JAK STŘÍHAT FUCHSIE

Video jak stříhat květy hortenzie

Podrobný návod, jak stříhat hortenzie, je možné zhlédnout například zde.

Zdroj: článek Stříhání květů hortenzií

Příběh

Ve svém příspěvku JAK A KDY STŘÍHAT OSTRUŽINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kvetoslav.

ostruziny-vyborny clanek..Zverejnujte další..MOHU HNOJIT ROZDRCENOU TRAVOU V PRUBEHU ROKU PO NASEKANI?NENALEZOU MI NA OSTRUZ.KERE KLISTATA Z NASEKANE TRAVY,NEBO SLIMACI?DEKUJI ZA ODPOVED NA MUJ MEIL.Mam ostruz.jiz 5-6let bez prihnojovani a BEZ KLISTAT,ALE V TRAVE KLISTATA JSOU-nIzky JESENIK-JAKARTOVICE

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lubomír weinhauer.

Prosí o radu kdy a jak stříhat rakytník .Předem děkuji.

Zdroj: příběh Jak a kdy stříhat ostružiny

Proč je důležité pivoňky stříhat

Všeobecně jsou pivoňky dlouhověké rostliny, čím déle je budete pěstovat, tím víc vám pokvetou. Nemají rády časté přesazování. Nehnojte je dusíkem, lepší je fosfor k podpoře tvorby květů. Hluboký řez nutný není, připravujete se jím o květy. Pivoňky kvetou v dubnu, květnu, červnu a červenci. Odkvetlé květy odstřihujte, jsou nevzhledné a pro rostlinu těžké.

Zdroj: článek Kdy stříhat pivoňky

Poradna

V naší poradně s názvem WWW.KDY A JAK STŘÍHAT KAKI.CZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blahuta.

kaki mám zasazené 2rokem je vysoké 2m kmínek je3cm chci ho zakrátit mám obavu aby mu neuškodil tak se ptám kdy a jak ho zastřihnout rád se přiučím.Dík

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Khaki se má stříhat v únoru až březnu. Jak se to dělá, je vidět na tomto videu https://youtu.be/f-OIvEQP-6g

Zdroj: příběh Www.kdy a jak stříhat kaki.cz

Přezimování fuchsie

Fuchsie jsou květiny našich babiček. Ve vesnických domcích mezi dvojitými okny a s pravidelným letněním se jim dařilo. Jejich pěstování bylo snadné. Fuchsie se samozřejmě pěstují i dnes a jsou nesmírně populární. Ve volné přírodě jsou fuchsie poměrně rozměrnými keři nebo i stromky. Jejich domovem je Mexiko a Jižní Amerika. V současnosti je známo asi 10 000 druhů fuchsií. Květy jednotlivých druhů jsou jednoduché, poloplné a plné, dále převislé, polopřevislé, převislé trubkovité a vzpřímené. Barevná škála začíná od bílé, po růžovou, červenou, až purpurovou. Během léta se jim nejlépe daří někde v polostínu před okny či v zahradě. V zimě se právě pěstovaly mezi dvojitými okny, kde nemrzlo, ale teplota klesala až téměř k nule. V dnešních podmínkách je však jejich přezimování problematičtější. Fuchsie totiž potřebuje v zimě chladno, ale ne mráz a vyžadují období takzvaného vegetačního klidu. Rostliny proto na zimu umístěte do chladné temné místnosti. Rostlinu na přezimování připravíte tak, že jí zkrátíte výhony a zbavíte ji listů. Poté ji zalévejte asi jednou až dvakrát za měsíc. Zálivku zvyšte až během února a v květnu rostlinu přesaďte do nového substrátu. Její kořeny výrazně zakraťte. Na rostlině se velmi rychle začnou objevovat nové výhonky, které se hodí na řízkování. Rostlinu tak můžete nejen využít k vypěstování nových rostlin, ale také ji řízkováním můžete tvarovat. Některé druhy fuchsií jsou mrazuvzdorné, jedná se například o druh Fuchsia magellanica.

