Klematis je okrasná rostlina zdobící řadu zahrad. Pěstovat ji není nic těžkého, stačí se ji zastřihávat a hnojit podle potřeby.
Rostlina klematis je známá také pod názvem plamének, ten také označuje některé druhy klematisu.
Choroby klematisu
Zahrádkáři i v případě klematisu musí bojovat proti různým škůdcům a nemocím. Stává se třeba, že rostlině začnou rychle odumírat listy, pak i výhony a když s tím nic neuděláme, uhyne i celá rostlina. Proto se doporučuje preventivně na jaře rostlinku ošetřit fungicidem (spodní část nebo zálivka), a opakovat to po čtrnácti dnech. Listy klematisu mohou být také potaženy bílým povlakem, který se může objevit i na květech a výhonech. V takovém případě klematis trpí houbovým onemocnění erysiphe polygoni. Na květech se může objevit i šedá plíseň, která zasahuje poupata, květ i stonky hnědým povlakem plísně. Na klematisu se mohou objevit tmavě hnědé skvrny. Toto hnědnutí listů u klematisu je příznakem onemocnění antraknóza. Jako jiným rostlinám ani klematisu se nevyhýbají mšice a slimáci.
Mezi choroby plaménku patří vadnutí plaménku, padlí, rzi a různé druhy hniloby kořenů. Vadnutí plaménku je závažné houbové onemocnění, které způsobuje vadnutí a odumírání, často postihující skupiny Viticella a Integrifolia. Padlí se projevuje jako bílý houbový výrůstek na listech a rzi se projevují jako nažloutlé spory na plodech. Hniloby kořenů, stejně jako ty způsobené Phytophthora a Phymatotrichopsis, mohou způsobit vadnutí a odumírání, které lze zaměnit s vadnutím.
Vadnutí plaménku
Způsobeno houbou Phoma clematidina (dříve Ascochyta clematidina).
Mezi příznaky patří tmavě hnědé až černé skvrny na listech, rakovina stonků a vadnutí.
Mladé výhonky jsou obzvláště náchylné.
Často postihuje hybridy s velkými květy a může způsobit uhynutí celé rostliny nebo odumření částí výhonku.
Padlí
Způsobeno houbami, jako je Erysiphe.
Projevuje se jako bílý, práškový povlak na listech.
Listy mohou vadnout a odumírat.
Zranitelnější jsou rostliny stresované suchem ve stinných oblastech se špatnou cirkulací vzduchu.
Rez
Způsobeno houbami, jako jsou druhy rodu Puccinia a Aecidium.
Mezi příznaky patří mírně oteklé oblasti na révě s erupcemi nažloutlých spor.
Hniloba kořenů
Způsobena různými houbami, jako je Phymatotrichopsis, Phytophthora, Pythium, Rhizoctonia a Fusarium.
Mezi příznaky patří vadnutí, žloutnutí a odumírání rostlin s hnilobou kořenů v blízkosti nebo pod úrovní půdy.
Přemokření a špatná drenáž mohou přispívat k hnilobě kořenů.
Ošetření a prevence
Vadnutí plaménku
Postižené stonky seřízněte hluboko pod zavadlou oblastí. Zajistěte dobrou cirkulaci vzduchu a řádnou zálivku. Zvažte použití tekutých produktů z mořských řas. Některé odrůdy jsou náchylnější, proto vybírejte druhy odolné vůči chorobám.
Padlí
Zlepšete cirkulaci vzduchu a vyhněte se zalévání shora. Fungicidy l
Ve svém příspěvku JAK STŘÍHAT RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta Pletková.
Dobrý den.
Mohl by mi někdo poradit jak stříhat rakytník řešetlákový?
Mám tři kusy, staré cca 15 let, nestříhala jsem je, vyrostly cca do
3 m výšky a vůbec to nevypadá pěkně, navíc ani moc nerodí.
Vloni jsem přikoupila ještě tři sazenice, jednoho samce a dvě samice,
které by měly mít sladké plody a nevím jak je zastřihávat, abych z nich
vytvarovala buď hezký keř, či hezký stromek.
Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk Boráň.
Klidně se do toho stříhání pusťte.Já mám také starší rostliny. Uvádí se, že rakytník plodí na dvouletém dřevě. Loni jsem ostříhal starší rostliny, které narostli asi do 3metrů. Stříhal jsem je při sklizni, líp se mi obíraly plody. Měl jsem obavy, že letošní úroda bude slabší. Úroda byla stejná, rostliny se zmladily a hrozny plodů byly bohatší. Loni jsem ze dvou rostlin sklidil 28 litrů a leto to bylo to samé.
Také zvaný jako plamének horský pochází z Asie, má červené květy, které vykvétají již koncem května. Může dosáhnout výšky až deseti metrů.
Plamének Jackmanův
Plamének Axmanův je o něco menší a může dorůst výšky 2,5 m. Patří k nejčastějším klematisům, má fialovomodré květy. Kvete během léta, a tak patří mezi pozdní plaménky.
Plamének plotní
Plamének může dorůst do výšky až 12 m. Květy jsou drobné, asi 2 cm v průměru a bílé barvy. Plamének plotní kvete v době od června do září.
Madame de Coultre
Tento druh klematisu patří k těm nejznámějším klematisům s bílým květem. Květ má velikost 15 cm. tento druh dorůstá výšky až 4 m.
Halley Hybrid
Jedná se o růžový druh klematisu, jehož okvětní lístky jsou jemně zvlněné na koncích. Květy jsou velké zhruba 15 cm. rostlina dorůstá do výšky 2 m.
