů sají téměř výhradně na spodní straně listů
příznaky: napadeny bývají jen ojedinělé listy, silné napadení vyvolá zmenšení a svinování čepelí listů, na spodní straně puchýřů je typický plsťovitý porost bělavé, později béžové až hnědé barvy
ochrana: použít akaricidní postřik v kombinaci s organosilikonovým smáčedlem, například postřikový přípravek k ochraně rostlin proti fytofágním roztočům OMITE 570E W. Lze ho zakoupit v balení od 100 ml do 5 l, postřik se opakuje po 14 a 28 dnech
popis: nejčastěji škodí sviluška ovocná a chmelová, k přemnožení dochází za teplého a suchého počasí; škodlivé výskyty souvisí s intenzivní chemickou ochranou (zničení přirozených predátorů) a intenzivním hnojením
ochrana: použít akaricidní postřik v kombinaci s organosilikonovým smáčedlem, například postřikový přípravek k ochraně rostlin proti fytofágním roztočům OMITE 570E W. Lze ho zakoupit v balení od 100 ml do 5 l, postřik se opakuje po 14 a 28 dnech
fotografie tohoto škůdce najdete mimo jiné tady: sviluška foto.
Obaleč mramorový (Lobesia botrana)
popis: housenky obaleče jednopásého jsou až 10 mm dlouhé, hnědočervené s hnědočernou hlavou. Housenky obaleče mramorovaného jsou zelenohnědé se světlejší, žlutozelenou hlavou. Motýli mají délku těla asi 5–6 mm, rozpětí křídel 10–12 mm, zbarvení pestře mramorované (obaleč mramorovaný), respektiva žluté s širokým černým pruhem napříč křídel (obaleč jednopásý). Housenka je velmi pohyblivá; 1. generace vyžírají kvítky, starší sežírají květenství, housenky 2. a 3. generace vyžírají bobule. Dospívají po 3 týdnech, přezi
Zdeněk Pohlreich, šéfkuchař a spolumajitel Café Imperial, má bohaté zkušenosti z nejlepších hotelů a restaurací nejen v Evropě, ale také Severní Americe a Austrálii. Jeho osobitý styl a charisma mu přinesly nebývalou popularitu. Bez nadsázky se dá říci, že se jedná o nejvýraznější osobnost české gastronomie.
Zdeněk Pohlreich se narodil 10. dubna 1957. Poté, co nesložil přijímací zkoušky na střední školu, nastoupil do učebního oboru kuchař. Vaření jej nejprve vůbec nebavilo. Po vyučení nastoupil do pražského hotelu Stop. Na přelomu 70. a 80. let byl členem reprezentačního baseballového týmu. Po zájezdu do Nizozemska začal uvažovat o emigraci a v roce 1986 se k ní rozhodl. Realizoval ji o tři roky později. Přes jeden rok strávil v Nizozemsku, z něhož po obdržení povolení odjel do australského Adelaide, kde mu v začátcích pomáhal strýc. Začal jako Sous-Chef v restauraci La Guillotine, v níž se později stal šéfkuchařem. Po návratu z emigrace postupně pracoval na stejné pozici v Praze v hotelu Renaissance, Villa Voyta, Radisson SAS nebo Marriott. K roku 2010 provozuje Café Imperial a Divinis. Café Imperial je podnik ve stylu prvorepublikových Grand Café. Divinis Ristorante je podnik vedený v italském duchu, od nábytku přes pokrmy a víno. Zdeněk Pohlreich učí na Střední škole gastronomické a hotelové (SŠGH) v Praze. 15. října 2011 se podruhé oženil, u Bodamského jezera si vzal přítelkyni Zdeňku. Má jednoho syna Jana.
Kuchyňská úprava vuřtů, či chcete-li buřtů, je možná ohříváním, opékáním, nakládáním i zastudena s dochucovadly. Ohřívaný vuřt je šťavnatý, poměrně mastný, zlatočervené barvy, na řezu soudržný. Obalové střívko se před podáváním nebo během jídla často loupe, přičemž na střívku může ulpět část díla. Opékání a grilování je jednou z nejčastějších úprav, vuřt se pro tyto účely nařezává, což jednak zlepšuje jeho chuť a urychluje prohřátí, jednak zmenšuje tučnost pokrmu. Opečený vuřt je sytě červenohnědý, s příjemným leskem střívka, bez stop vytváření takzvané chlebové kůrky. Na řezu je masově červený, s částečně průsvitnou mozaikou špekové vložky. Veškeré stopy chrupavčitých podílů a červené zbarvení šťávy jsou diskvalifikující.
