Brambory jsou i v současnosti velmi oblíbenou přílohou, pěstováníbrambor je proto víc než praktické. V posledních letech má však pěstování vlastních brambor na zahrádkách klesající tendenci, protože brambory ze zahrádky odborníci přirovnávají k bramborám v BIO kvalitě, jejichž cena také nakonec vyjde mnohem výhodněji. I když pěstováníbrambor není nikterak složité.
Ve svém příspěvku AČOKČA NÁVOD NA PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
Kde seženu tu ačokču.
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Sabina.
Zajímám se o pěstování ačokči, chtěla bych vyzkoušet. Na internetu jsem se dočetla, že je možné ji pěstovat i ve skleníku, že sice se doba do prvních dobů nezkrátí, ale je možné ji vysadit dříve. A tak by mě zajímalo, zda s tím má někdo zkušenost a kolik prostoru ačočka ve skleníku zabere. Nebo mám dát předpěstovat do skleníku a pak přesadit na venkovní záhon? Dá se přesazovat? Díky.
V červenci je možné ještě zasadit brambory, které můžeme sklidit ke konci září. Je vhodné takto vysazovat rané brambory, zajistíme si tak přísun velmi chutných brambor v podzimním období. Brambory vysazujeme obdobným způsobem jako na jaře (viz výše).
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ BRAMBOR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel M. Chalupníková.
Letos se podařilo kamarádce vypěstovat z jedné odrůdy brambory,které se po uvaření nedají jíst,jsou hořké. Čím by to mohlo být?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
V bramborách může být solanin a ten produkuje hořkou chuť, i když brambory nemají žádné zelené skvrny. Někteří lidé jsou citlivější na solanin a vnímají jeho hořkou chuť silněji než ostatní lidi.
Brambory nejdéle vydrží v temnu. Při uskladnění brambor pomůže kmín. Je to nejlepší způsob jak je udržet nejdéle čerstvé a bez klíčků. Brambory se nasypou do pytle a k nim se přidá velké množství rozemletého kmínu. Silice obsažená v kmínu zabrání klíčení a udrží brambory dlouho čerstvé.
Teplota ve skladovacím prostoru nikdy nesmí klesnout pod 4 °C, jinak brambory zesládnou.
Již pár sazenic stolních odrůd umí nádherně obrůst pergolu s venkovním posezením a pro šťavnaté hrozny pak můžete jen natáhnout ruku. Vinná réva je vhodná nejen jako popínavá rostlina pro různé pergoly, loubí a podobně. V místech, kde to drsnější klima nedovoluje, ji lze s úspěchem pěstovat ve skleníku.
Máte-li tedy chuť stát se „vinaři“, nabízíme vám alespoň pár základních rad. Réva je totiž rostlina velmi náročná na klimatické podmínky a určité půdní vlastnosti. Důležité je také zvolit vhodnou odrůdu právě pro vaši zahradu či skleník.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ VINNÉ RÉVY PRO ZAČÁTEČNÍKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel V. Žitek.
Na hroznu bílého vína ve skleníku se objevil šedivý povlak.Předpokládám, že se jedná o nějakou plíseň. Poradí mi někdo, čím bych měl hrozny ošetřit? Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Šedý povlak bude nejspíše padlí révy vinné. Porovnat to můžete s těmito fotografiemi, na kterých je vidět padlí révy vinné: https://www.google.com/imag…
Je to onemocnění způsobené houbovým patogenem Erysiphe necator a projevuje se jako popelavě šedý až bílý práškový výrůstek na zeleném pletivu révy. Postihuje jak stolní hrozny, tak vinné hrozny. Pokud se nekontroluje, může způsobit vážné ztráty na úrodě a zhoršit kvalitu vína. Efektivní ochrana fungicidy začíná už na jaře. V pozdějších etapách vývoje hroznů je již obrana ztížena dodržováním ochranných lhůt před sklizní. Proti padlí se používají fungicidy Discus, Dynali, Kumulus, Topaz nebo VitiSan.