The President
Tento druh je velmi nenáročný na pěstování, i proto je u zahrádkářů tak oblíbený. Dorůstá výšky 3 m a má purpurově modré květy protkané bílými nitkami. Jeho výhodou je i dlouhá doba květu, která může být až do října.
Ve svém příspěvku JAK A KDY STŘÍHAT OSTRUŽINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kvetoslav.
ostruziny-vyborny clanek..Zverejnujte další..MOHU HNOJIT ROZDRCENOU TRAVOU V PRUBEHU ROKU PO NASEKANI?NENALEZOU MI NA OSTRUZ.KERE KLISTATA Z NASEKANE TRAVY,NEBO SLIMACI?DEKUJI ZA ODPOVED NA MUJ MEIL.Mam ostruz.jiz 5-6let bez prihnojovani a BEZ KLISTAT,ALE V TRAVE KLISTATA JSOU-nIzky JESENIK-JAKARTOVICE
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lubomír weinhauer.
Prosí o radu kdy a jak stříhat rakytník .Předem děkuji.
Klematis se doporučuje vysadit buď v dubnu, v květnu, anebo pak v období od srpna do října. Ale je možné ho vysadit kdykoliv, tyto měsíce se doporučují jako nejvhodnější.
Klematis je potřeba sázet vždy s pořádnou oporou. Ta může být různá, dřevěné žebříky, pletiva, drátěné ploty, betonářské stavební sítě, prostě cokoliv, o co se může rostlina opřít. Pokud si jako oporu vybereme zeď je potřeba, rostlinu sázet od zdi dost daleko, aby se ke kořenům vždy dostala voda.
Sázet klematis by se mělo do výživné zahradní půdy, která je bohatá na humus a živiny (hlavně na vápník). Půda by měla být dobře propustná a prokypřená zhruba do 50 cm a i odvodněná. Rozhodně se mu nedaří v těžké jílovité půdě. Nevyhovuje mu ani půda, která je příliš suchá, ale ani mokrá.
Sazenice klematisu je potřeba sázet dál od sebe (40 – 100 cm). Jakmile se klematis uchytí, je možné ho přesadit, změna místa nevadí ani starší rostlině. Doporučuje se jen s přesazením počkat buď na brzké jaro (než začne rostlina zelenat), nebo na odkvět, kdy se výhonky rostliny zkracují zhruba na 50 - 70 cm. Přesazovat by se měl klematis do vyhnojené jámy, aby se mu lépe dařilo se uchytit.
Při sázení klematisu je důležité správně zvolit místo, je to totiž trvalka, takže se předpokládá, že na daném místě nějakou dobu poroste (samozřejmě je ale možného i přesadit). Před výsadbou je potřeba vykopat jámu o rozměrech kolem 50 x 50 x 50 cm. Na dno jámy se přidá asi 8 cm drenáže, na tuto vrstvu se přidá zemina promíchaná s proleželým hnojem (kompostem, zahradním substrátem). Takto připravená jáma není potřeba, pokud je půda velmi dobře propustná, není přemokřená, ale je odvodněná. V takovém případě stačí vykopat jámu zhruba 40 cm hlubokou a rovnou připravenou sazenici zasadit.
Před sázením je potřeba sazenici namočit do nádoby s vodou, klematis se musí sázet o 10 cm hlouběji, než byla v kontejneru. Při sázení se rostlina nakloní tak, aby směřovala k opoře. Zemina se pak přitiskne k sazenici. Rostlinu je potřeba důkladně zalít. Poté další zálivky už nemusí být tak vydatné, rostlina nesnáší dobře přemokření. Rostlinu je potřeba k opoře přivázat, i další rostoucí výhonky je potřeba vyvazovat tak, aby směřovaly k opoře. Rostlina musí oporu pokrývat celou, výhonky nesmí směřovat jen do jednoho místa. Výhonky je potřeba přivazovat každý rok jak rostou. Ideálně ještě předtím než se zazelenají, protože pak zdřevnatí a jsou křehké a lehce se lámou. Navazování zdřevěnělých výhonků pak může na rostlině napáchat více škody než užitku.
Komule Davidova se stříhá brzy na jaře, nejčastěji během března. Jarní řez komule Davidovy podporuje tvorbu nových výhonů, na kterých se během léta objevují květy.
Ideální je období, kdy už nehrozí silné mrazy, ale rostlina ještě nezačala intenzivně růst. Pokud je jaro chladnější, může se řez motýlího keře posunout na začátek dubna. Důležité je nečekat příliš dlouho, protože pozdní zásah může mírně zpozdit kvetení.
Může se komule stříhat na podzim
Podzimní řez komule Davidovy se obecně nedoporučuje. Komule se stříhá na jaře, protože podzimní zásah může zvýšit riziko poškození mrazem.
Když se keř zkrátí na podzim, nové výhony nestihnou vyzrát a během zimy mohou snadno namrznout. Proto je bezpečnější provádět řez komule Davidovy až na jaře, kdy se rostlina připravuje na nový růst.
Jak moc se má komule zkrátit
Komule Davidova snáší poměrně silný řez. Větve se obvykle zkracují na výšku asi 30 až 50 centimetrů nad zemí, aby vznikly silné nové výhony.
Takový silný jarní řez komule podporuje růst mladých větví, na kterých se tvoří květenství. Pokud se provede jen slabé zkrácení, může keř vytvářet dlouhé pruty s menším množstvím květů. Proto se při řezu motýlího keře vyplatí nebát se razantnějšího zásahu.