Zdroj: článek Přezimování rostlin

Příběh

Ve svém příspěvku KDY STŘÍHAT STVOLY LILÍÍ PO ODKVĚTU ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivo Valenta.

Kdy se mají stříhat stvoly po odkvětu lilií? Někdo říká hned po odkvětu jiní zase až před zimou . Poraďte, Děkuji za radu.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Otilie.

Kdy stříhat stvoly po odkvětu lilií

Zdroj: příběh Kdy stříhat stvoly lilíí po odkvětu ?

Jak stříhat kamčatské borůvky

Kamčatská borůvka v prvních letech nepotřebuje žádný řez. Ten první, zmlazovací a udržovací, se provádí cca ve čtvrtém roce života, kdy vybereme 12 základních prutů a odstraníme ty vodorovné nebo ty, které mají tendenci přečnívat a viset. Vybrané větve zkrátíme nad místem rozvětvení, abychom podpořili tvorbu nových silných výhonů. Nejvhodnějším obdobím k řezu je podzim, kdy opadá listí, nebo jaro, a to před prvním rašením.

Zdroj: článek Kdy stříhat kanadské borůvky

Kdy stříhat túje Smaragd

Túje Smaragd (Thuja occidentalis Smaragd) je jednou z nejběžněji používaných dřevin na živý plot. Se stříháním je lepší počkat, až strom dobře zakoření. To může různě dlouho trvat, ale minimálně je dobré nechat rostliny 2 až 3 měsíce v klidu kořenit. V průběhu této doby je nutná pravidelná zálivka. Abyste docílili krásně husté stěny, je velmi důležité túje stříhat pravidelně. Živý plot je nutné stříhat alespoň 2x ročně. Poprvé v termínu, kdy je dokončen hlavní prodlužovací růst, tedy na konci jara (v červnu), a podruhé koncem léta (konec srpna až září) kvůli finalizaci tvaru. V prvních letech pravděpodobně ještě nepotřebujete zastřihovat vrcholky, pouze stříhat boky, a to pod mírným úhlem kopírujícím kuželovitý tvar Smaragdů. Túje zde pak bude hezky obrážet a bude stále hustá. Po dosažení požadované výšky je možné přidat i pravidelný zástřih vrcholků. Smaragd má po zakořenění roční přírůstky až 20 cm.

Zdroj: článek Stříhání tújí

Příběh

Ve svém příspěvku JAK STŘÍHAT RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta Pletková.

Dobrý den.
Mohl by mi někdo poradit jak stříhat rakytník řešetlákový?
Mám tři kusy, staré cca 15 let, nestříhala jsem je, vyrostly cca do
3 m výšky a vůbec to nevypadá pěkně, navíc ani moc nerodí.
Vloni jsem přikoupila ještě tři sazenice, jednoho samce a dvě samice,
které by měly mít sladké plody a nevím jak je zastřihávat, abych z nich
vytvarovala buď hezký keř, či hezký stromek.
Děkuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk Boráň.

Klidně se do toho stříhání pusťte.Já mám také starší rostliny. Uvádí se, že rakytník plodí na dvouletém dřevě. Loni jsem ostříhal starší rostliny, které narostli asi do 3metrů. Stříhal jsem je při sklizni, líp se mi obíraly plody. Měl jsem obavy, že letošní úroda bude slabší. Úroda byla stejná, rostliny se zmladily a hrozny plodů byly bohatší. Loni jsem ze dvou rostlin sklidil 28 litrů a leto to bylo to samé.