Vrchní části rostlin brambor můžete ořezávat, ale pouze tehdy, když jsou hlízy brambor připraveny ke sklizni. Pokud zastřihnete vršky před touto dobou, jen kvůli tomu, že jsou moc vysoké, nebudou mít bramborové rostliny dostatek listů, aby získaly dostatek živin pro tvorbu hlíz pod zemí.
Kdy je čas na oříznutí horní části rostlin brambor, aby se hlízy mohly připravit na sklizeň? Níže jsou podrobnosti, které by se vám mohly hodit.
Zaštipování okurek je vhodné u salátovek ve skleníku pěstovaných vertikálně na opoře.
Zaštipování se provádí průběžně během celé sezóny takto:
Hlavní výhon vyvázat svisle nahoru a boční výhony vodorovně.
Na hlavním výhonu vyštípnout násadu samčích i samičích květů.
Na bočních výhonech nechat 3 listy, přičemž za prvním listem nechat plod i náhradní výhon (zálistek). Za druhým listem nechat jen plod a zálistek vyštípnout. U třetího listu vyštípnout plod i zálistek.
Po sklizni plodů zaštípnout bočný výhonek za prvním listem a vedlejší stonek, který vyrostl z náhradního výhonu dále vést stejně, jak je popsáno v bodě 3.
Vysoká nať rostlin brambor je základním faktorem, který zaviní její zlomení. Bramborové rostliny mohou vyrůst příliš vysoko, když jim bylo podáno příliš mnoho hnojiva, zvláště když je bohaté na dusík. Dusík může povzbudit rostliny brambor, aby se vyvíjely více než obvykle, a to je patrné na přerůstání jejich vysokých zelených výhonků nad zemí.
Krásná bohatá tmavě zelená nať se může zdát ideální, přehnojování bramborových rostlin hnojivy ale může odradit růst brambor pod zemí. Bujné olistění nad zemí spotřebovává energii rostlin brambor a povede k nízké sklizni, pokud tato situace nebude rychle napravena.
Ingredience: 700 g brambor, 300 až 400 g celeru, 1 velká cibule, 100–120 g hladké mouky, 2 vejce, sůl, mletý černý pepř, olivový olej
Postup: Cibuli oloupejte a nakrájejte nadrobno. Brambory a celer oloupejte a nahrubo nastrouhejte k cibuli. Promíchejte a ze směsi pečlivě odeberte lžící přebytečnou tekutinu. Přidejte mouku a vejce a důkladně společně promíchejte. Osolte a ochuťte pepřem. Na pánvi rozpalte olej a smažte placky z obou stran dozlatova. Odkládejte je na papírovou utěrku, aby se vsákl přebytečný tuk. Podávejte s kysaným zelím, slaninou nebo kysanou smetanou ochucenou česnekem a bylinkami.
Výběr vhodného místa je velmi důležitý, vinná réva je teplomilná rostlina, proto vybírejte dobře osluněné místo s teplou a záhřevnou půdou. Při výsadbě v zahradě se jí bude dařit například u jižní či jihovýchodní strany zdi nebo plotu, kam svítí většinu dne slunce a kde je chráněná před studeným severním větrem. Dobře osluněné a nejlépe chráněné místo jí vyberte i tehdy, když budete chtít, aby vám vytvořila přirozenou optickou clonu tím, že ji necháte pnout po pergole nebo dělicí stěně.
Ve venkovních podmínkách se bude rostlině dobře dařit do 300 m n. m., bude-li mít vytvořeny příznivé podmínky, lze ji pěstovat až do 500 m n. m. Venku může vinná réva růst jen tam, kde je místo výsadby celodenně vystaveno přímému slunečnímu záření. Průměrná teplota za rok by měla být mezi osmi a devíti stupni Celsia. Jedině při průměrné denní teplotě vyšší než 10 °C totiž probíhají životní děje v nadzemní části keře. V červenci například nesmí být teplota nižší než osmnáct stupňů Celsia. Pokud tyto podmínky nejste schopni splnit, pak musíte révu pěstovat na jižní straně ve skleníku. V horách, kde je příliš málo slunečných dní, k úspěšnému dozrání hroznů nepomůže ani vytápěný skleník.