Proč komule po řezu nekvete
Pokud komule po řezu nekvete, bývá nejčastější příčinou nedostatek slunce nebo příliš pozdní řez. Komule Davidova potřebuje plné slunce, aby vytvořila velké množství květů.
Někdy může být problém také v tom, že byl řez komule proveden příliš pozdě na jaře. Rostlina pak nestihne vytvořit dostatečně silné výhony. Důležité je také zajistit dostatek vláhy během horkého léta.
Co se stane když komuli nestříhám
Pokud komule Davidova není pravidelně stříhaná, začne postupně vytvářet stále více starého dřeva. Komule bez řezu pak kvete méně a květy se objevují pouze na koncích dlouhých větví.
Takový keř může dorůst do velké výšky, ale jeho kvetení bývá slabší. Pravidelný jarní řez komule Davidovy proto pomáhá udržet rostlinu kompaktní a podporuje bohaté kvetení.
Kdy stříhat komuli po zimě
Po zimě se komule obvykle stříhá v březnu nebo začátkem dubna. Tento termín umožňuje rostlině rychle reagovat a vytvořit nové výhony.
Pokud byla zima velmi chladná, je dobré počkat, až pomine riziko silných mrazů. Řez komule po zimě by měl být proveden v období, kdy se začínají objevovat první známky jarního růstu.
Lze komuli ostříhat v únoru
Řez komule v únoru je možný pouze v teplejších oblastech, kde už nehrozí silné mrazy. Obvykle je ale bezpečnější počkat alespoň do března.
Pokud by po řezu přišel silný mráz, mohl by poškodit
Ve svém příspěvku CLEMATIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bartková ludmila.
dobrý den,
potřebuji poradit,na clematisu se objevují rezavé listy málo kvete,ošetřuji talentem,stanoviště je snad v pořádku na sluníčku kořeny zastíněné,málo výhonů ,jak stříhat ,děkuji bartková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Libor.
Clematis neboli plamének není náročný na půdu, prakticky v každé zahrádce roste dobře. Pokud je substrát kyselý, tak se doporučuje párkrát do roka půdu povápnit (zalít vápennou vodou). Důležité u klemátisu je zachování kořenů ve stínu a hlavně v chladu a naopak zelenou část vystavit na plné slunce. Z tohoto důvodu není vhodné jeho pěstování v nádobách. Nesnáší totiž přemokření a přehřívání kořenů. Úplně stačí, když ho zasadíte volné půdy a kolem něj vysadíte asi 50 cm vysoké letničky, které vytvoří potřebný stín a chládek. Stříhání se provádí jednoduše. Před tím, než začne clematis rašit se část zdravých výhonů seřízne na délku zhruba jednoho metru od země a zbylá část se seřízne na délku 40 cm od země. Takto vám znovu pěkně a hustě obrazí do velkých délek.
K hnědnutí listů a malému počtu květů: buď máte nevhodný kultivar a nebo máte v blízkosti rostlinu, která roznáší plísňové choroby. Často to bývají například jalovce, túje, nebo hrušně a to v okruhu až stovek metrů. Máte na výběr několik možností jak to řešit. Buď clematis vykopejte a nahraďte ho jinou odrůdou, například od souseda, kterému roste dobře. A nebo zkuste změnit fungicid a na místo Talentu použijte například Dithane DG NeoTec, Delan 750 SC a nebo Topas C 50 WP.
Plodem klematisu jsou tvrdé nažky (= suché nepukavé plody) čočkovitého, kuželovitého, nebo elipsoidního tvaru. Mívají také přirostlé dlouhé pernaté přívěsky. Semena klematisu mají mnoho endospermu (= vnitřní živé pletivo).
V naší poradně s názvem POHROMA NA ZAHRÁDCE, NEMOC RODODENDRONU A PLAMÉNKU. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislav Galus.
Dobrý den,
na jaře jsem zasadil rododendron, který krásně obrazil, ale během 14 dnů se na něm začaly objevovat hnědé skvrny a listy začínají schnout. Zároveň jsem zaznamenal špatnou kondici plaménku, objevuje se na horních listech podivné žilkování. Tmavé žilky a světlý list.
Děkuji za případné odpovědi.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Hnědé listy, které má váš Rhododendron jsou nejspíše následky chladného jara. Vlivem mrazů byly listy poničeny a teď se to projevilo jejich zasicháním a hnědnutím. Podle obrázku jsou nové listy zdravé a rostlina prospívá.
Co se týče klematisu, tak zde nejspíše půjde o chlorózu. Chloróza se objevuje při výsadbě na nevhodných stanovištích, kde dochází často ke žloutnutí listů ve vrcholových částech
výhonů, přičemž žilnatina zůstává dlouho zelená. Postupně zežloutnou a zhnědnou celé listy, zkrucují se a předčasně opadávají. Příčinou mohou být jak celkový nedostatek živin, tak například jen nedostatek železa, ale mohou ji způsobit i abiotické faktory, například přemokření substrátu. Nedostatek železa může být vyvolán nadbytkem vápníku či fosforu v půdě, utužením či nadměrnou vlhkostí půdy, chladným počasím, poškozením kořenů. Ochrana se provádí na základě stanovení příčiny, v případě nedostatku železa lze opakovaně aplikovat listová hnojiva s Fe v chelátové formě již od prvních příznaků.
Květy klematisu bývají velké asi 20 cm a výhony rostliny se mohou vyšplhat až do 4 m. Listy jsou dlouhé asi 10 cm. Klematis je opadavý a zimovzdorný. Existuje několik druhů klematisů, rozlišují se i podle toho, jestli kvetou na starém dřevě, nebo jestli kvetou v létě na jarních letorostech. Liší se i barva jejich květů, mohou být bílé, modré, fialové, červené, žluté nebo i nazelenalé.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ ŠVESTEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Kovar.