Zdroj: příběh Jak stříhat rakytník řešetlákový

Kdy stříhat

Borůvky se vyznačují svou dlouhověkostí – dožívají se až 100 let. Produkční životnost plantáží je 30–35 let. U nás se můžete setkat s keři starými 65 let. Borůvky na množení se stříhají na jaře, a to nejméně 5leté rostliny. Stříhají se odspodu, přičemž hned vyrazí nové výhony. Pokud byste tedy borůvky ostříhali na podzim, nové výhony by vám zmrzly. Od dubna je dobré používat pravidelně hnojivo na borůvky a keře zalévat. Některé odrůdy borůvek je možno také pěstovat ve velkých nádobách, kde se jim daří výborně. Dávají se pouze do rašeliny na borůvky.

Zdroj: článek Kdy stříhat kanadské borůvky

Poradna

V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ OKRASNÉHO JEHLIČNANU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Borovička.

Potřebuji poradit,kdy stříhat okrasný jehličnan, jehoš název neznám.Děkuji za radu

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Řez okrasných jehličnanů se provádí v červnu.

Zdroj: příběh Stříhání lískových ořechù

Kamčatské versus kanadské borůvky

Kanadská borůvka je skutečně borůvkou, má velké kulaté plody. Její nevýhodou je, že plodí až po několika letech a že má větší nároky na půdu (co do její kyselosti).

Kamčatská borůvka není borůvka, jedná se o zimolez, který ale barvou i chutí borůvky připomíná. Plodí ihned a nároky na půdu nemá přílišné (stačí přihnojit na jaře). Někteří pěstitelé ovšem měli problém s plodností keřů (je lepší pořídit si jich více, jednak kvůli zvýšení výnosu, jednak kvůli zajištění opylení – přestože je rostlina samosprašná). Po výsadbě není prakticky potřeba žádný řez. Z důvodu udržení vlhkosti je vhodné rostlinu zahrnout mulčovací kůrou.

Rozdíl mezi kanadskou a kamčatskou borůvkou je také v řezu. Kamčatskou borůvku je vhodné stříhat na podzim, kdežto kanadskou borůvku je lepší stříhat na jaře.

Zdroj: článek Kdy stříhat kanadské borůvky

Příběh

Ve svém příspěvku STŘÍHÁNÍ ARONIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Borovička.

Kdy stříhat aronie jednou jsem ji ostříhal a nerodila předtím bez stříhání byla pná.Děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva Svatoňová.

Chtěla bych poradit,zda jde ostříhat-tvarovat sloupovitý jalovec do spirály.Děkuji Eva.

Zdroj: příběh Stříhání aronie

Jak na stříhání

Habr výborně snáší jakýkoli řez, dobře se tvaruje. Je i v zimě dost neprůhledný, protože hnědé listí na habru drží a opadá až na jaře, když raší listy nové. Zajímavou variantou je kromě stříhání habru ještě štípání a zaplétaní větví, což je ale dost pracné.

Duben a květen je ideální doba na střih, případně začátkem června a pak ještě v srpnu. Stříhat ho můžete klidně na 1 m a bude hustý. Habry rostou moc dobře a rychle. Střihem je budete ještě více podporovat v růstu (což je pro někoho dobře pro jiného špatně).

Zpravidla se živý plot začíná stříhat v době, kdy rostliny dorostou 2/3 výše zamýšlené výšky plotu.

Tip: Stříhat začněte, až začnou praskat listové pupeny. Stromky jsou v plné síle a listy navíc řezy rychle zakryjí. Potom budete muset v průběhu vegetace ještě minimálně jednou nůžky použít.

Zdroj: článek Živý plot z habru

Příběh

Ve svém příspěvku RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ PĚSTROVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.

Dobrý den,
jsem začínající pěstitel rakytníku, marně hledám údaj o tom, zda rakytník na zimu opadá či ne.
Děkuji za odpověď
Helena

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Trčková.

Dobrý den zajímalo by mě kdy se může rakytník stříhat. Děkuji.