Postup při pletení hranatého koše – opletek jednou ruličkou.
Nejdřív si podle formy obkreslíme 2x dno na karton a vystřihneme. Pokud chceme koš určitého rozměru a budeme si upravovat krabici, pamatujme, že konečný výrobek bude cca o 2 cm delší i širší (1cm tloušťka opletku).
Na kartonové dno si rozměříme a naznačíme místa, kam budeme lepit osnovní ruličky. Vzdálenost mezi osnovními ruličkami se doporučuje kolem 4 cm. V rozích jsou ruličky od sebe jen 2 cm (samozřejmě milimetr sem milimetr tam, prostě tak, aby to vyšlo). Pro oplétání jednou ruličkou musíme mít lichý počet osnovních ruliček – u hranatého koše proto bude na jedné z delších stran (u čtvercového na jakékoli straně) o jednu ruličku méně. Vhodné je do rohů dát dvě ruličky – vytvoří to uvnitř pevný roh a je to i hezké.
Pokud budeme osnovní ruličky zaplétat, je nutné každou ruličku nalepit a šířku jedné ruličky vrátit zpět proti směru pletení – praváci doleva, leváci doprava, protože teprve po zapletení se osnovní ruličky posunou na správné místo. Ruličky zaplétat samozřejmě nemusíme, potom nalepíme hned ruličky do míst, kde je chceme mít.
Osnovní ruličky přilepíme ke kartonovému dnu Herkulesem a připevníme kolíčkem. Pokud budeme plést jen nízký košík (do 12 cm), můžeme ruličky přilepit širším koncem, ruličky se na začátku sice mohou trochu zmáčknout, zvlášť při větším utažení, ale zato uzávěrka se nám bude lépe zaplétat z pevných užších konců ruliček. Jestli se chystáme na vyšší koš, přilepíme ruličky tenčím koncem, abychom mohli osnovu nastavit zasunutím další ruličky do širšího konce té první.
K jednomu z rohů přilepíme užším koncem ruličku, kterou začneme plést.
Když jsou ruličky přilepené, sundáme kolíčky, natřeme karton lepidlem – u krajů celý, uprostřed sem tam. Přiložíme druhou část dna a opět zakolíčkujeme, nebo pokud máme strach ze stop po kolících, položíme na dno připravenou formu s nějakou zátěží.
Po slepení dna sundáme kolíčky a na dno přiložíme formu (v tomto případě je to upravená krabice), zapleteme osnovní ruličky a každou připneme kolíčkem ke krabici.
Zaplétání osnovních ruliček – ruličku ohneme souběžně se dnem pod sousední ruličku, za ní ji zalomíme, aby byla kolmo vzhůru, a dáme kolíček. Poslední ruličku nejdřív zalomíme v místě, kde bude ohnutá vzhůru, potom ještě asi na dvou místech, pak protáhneme očkem první a „pomocná“ zalomení narovnáme. Teď jsou osnovní ruličky na svém místě. Propletené a zakolíkované ruličky znamenají základ samotného pletení.
Vezmeme ruličku určenou k pletení a proplétáme ji střídavě před a za osnovní ruličky. Ruličku vždy za osnovní ruličkou zalomí
Někdy je nutné přistoupit přímo k chemické ochraně, zvláště u šíření svilušek ze stromu na strom. Tato ochrana se zaměřuje nejčastěji na boj s vajíčky v jarním období. Během vegetace je chemická ochrana o něco složitější a je při ní důležité přesně identifikovat, v jakém rozsahu se svilušky na dřevinách vyskytují a zda je vůbec možné k aplikaci chemikálií přistoupit. Na ovocné a okrasné rostliny ve volné zahradě se protisviluškové přípravky aplikují postřikem, doporučená denní doba je podvečer, kdy částečně poklesne teplota ovzduší. Všechny chemické postřiky se musejí opakovat v sedmi až desetidenním odstupu alespoň dvakrát, aby ošetření bylo co nejúčinnější.