Dobry den , velice me zajima, kdy je spravna doba na rez/zastrihnuti svestky. Po precteni Vaseho clanku , jsem bohuzel nejak zmaten. V odstavci jak prorezat svestku pisete:Řez švestek doporučujeme provádět hned zjara po vykouknutí prvních pupenů.
A hned pote v nasledujicim odstavci:Stříhání švestek na jaře pisete-Peckovinám nesvědčí časný jarní řez. Měly by se stříhat jen v období, kdy už mají listy. Případně po sklizni.
Je mozne to nejak objasnit , nekolikrat v clanku pisete opakovane, ze se ma strihat/rezat na jare a pak obratem dodavate , ze nejlepsi doba je po sklizni zacatkem zari ..
diky za vysvetleni
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejlepší doba na řez švestek je druhá polovina června nebo hned po sklizni. Jarní řez se doporučuje jen začátečníkům, aby jim v orientaci v koruně nebránily listy. U jarního řezu je nebezpečí zanesení infekcí do řezných ran.
Ano, aronii lze radikálně seříznout u země, ale je to zmlazovací řez s dočasným výpadkem úrody. Tento postup volte jen u silně přestárlého keře.
Pokud provedete úplné seříznutí, aronie obvykle obrazí z báze, protože má silný kořenový systém. První rok ale počítejte s minimální nebo nulovou sklizní. Radikální řez aronie je vhodný u keřů starších 10 let, které téměř neplodí. V suchých podmínkách nebo na lehké půdě může být regenerace pomalejší, proto je někdy lepší rozložit zmlazení do dvou sezón.
Proč aronie po řezu jeden rok skoro neplodí?
Po silnějším řezu aronie investuje energii do růstu nových výhonů, nikoli do plodů. Dočasný pokles úrody je běžná reakce.
Když odstraníte větší část plodného dřeva, keř musí nejdříve vytvořit náhradní výhony. Řez aronie a úroda spolu souvisejí s časovým odstupem – plná plodnost se často vrací druhý rok po zásahu. Pokud byl řez proveden koncem zimy a keř má dostatek vláhy, návrat bývá rychlý. Důležité je nepodlehnout panice a nezasahovat znovu příliš brzy.
Můžu stříhat aronii v únoru?
Ano, únor je vhodný termín, pokud nejsou silné mrazy. Kdy stříhat aronii záleží hlavně na počasí.
Ideální je období těsně před rašením. Pokud teploty neklesají hluboko pod -10 °C, únorový řez je bezpečný. Výhodou je, že keř je bez listí a struktura je přehledná. Vyhněte se řezu při promrzlé půdě nebo při extrémních mrazech, kdy by mohlo dojít k poškození řezných ploch.
Jak poznám, které výhony jsou staré a mám je odstranit?
Staré výhony aronie jsou tmavší, silnější a málo obrůstají. Stáří výhonů je klíčové pro plodnost.
Jednoleté výhony jsou světlejší a pružné, zatímco 5letý a starší výhon má tmavou kůru a méně postranních větví. Pokud vidíte silnou větev s minimem mladých výhonků, je to kandidát k odstranění. Jak stříhat aronii správně znamená rozlišovat stáří dřeva a postupně nahrazovat staré větve mladšími.
Kolik hlavních výhonů má mít plodící keř?
Ideální počet hlavních výhonů u aronie je přibližně 8–12 kusů různého stáří. Tento rozsah podporuje stabilní plodnost.
Příliš málo výhonů může omezit úrodu, příliš mnoho způsobí zahuštění a menší plody. Udržovací řez aronie spočívá v každoročním vyrovnávání počtu větví. Důležité je, aby mezi výhony byl prostor pro světlo a proudění vzduchu. Rovnováha mezi mladými a středně starými větvemi je zásadní.
Je lepší jarní nebo podzimní řez aronie?
Ve většině českých podmínek je vhodnější jarní řez aronie. Podzimní zásah může zvýšit riziko poškození mrazem.
Na jaře je keř ještě v klidovém stavu a rychle reaguje novým obrůstem. Podzimní řez aronie může vést k zaschnutí řezných ploch během zimy, z
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ KLEMATISU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Prosím rady na stříhání klematisu, Zda na zimu až u země, nebo ne, Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Clematis neboli plamének je nejlepší nestříhat vůbec. Stačí jen odstranit mrtvé výhony. Pokud přesto chcete rostlinu zkrátit, tak maximálně jen o 30 až 50 cm na jaře.
Katalpa se nejčastěji stříhá na konci zimy nebo na začátku jara. Nejvhodnější období pro řez katalpy je únor až březen, kdy strom ještě neraší.
V tomto období je strom v klidové fázi a zásah do koruny mu způsobuje menší stres. Pokud se katalpa stříhá na jaře, obvykle velmi dobře reaguje a během sezóny vytvoří nové výhony. Řez provedený během léta nebo na podzim může naopak strom oslabit a zvýšit riziko poškození mrazem.
Jak stříhat katalpu
Řez katalpy by měl být především tvarovací a udržovací. Odstraňují se suché, poškozené nebo nevhodně rostoucí větve.
Při řezu je důležité zachovat přirozený tvar koruny. Větve se zkracují těsně nad pupenem nebo nad větvením. Pokud je potřeba strom zmenšit, provádí se redukční řez, při kterém se zkracují delší větve. Obvykle se doporučuje neodstraňovat více než třetinu koruny během jednoho řezu.