Zdroj: příběh Rakytník řešetlákový pěstrování

Fuchsie

Fuchsie je rostlina mnoha tvarů a podob. Existuje více než deset tisíc odrůd, které se liší odolností, vhodným místem pro pěstování, ale především svým vzhledem. Fuchsie mohou být vzpřímené, převislé i polopřevislé, ale také jednoduché, plnokvěté, i s poloplnými květy. Některé vysoce odolné odrůdy můžete pěstovat na záhonu jako keřík či stromek, v našich podmínkách se ale nejčastěji pěstují v truhlících a květináčích. Co mají většinou společné všechny, je, že se dobře množí, a pokud správně nastudujete vybranou odrůdu, tak se i snadno pěstují. Abyste se pro začátek ve fuchsiích alespoň trochu zorientovali, na následujících řádcích najdete malý přehled několika druhů.

• Fuchsie Florabelle – je jedním ze známějších odrůd pěstovaných u nás. Tato rostlina se množí nejčastěji semeny, pokud ji včas vysejete, nejen že se v tomtéž roce dočkáte mnoha květů, ale zároveň bude rostlina hodně bohatá. Květy bývají menší, zato jich bývá opravdu spousta. Výška rostliny se pohybuje kolem 30 cm, ale šířka až k 60 cm.
• Fuchsie Gartenmeister Bonstedt – odrůda s malými květy, kterých se dočkáte velmi brzy. Většinou se pěstuje ve smíšených záhonech, dorůstá do výšky 60 cm a šíře kolem 45 cm.
• Fuchsie Harry Gray – tato odrůda vám vydrží kvést celé léto, a to středně velkými, plnými květy. Jde o převislou rostlinu pěstovanou nejčastěji v závěsných nádobách nebo na okrajích smíšených záhonů, rozrůstá se do šíře 30 až 45 cm.
• Fuchsie Cascade – je jednou z nejlepších odrůd pro závěsné nádoby, má dlouhé, kaskádovité květy. Její stonky dorůstají do délky kolem 60 cm, rostlina se rozrůstá do šíře 30 až 45 cm.
• Fuchsie Genii – tato odrůda vám nejlépe vynikne na polostinném místě, kde ukáže svou zvláštnost zlatavými listy. Pokud ji necháte ve stínu, budou listy zelené. Někoho, kdo tuto rostlinu nezná, by to mohlo zaskočit, že se s rostlinou něco děje, když listy žloutnou, ale nemusíte se ničeho obávat, u této odrůdy to tak má být. Můžete ji pěstovat na záhonech, ale na zimu ji raději přesuňte do domu. Možná by vám venku přečkala, pokud nebude zima extra krutá, ale pravděpodobnější je, že byste o rostlinu přišli. Ani tato fuchsie nezůstane bez krásných květů, roste do výšky i šířky kolem 30 cm.
• Fuchsie Lena – tato odrůda je velmi nenáročná na pěstování, nejčastěji se umísťuje do smíšených záhonů. Dorůstá do výšky kolem 90 cm a šířky 60 cm.
• Fuchsie Mission Bells – je odrůda pěstovaná buď na kmínku, nebo jako keř, bývá obalena jednoduchými květy a dorůstá do výšky kolem 50 cm a do šířky 30 až 45 cm.
• Fuchsie Mrs Pople – tato odrůda bývá často v mírných oblastech pěstována jako kvetoucí živý plot, dorůstá do výšky 150 cm a šíře kolem 70 cm. V našich podmínkách potřebuje přezimovat doma či v letních zahradách.
• Fuchsie Snowcap – je středně velká odrůda, kterou můžete pěstovat jak v květináči, tak v záhonu. Tato fuchsie (může být i na kmínku) bohatě kvete velkými, plnými květy. Dorůstá do výšky 60 cm a šířky 45 cm.
• Fuchsie Swingtime – tato odrůda se snadno pěstuje, je odolná a bohatě kvete plnými květy. Nejčastěji se pěstuje v závěsných nádobách nebo na kmínku, protože je vyšlechtěna jako převislá. Její stonky dosahují délky až 90 cm a rozrůstá se do šíře kolem 60 cm.
• Fuchsie Magellanica Aurea – je další z oblíbených odrůd. Patří mezi fuchsie větších rozměrů, dosahuje výšky kolem 150 cm a šířky 120 cm. Její listy mají zlatavou barvu a svým vzhledem v podstatě zastupují funkci květů, které jsou menších rozměrů.
• Fuchsie Magellanica Variegata – je odolná odrůda většího vzrůstu, a to kolem 150 cm, je velice populární a atraktivní především díky svým pestrým květům, které krásně doplňují malé červené květy.
• Fuchsie Tom Thumb – je taktéž odolnou rostlinou, na rozdíl od předchozího druhu dosahuje jen minimálních výšek, a to kolem 40 cm, proto bývá často vysazována do skalek, kde z ní její krásné květy vytvoří nepřehlédnutelnou rostlinu.
• Fuchsie Procumbens – je doslova miniaturní rostlinou, roste kobercovitě a dosahuje výšky 10 cm, zato do šířky se umí roztáhnout téměř na metr. Kam jinam než do skalky byste tuto rostlinu umísťovali, že? V létě vás navíc odmění krásnými květy.