Ingredience: 1/2 celeru, 2–3 brambory, sůl, 1,5 l vody, olej, mouka (na jíšku), mletá červená paprika vegeta, libeček
Postup: Očištěný omytý celer nastrouháme na slzičkovém struhadle, dáme vařit spolu s kostkami brambor, osolíme. Na oleji osmažíme 2 polévkové lžíce hladké mouky, po vypnutí přidáme půl kávové lžičky červené papriky, zamícháme, rozšleháme s vodou a vlijeme do polévky. Povaříme, dochutíme sekaným libečkem, případně vegetou. Můžeme vhodit trochu strouhání, které máme stále nasušené k dispozici.
Tip: Odolejte pokušení a nepřidávejte jiné druhy zeleniny, nechte vyniknout aromatickou chuť celeru. Polévka zachutná pouze těm, kteří mají celer v oblibě.
Okurky lze snadno pěstovat v nádobách. Nádoba o objemu 20 litrů nebo větší může snadno pokrýt potřeby jedné nebo dvou rostlin a poskytovat čerstvé okurky po celé léto.
Po sklizení letošní úrody zasejte na pozemek, na němž chcete v příštím roce pěstovat brambory, zelené hnojení. Jako zelené hnojivo se označují rostliny, které se na půdu vysévají po sklizni kulturních rostlin, nechají se vyrůst do květu (nesmí nasadit semena) a poté se posečou a zapraví do půdy. Jako zelené hnojení je možné vysadit například svazenku (výborná pastva pro včely), pohanku, hořčici, řepku, měsíček (pomáhá z půdy vypudit háďátka a rozvíjející se léčivé květy můžete sklízet). Můžeme zvolit i různé kombinace a přebytky osiva zeleniny a na zelené hnojení vysít třeba salát, špenát, fazole a bob (které umí poutat dusík i ze vzduchu) či košťáloviny.
Zelené hnojení na podzim posekáme a zasypeme vrstvou hnoje nebo kompostu. Poté vše zapravíme do půdy (rytím nebo orbou).
Příčiny: Na vrchní straně plně vyvinutých listů (většinou starších) vznikají nejprve světle zelené až žlutozelené skvrny, většinou ohraničené žilnatinou. Po dešti nebo za vlhkého počasí (většinou ráno) je na spodní straně listů zřejmý tmavošedý až černý povlak reprodukčních orgánů původce plísně. Postupně se počet skvrn zvětšuje, skvrny se rozrůstají a splývají. Nakonec skvrny zasychají a nekrotické pletivo z nich vypadává. Silně napadené rostliny usychají a hynou. K infekcím rostlin může dojít pouze za přítomnosti kapek vody na povrchu hostitelských rostlin (dešťové kapky, rosa). K tomu, aby vyklíčila sporangia, je třeba, aby na povrchu rostlin byla 100% vlhkost po dobu minimálně 6 hodin. Silnější výskyty se objevují v případech, že teploty přes den jsou vyšší (nad 20 °C) a v noci kolem 15 °C.
Co s tím dělat: Ochrana musí být komplexní, to znamená, že musí zahrnovat co nejširší počet jednotlivých ochranných opatření, neboť i ta nejlepší opatření jsou sama o sobě nedostatečně účinná. V první řadě je třeba k pěstování používat dostatečně tolerantní odrůdy. Další opatření vedou k tomu, aby rostliny plodily co nejdříve a aby se co nejvíce plodů sklidilo před příchodem epidemie. Do této skupiny patří včasné výsevy a výsadby s použitím plastických hmot (netkané textilie, nízké fóliové tunely a pásky fólií nad výsevy) a včasná a kvalitní výživa i zálivka. Pěstování rostlin z předem předpěstované sadby většinou z důvodu přesazovacího šoku vegetaci neurychlí. Další opatření mají za úkol maximálně omezit dobu ovlhčení rostlin. K tomu slouží výběr vhodných lokalit (slunné a vzdušné polohy, dostatečná vzdálenost od vodních toků a nádrží), vertikální pěstování porostů, šetrná závlaha, větrání skleníků a přitápění ve skleníku 1 až 2 hodiny před východem slunce. Často se stává, že z důvodu změny klimatických podmínek pominou podmínky potřebné pro šíření choroby. V takových případech je třeba učinit taková opatření, která povedou k rychlé a účinné regeneraci rostlin, aby i poškozené rostliny mohly dále plodit. Jedná se zejména o vhodnou závlahu a výživu, a to především formou listové aplikace. K chemické ochraně je možné použít různé fungicidy na bázi mědi a ftalimidů.