Kdy stříhat katalpa nana
Katalpa nana se stříhá podobně jako klasická katalpa. Nejvhodnější období je konec zimy, obvykle během února nebo března.
Řez se používá hlavně k udržení typické kulovité koruny. Výhony se zkracují tak, aby si strom zachoval kompaktní tvar. Pravidelný řez katalpa nana pomáhá udržet hustou korunu a podporuje růst nových větví.
Jak zmenšit katalpu
Pokud strom příliš vyroste, lze katalpu zmenšit redukčním řezem. Tento zásah se provádí na konci zimy před začátkem vegetace.
Při redukčním řezu se zkracují hlavní větve stromu. Důležité je postupovat opatrně a rozdělit větší zásah do více let. Pokud by se během jednoho řezu odstranila příliš velká část koruny, strom by mohl reagovat tvorbou dlouhých slabých výhonů.
Jak rychle roste katalpa
Katalpa patří mezi poměrně rychle rostoucí stromy. V prvních letech po výsadbě může přirůstat několik desítek centimetrů ročně.
Rychlost růstu závisí především na kvalitě půdy, množství slunečního světla a dostatku prostoru. Pokud má strom dobré podmínky, může během pěti až deseti let vytvořit výraznou korunu. Právě proto se někdy provádí tvarovací řez katalpy, který pomáhá udržet strom v rozumné velikosti.
Proč katalpa neroste
Pokud katalpa neroste, bývá příčinou nejčastěji nedostatek světla, živin nebo prostoru.
Strom potřebuje dostatek slunečního světla a propustnou půdu. Pokud roste ve stínu nebo v chudé půdě, může být jeho růst pomalejší. Někdy může růst zpomalit také špatně provedený řez katalpy nebo poškození kořenů během výsadby.
Je potřeba katalpu stříhat každý rok
Katalpa nevyžaduje každoroční řez. Strom může růst i bez pravidelného zásahu.
Řez se provádí především tehdy, když je potřeba upravit tvar koruny nebo odstranit poškozené větve. U některých zahradníků je však tvarovací řez katalpy
Ve svém příspěvku PESTOVANI KATALPY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Holcova.
Dobry den,rada bych se zeptala,jestli se katalpě muže uplně zastřihnout koruna, třeba jako u vrby. Potřebovala bych ji zmenšit,každym rokem ji prostrihavam a už je moc veliká na to jak ma kratky kmen.
Děkuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie Jandová.
Mám katalpu již několik let.Letos kvetla po druhé.Ale zajímalo by mě kdy by se měla stříhat ,aby příští rok kvetla.Mám pocit ,že když ji ostříhám tak pak následující rok nekvete ,až další. To kvete na starších větvích nebo na nových? Četla jsem ,že se má stříhat v dubnu,to nevadí na květ?
Strom je to nádherný,i když nekvete má krásný ,ohromný listy tak v zahradě udělá parádu i bez květu.Květ má nádherný tak bych chtěla ,aby mě i kvetla.Jelikož roste docela rychle ,každý rok narostou větve hnedle 2 metry,tak ji musím ostříhat.
Děkuji za odpověď ,kdo má s katalpou zkušenosti. Jandová
Clematis nemusíme nijak výrazně stříhat. Jen pokud už prosychá, hlouběji jej seřízneme. Jinak u odrůd kvetoucích na jaře (květen/červen) postačí odstřihnout slabé výhony, odrůdy, které kvetou v létě, zastřihujeme pravidelně. Pro řez je se doporučuje jaro nebo podzim, záleží na úvaze pěstitele. Pokud by se letní plaménky neseřezávaly, byly by odspodu holé a kvetly jen ve vrchní části. Na zimu je nutné Clematis chránit vrstvou kompostu, na jaře kvetoucí druhy pak ještě před mrazem přikrýt chvojím, rákosovou rohoží, netkanou textilií a podobně. Na jaře rostliny přihnojíme Cereritem, později už hnojit nemusíme. U jarních druhů je vhodné odkvetlé květy i s prvním párem listů odstřihávat, tím si zajistíme množství dalších květů. Někdo květy nestříhá, protože chomáčky ochmýřených semen jsou velmi dekorativní. Je možné upravit jen část větví tak, aby dál kvetly, na zbytku pak ponechat semena. Vzhledem k tomu, že se tím rostlina dost vyčerpává, je dobré ji po odkvětu přihnojit. Pokud se stane, že plamének začne odumírat, pravděpodobně bude zasažen chorobou Phoma clematidina (vadnutí plaménku). Původcem této choroby je houba, proto rostlinu postříkáme fungicidem. Na jaře pak postřik ještě opakujeme. Někdy se stane, že nám čerstvě zasazená rostlina začne vadnout a vypadá, že se neuchytila. Rozhodně ji hned nevyrývejte. Nechte ji na stanovišti, v případě velkého sucha ji zalijte. Většinou se po počátečním šoku vzpamatuje ještě tentýž rok, nejpozději v roce následujícím.
Video ukazuje reálný jarní řez katalpy, což je přesně situace popsaná v článku. Autor vysvětluje, jak strom reaguje na silnější řez a jaké výhony se objevují během další sezóny.
Důležité momenty videa
0:30–1:30 vysvětlení kdy stříhat katalpu
1:30–3:00 praktický řez dlouhých výhonů
3:00–4:30 reakce stromu po řezu
Kdy a jak stříhat katalpu
Proč jsem vybral právě toto video
Video systematicky vysvětluje:
správné období řezu,
sanitární řez,
tvarovací řez,
péči o strom po zimě.