Myslím, že o tom, že fuchsie můžete najít a potkat úplně všude a v různých variantách, už jste si obrázek udělali, a jak tedy na jejich pěstování?

Jak fuchsie pěstovat

Fuchsie má jako jedna z mála rostlin ráda stinné místo, nedostatek světla bude snášet opravdu výborně a nemusíte se bát, že byste se třeba nedočkali květů. Fuchsie vysazujte ven koncem května nebo počátkem června, kdy již nebude mrznout. Vysazovat je můžete do truhlíků, květináčů, závěsných květináčů, ale i do záhonů a zvolit byste měli dobře propustnou zeminu, budete-li si ji míchat sami, pak použijte zeminu, kompost a písek v poměru 2 : 1 : 1. Velikost nádoby či místo, kam ji umístíte, zvolte podle odrůdy, protože každá je opravdu úplně jiná a těžko se radí všeobecně.

Zálivka a hnojení

Fuchsie má ráda pravidelnou zálivku, kořenový bal by neměl úplně vyschnout, ale ani být neustále přemokřený, zbytečně by docházelo k uhnívání kořenů a mohlo by se vám stát, že vaše rostlina naráz shodí květy i poupata. Přelitá rostlina není jediným důvodem ztráty květenství, může jít také o vysoký skok v teplotě. V horkých dnes vaše fuchsie ocení rosení nebo sprchování.

Nezapomeňte rostlinu v aktivním období jednou týdně hnojit dusíkatým hnojivem.

Přezimování

Rozdělme si přezimování fuchsií do dvou skupin – odrůdy odolné a choulostivé. Odolné umí přečkat zimu venku, postačí, když rostlinu na podzim seříznete asi o jednu třetinu a zakryjete dostatečnou vrstvou chvojí. Na jaře toto chvojí odstraňte, a roste-li fuchsie příliš bujně, znovu ji seřízněte a zredukujte dle potřeby. V květnu pak rostlinu začněte přihnojovat.

Choulostivé fuchsie na podzim seřízněte a přesuňte na místo, kde přečkají zimu, ať už je to zimní zahrada, vytápěný skleník či místnost v domě. Pokud jste rostlinu pěstovali v záhonu, musíte ji vyrýt a nejlépe uděláte, pokud ji umístíte do květináče a nenecháte ji bez obalu. Před zazimováním rostlinu zbavte suchých listů a květů. Omezte zálivku, ale neměla by přeschnout. Podmínky pro přezimování fuchsií jsou jednoduché: místo, kde nemrzne a nebude příliš světla. Koncem ledna či začátkem února můžete začít rostlinu pomalu probouzet, a to tím, že jí dopřejete více světla. Po čase by se měly začít objevovat nové výhonky, které později budete moci použít k řízkování. Na jaře je potřeba, abyste rostlinu přesadili do nového substrátu, a chcete-li, aby fuchsie byla košatá, pak výhonky zaštipujte. Začátkem dubna můžete začít rostliny přihnojovat.