Nejčastější chorobou je plíseň bramborová. U raných porostů se ochrana neprovádí, ale pokud pěstujete brambory pro uskladnění, je nutné preventivní ošetření 1–2x před zapojením porostu a dále postřik 2–3x opakovat vždy při vhodných podmínkách k šíření plísně – teplé počasí po několikadenních deštích. Důležité je zabránit přechodu plísně z natě do hlíz. Ošetřujeme přípravky Dithane M45 nebo Champion 50 WG. Pokud ošidíte chemickou ochranu, je nutné včas napadenou nať z pozemku odstranit – nejlépe pokosením těsně u země.
Nejzávažnějším škůdcem je mandelinka bramborová. Pokud pěstujete brambory opakovaně na stejném pozemku, musíte počítat s jejím líhnutím přímo v porostu. V současné době je na trhu dostatek povolených přípravků. Optimální zásah je při objevení mladých larev, starší jsou odolnější, takže přípravky většinou stačí likvidovat jen bodově ohniska výskytu. Optimální zásah je tedy při objevení mladých larev, a to přípravky Calypso 480 SC, Mospilan 20 SP.
Zajímám se o pěstování ačokči, chtěla bych vyzkoušet. Na internetu jsem se dočetla, že je možné ji pěstovat i ve skleníku, že sice se doba do prvních dobů nezkrátí, ale je možné ji vysadit dříve. A tak by mě zajímalo, zda s tím má někdo zkušenost a kolik prostoru ačočka ve skleníku zabere. Nebo mám dát předpěstovat do skleníku a pak přesadit na venkovní záhon? Dá se přesazovat? Díky.
Na hroznu bílého vína ve skleníku se objevil šedivý povlak.Předpokládám, že se jedná o nějakou plíseň. Poradí mi někdo, čím bych měl hrozny ošetřit? Děkuji.
V bramborách může být solanin a ten produkuje hořkou chuť, i když brambory nemají žádné zelené skvrny. Někteří lidé jsou citlivější na solanin a vnímají jeho hořkou chuť silněji než ostatní lidi.
Mám ve skleníku asi 10 let1 ks révy velkoplodé - odrůdu nevím, nahodilý kup. Na jaře prostříhávám, ale stejně má asi 50 sřapců hroznů. Kolik jich mám nechat, aby dozrály?
Děkuju za odpověď. Večeřová
Nejspíše vám hrozny napadla plíseň šedá. Této nemoci se daří všude, kde je zvýšené vlhko a to je přesně ve skleníku. Chemický pomocník proti této houbové chorobě je v přípravku s názvem MELODY COMBI. Zde je jeho cena: http://www.zbozi.cz/hledani…
Million bells již můžete mít venku, přežije i nízké mrazy kolem -2°C, ale nečekejte žádné přírůstky. Rostlina potřebuje hlavně slunce. Větší úspěch budete mít ve skleníku s vystavením na stanoviště až po zmrzlých. Když budete pěstovat ve skleníku, hnojte hnojivem s převahou dusíku.
Vážení, přeji Vám pěkný den.
Prosím o radu, o jakou se jedná chorobu vína ve skleníku. Je- li to způsobeno
letošími extrémně vysokými teplotami, v loňském roce to bylo v naprosté pohodě.
přikládám foto 1 a foto 2 z druhého dne.
Co doporučujete s tím udělat (spálit) ? A jak postupovat pro příští rok.
Děkuji Vám za odpověď.