To velmi dobře odpovídá části článku „Jak stříhat katalpu krok za krokem“.
Důležité momenty videa
0:20–1:10 kdy stříhat katalpu
1:10–2:30 sanitární řez
2:30–3:40 tvarování koruny
3:40–4:40 péče o strom po řezu
Jarní řez katalpy – detailní návod
Proč jsem vybral právě toto video
Video detailně ukazuje techniku řezu větví a vysvětluje typické chyby při řezu katalpy. Autor vysvětluje také optimální termín řezu a důvody pro pravidelnou údržbu stromu.
Důležité momenty videa
0:30–1:20 ideální termín řezu
1:20–2:40 správná technika řezu
2:40–4:00 nejčastější chyby
Pollarding katalpy (řez na hlavu)
Proč jsem vybral právě toto video
Video ukazuje drastičtější typ řezu, takzvaný pollarding (řez na hlavu). Tento způsob řezu je v článku vysvětlen jako metoda pro omezení velikosti stromu a podporu růstu velkých listů.
Důležité momenty videa
0:40–1:30 vysvětlení pollardingu
1:30–2:50 zkracování hlavních větví
3:00–4:30 reakce stromu na silný řez
Redukční řez velké katalpy
Proč jsem vybral právě toto video
Video ukazuje praktickou situaci, kdy je katalpa příliš velká a je potřeba ji výrazně zmenšit. Autor ukazuje postup, jak strom zkrátit a zároveň zachovat stabilitu koruny.
Blýskavku (Photinia) je nejlepší stříhat na jaře a případně znovu během léta. Pravidelné stříhání blýskavky podporuje růst nových výhonů a tvorbu typických červených listů.
Hlavní řez se obvykle provádí v březnu nebo dubnu, kdy rostlina začíná růst. Druhý lehký řez je možné provést v květnu nebo červnu, případně ještě jednou v červenci. Po srpnu se už stříhání Photinia nedoporučuje, protože nové výhony by nestihly vyzrát před zimou. Pokud chcete hustý živý plot, je důležité provádět pravidelný jarní řez.
Jak množit blýskavku
Nejjednodušší způsob množení Photinia je pomocí řízků. Množení blýskavky řízky umožňuje získat nové rostliny z mladých výhonů.
Řízky se odebírají z mladých zdravých výhonů, které mají délku přibližně 10 až 15 centimetrů. Spodní listy se odstraní a řízek se zapíchne do lehkého substrátu. Pokud je substrát stále mírně vlhký, začnou se během několika týdnů vytvářet kořeny. Tato metoda množení Photinia je poměrně spolehlivá a používá ji mnoho zahradníků.
Jak rychle roste blýskavka
Blýskavka patří mezi poměrně rychle rostoucí keře. Photinia Red Robin může za rok vyrůst přibližně o 30 až 60 centimetrů.
Rychlost růstu závisí především na stanovišti a kvalitě půdy. Na slunném místě s dostatkem živin roste rostlina mnohem rychleji než ve stínu. Pokud je živý plot pravidelně stříhán, vytváří více postranních větví a působí hustším dojmem. Správná péče o živý plot z Photinia tedy výrazně ovlivňuje jeho vzhled.
Proč blýskavka nemá červené listy
Červené listy se objevují hlavně na mladých výhonech. Pokud rostlina nevytváří nové výhony, mohou být listy převážně zelené.
Nejčastější příčinou bývá nedostatek řezu nebo nedostatek slunečního světla. Když se provede jarní řez blýskavky, rostlina obvykle začne vytvářet nové výhony s červenými listy. Důležitou roli hraje také kvalita půdy a hnojení. Pokud má Photinia Red Robin dostatek živin a světla, červené listy se objevují pravidelně.
Jak zahustit živý plot Photinia
Hustotu živého plotu lze výrazně zvýšit pravidelným zkracováním vrcholových výhonů. Stříhání živého plotu Photinia podporuje tvorbu nových větví.
Když se vrchol výhonu zkrátí, rostlina začne vytvářet několik postranních větví. Ty postupně zaplní prázdná místa v živém plotu. Pokud chcete opravdu hustý plot, je dobré provádět tvarovací řez alespoň jednou nebo dvakrát ročně. Důležitý je také dostatek světla a živin v půdě.
Jak daleko od sebe sázet blýskavku
Při zakládání živého plotu se blýskavka obvykle vysazuje ve vzdálenosti přibližně 60 až 80 centimetrů.
Přesný rozestup závisí na velikosti sazenic a na tom, jak rychle chcete vytvořit souvislý živý plot. Menší ro
Klematisu se daří jak na plném slunci, tak i v polostínu, naopak zcela stinné místo mu úplně nevyhovuje (jen některé druhy stín snesou). Doporučuje se ale , aby ve stínu, chladu a ve vlhku byly kořeny. Naopak vršek rostliny může být na přímém slunci. Klematis by měl být vysazený na východní, západní či jižní stranu, hlavní je, aby byl chráněný před větrem a nemířil na severní stranu.
V naší poradně s názvem BRSLEN JAPONICUS LA PALOMA BLANKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Janečka Václav.
Dobrý den prosím o radu mužů tvarovat uvedený druh řezem a v kterém období.
Mam to nasazeno na hrobu a nechci to nechat dorůst do vetší výšky a jestli střiháním budou stále narůstat ty krásné bíle konce větviček.Děkují za radu a nebo odkaz kde to najdu,hledal jsem ale neúspěšně.Hezký den Janečka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Tuhle rostlinu můžete stříhat kdy chcete a jak chcete. Obrazí znovu a znovu. K získání ponětí o tom jak na to, vám pomohou následující video návody: https://www.youtube.com/res…
Je to sice v angličtině, ale dá se z tohoto dobře pochopit, jak můžete provést řez.
Kolem základny rostliny umístěte mulč, abyste izolovali kořeny a chránili je před zimním počasím.
Kolem Klematisu přidejte silnou vrstvu mulče, přibližně 12 až 18 cm vysokou. Rozložte mulč do kruhu 60 cm kolem základny rostliny. To pomůže izolovat kořeny a chránit je před drsnými zimními mrazy.
Vydatná vrstva mulče pomáhá půdě kolem kořenů udržet vlhkost i v zimě, kdy rostlina aktivně neroste. Vrstva mulče nebo kompostu také pomůže kořenům udržet vlhkost po celý zbytek roku.
K mulčování můžete použít dobře odleželý kompost, nařezané seno, štěpku, kůru nebo listí. Jednotlivé materiály můžete také kombinovat. Například kolem rostliny dejte vrstvu bohatého organického kompostu a pak na ni dejte vrstvu dřevěné štěpky nebo sena. Tím vznikne mulč, který je bohatý na živiny a zároveň chrání a izoluje před extrémním zimním počasím.
Ve svém příspěvku SKLIZEŇ RAKYTNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslava.
Dobrý den, taky jsem na tom stejně, že už bych nejraději rakytník otrhala ,ale jak čtu tak je na něj brzo? .V minulém roce jsem ho nechala déle a pak byl problém ho otrhat,protože praskal a vytékala šťáva.Jinak marmoška byla luxusní :)větvičky stříhat nemůžu z důvodu,že plody mám hned u kmenu ,tak to bych o něj přišla...tak jdu hledat další reference jak na to ...
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jarča.
Dobrý den, jak něco zjistíte, tak mi dejte prosím vědět. Děkuji
Existuje asi 300 druhů těchto rostlin. U nás se Clematis neboli plamének vyskytuje i ve volné přírodě celkem v pěti druzích. Známe plamének palčivý, plotní, přímý, vlašský a východní. Na našich zahradách se pěstuje pestrá paleta nejrůznějších kultivarů s rozmanitými velikostmi, tvary a barvami květů. Přes léto je nutné každodenní zalévání a pravidelné hnojení. Rostlinám vyhovuje světlé stanoviště, ovšem ne přímé, palčivé slunce. Dobře dělá plaménkům občasné mírné přisypání substrátu smíchaného s hrstí mletého vápence.
Plamének Jackmanův
Plamének Jackmanův je jeden z nejkrásnějších a nejoblíbenějších kultivarů plaménku díky svým bohatým a nápadným fialovomodrým květům. Vynikne hlavně jako solitérní rostlina na obrostlém sloupu nebo pergole. Kvete během celého léta. Patří mezi pozdní a velkokvěté plaménky. U těchto plaménků se odstraňují poškozené a odumřelé stonky ještě před pučením brzy na jaře a ostatní se zkrátí po zdravé pupeny. Doba kvetení je od června do září. Dorůstá výšky nad 4 m a šířky do 1 m. Rostlina je plně mrazuvzdorná, má ráda slunce až polostín. Řez se prování každoročně na jaře. Půda by měla být středně těžká, písčitohlinitá až hlinitá a středně vlhká. Barva listu je zelená. Barva květu fialová. Jde o popínavou rostlinu rychlého růstu. Nejvhodnější lokality: fasády, stěny, ploty, opěrné konstrukce. Speciální vlastnosti: dlouhé kvetení.
Clematis Montana
Clematis Montana roste opravdu rychle. Tato rostlina se často používá tam, kde zákazník vyžaduje rychlý růst a výrazné kvetení. Doporučuje se tedy tuto rostlinu používat na místa, u kterých nevadí, že budou během dvou let zcela zarostlá. V každém roce se doporučuje rostlinu seříznout, pak výrazněji kvete a drží tvar. Někdy je s ní celkem problém, pokud jste ji vysadili u dřevin – neúprosně jim totiž zaroste korunu a dřevina pak má co dělat, aby to vůbec přežila. Clematis Montana potřebuje oporu, ke které se může chytat. Může to být mříž, bambusové tyče, slabé laťky, síť, natažené provázky či lanka (třeba i nějaký keř či stromek, ale to je pak z toho obvykle nevzhledná houština). Na zdi, pokud by neměla extrémně velké nerovnosti a hrubost, by se však rostlina nechytla. S tímto druhem nemusíte dělat téměř vůbec nic, stačí zasadit a občas zalít.
Plamének vlašský
Plamének vlašský (Clematis viticella) je rodičem nejznámějšího okrasného hybrida Clematis x Jackmanni. Tato houževnatá liána patří k čeledi pryskyřníkovité (Ranunculaceae), odtud zřejmě pochází i podobnost květů s ostatními rostlinami ze stejné čeledi, jako jsou sasanky (Anemone), pryskyřníky (Ranunculus), orlíčky (Aquilegia) a další nádherné zahradní, luční i lesní kvě
Ve svém příspěvku STŘÍHÁNÍ LÍSKOVÝCH OŘECHÙ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Drabeš.
Dobrý den prosím nevěděl by někdo kdy se prostříhává lískový ořech a které vêtve? Je dost hustý a rozvětvený dêkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vlach Ladislav.
Zdravím
Vypěstoval jsem si taky lisku ale přímo strom.
Od země po rozvětvení to je asi tak 70 cm a pak je koruna a ta je už asi 4m v průměru.
Jak správně stříhat nevím ale pokusil jsem se větve zkrátit asi tak o 30 až 50 cm .
Myslím si že jsem moc dobře neudělal proto že se konce po roce ještě více zahustily.
Také hledám radu jak sestříhat a růst omezit.
S pozdravem Vlach Lad.
Nejlepší čas pro výsadbu je jaro nebo podzim, rostlinu ale můžeme vysadit kdykoli během roku, kromě mrazivých a velmi horkých dní. Vysazujeme asi půl metru od budoucí opory, pokud vysazujeme více rostlin vedle sebe, počítáme s rozestupem nejméně 40 cm. Pro plamének je nutné si připravit jámu minimálně 50 x 50 cm, do ní dáme nejdříve vrstvu štěrku (8–10 cm), teprve potom sypeme zeminu smíchanou s kompostem. Clematis má rád půdu bohatou na vápník, ten mu můžeme dodat smícháním zeminy s hrstí mletého vápence. Sazenici zahrneme o 10 cm výš, než byla zasazena v kontejneru. Půdu pevně přimáčkneme a pečlivě zalijeme, rostlinu přivážeme k opoře. Pro plamének vybíráme teplé a slunné místo, může být i polostín, kde zároveň musíme zajistit zastínění, vlhko a chlad pro kořeny. Nejlépe ho ochráníme polštáři jiných trvalek nebo zahrneme vyšší, nejméně pěticentimetrovou vrstvou kompostu, případně posekané trávy. Clematis nikdy nevysazujeme na severní stranu.
Plamének se dá pěstovat u plotu, a to na drátěnce podobné té pro révu. Ke každému plaménku lehce zapíchneme drát chráněný bužírkou, který v horní části ohneme a zahákneme za horní vodorovný drát. Rostlina se hned odspodu drátu přidržuje a tím jej i sebe fixuje. Pak už stačí jen malý kolíček na prádlo, kdyby se některý výhon oddálil. Na podzim místo složitého vymotávání a vystříhávání stačí plamének u země odstřihnout, ohnutý drát vyháknout, a je hotovo. Samozřejmě u plaménků jarních se toto nedělá, ty vedeme po stabilnějších oporách, nejlépe se k tomu hodí dřevěné nebo hotové mřížky pevně ukotvené, aby odolaly většímu větru.
Kdy se stříhá bobkovišeň nejčastěji a proč právě tehdy?
Bobkovišeň se nejčastěji stříhá po odkvětu, tedy od konce května do konce června, protože tehdy nejlépe reaguje na řez.
V tomto období už má keř za sebou kvetení a zároveň ještě není vystaven extrémním letním vedrům. Z vlastní praxe se potvrzuje, že řez v tomto termínu vede k rovnoměrnému obrůstu a keř si výrazně déle udrží tvar. Oproti zimnímu nebo jarnímu řezu je také menší riziko chorob a oslabení rostliny.
Mohu stříhat bobkovišeň na jaře před rašením?
Jarní řez bobkovišně je možný, ale není ideální a nese s sebou určitá rizika.
Při řezu před rašením keř reaguje velmi bujným růstem, který bývá měkký a náchylný k chorobám. Často také přijdete o květy. Zkušenost ukazuje, že jarní řez vede k rychlému přerůstání a nutnosti dalšího zásahu během sezóny. Proto je lepší počkat na období po odkvětu.
Co se stane, když bobkovišeň ostříhám v zimě?
Zimní řez bobkovišně vede k oslabení keře a nevyrovnanému růstu na jaře.
Keř sice na jaře silně obrazí, ale nové výhony bývají slabé a řídké. Z praxe je patrné, že zimní řez zvyšuje riziko padlí a dalších chorob. Krátkodobý efekt rychlého růstu je vykoupen dlouhodobým zhoršením tvaru živého plotu.
Jak často se má bobkovišeň stříhat během roku?
Většina bobkovišní vyžaduje jeden hlavní řez ročně, případně lehkou korekci.
Hlavní řez se provádí po odkvětu, druhý, velmi mírný řez lze udělat v srpnu. Častější stříhání není nutné a často ani žádoucí. Příliš časté zásahy vedou k únavě keře a zhoršení jeho vitality.
Kdy stříhat bobkovišeň po výsadbě?
Po výsadbě se bobkovišeň stříhá velmi opatrně a spíše jen tvarově.
V prvním a druhém roce je cílem zakořenění, ne formování výšky. Doporučuje se pouze lehce zakracovat špičky po odkvětu. Zkušenosti ukazují, že radikální řez po výsadbě růst zpomaluje a oddaluje zapojení živého plotu.
Jak poznám, že bobkovišeň potřebuje řez?
Potřebu řezu poznáte podle ztráty tvaru a řídnutí spodní části keře.
Typickými signály jsou přerůstající výhony, menší a světlejší listy a prosvítání spodních větví. Pokud se tyto znaky objeví, je vhodné plánovat řez v nejbližším vhodném termínu. Rostlina sama ukazuje, kdy je zásah potřeba.
Jak omladit starou nebo zanedbanou bobkovišeň?
Omlazení bobkovišně je možné, ale musí se rozložit do více let.
Radikální jednorázový řez často způsobí nepravidelný obrůst. Z praxe se osvědčilo zkrátit nejprve nejdelší větve a tvar dolaďovat až v další sezóně. Postupné omlazení dává lepší a stabilnější výsledek.