Množení fuchsií

Fuchsie můžete množit řízkováním, a to v jakoukoliv roční dobu, někdo je provádí na podzim, kdy si ze staré rostliny vezme řízky, které zapíchne do zeminy, na jaře je nahrnkuje a vypěstuje si nové rostlinky a staré se zbaví. U takto namnožených fuchsií byste se měli dočkat krásné košatosti a spousty keřů, na rozdíl od toho, když si řízky z rostliny odeberete na jaře. Někdo ale řízky odebírá v červenci, kdy mu rostliny řádně zakoření ještě před zazimováním, a na další rok již o rostlině není žádných pochyb. Nevíte-li, jak na řízkování, pak ustřihněte asi 10 cm z konce výhonku a tento vzniklý řízek zapíchněte do substrátu vytvořeného ze zeminy a písku. Nádobu pravidelně zalévejte. Odstřižené řízky můžete také nechat zakořenit ve sklenici s vodou a poté zasadit.

Zdroj: článek Jaké balkónové rostliny vybrat na sever a do stínu?

Příběh

Ve svém příspěvku PESTOVANI KATALPY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Holcova.

Dobry den,rada bych se zeptala,jestli se katalpě muže uplně zastřihnout koruna, třeba jako u vrby. Potřebovala bych ji zmenšit,každym rokem ji prostrihavam a už je moc veliká na to jak ma kratky kmen.
Děkuji za odpověd

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie Jandová.

Mám katalpu již několik let.Letos kvetla po druhé.Ale zajímalo by mě kdy by se měla stříhat ,aby příští rok kvetla.Mám pocit ,že když ji ostříhám tak pak následující rok nekvete ,až další. To kvete na starších větvích nebo na nových? Četla jsem ,že se má stříhat v dubnu,to nevadí na květ?
Strom je to nádherný,i když nekvete má krásný ,ohromný listy tak v zahradě udělá parádu i bez květu.Květ má nádherný tak bych chtěla ,aby mě i kvetla.Jelikož roste docela rychle ,každý rok narostou větve hnedle 2 metry,tak ji musím ostříhat.
Děkuji za odpověď ,kdo má s katalpou zkušenosti. Jandová

Zdroj: příběh Pestovani katalpy

Kdy stříhat kanadské borůvky

Od třetího roku po výsadbě kanadské borůvky některé staré výhony celé vyřežeme až těsně u země. Tím rostlinu průběžně zmlazujeme – mělo by zbýt vždy 6 až 8 silných výhonů. Čím více rostliny prořežeme, tím větší potom budou bobule, ale jejich počet se sníží. Staré neprořezávané keře přinášejí jen malé plody, které často zasychají ještě před dozráním, rovnoměrné úrody tedy dosáhneme každoročním řezem. Větvičky pod tíhou úrody klesají, mohou se i polámat, proto je včas vyvážeme k oporám.

Kanadské borůvky stříhejte až na jaře. Pokud budete stříhat na podzim, borůvka se bude snažit stále vyrážet a keřík tím před zimou pouze vysílíte. Rostlina si do dřevní hmoty ukládá zásoby, takže pokud ji pohnojíte (to udělejte určitě), ještě posílí dřevní hmotu a bude tak lépe odolávat zimě a mrazu. Na jaře zastřihněte omrzlé větvičky, keř tím prosvětlíte (není na to žádný exaktní recept, jen se snažte, aby keř nebyl příliš hustý a aby byly větve pokud možno členité a silné). Borůvku nezapomínejte hnojit a zalévat.

Zdroj: článek Kdy stříhat kanadské borůvky

Jak stříhat tymián

Po odkvětu je třeba rostlinu seříznout asi v jedné třetině, aby mohla zesílit a zkošatět. I když je tymián trvalka, většinou vymrzá, a proto je třeba keříček na zimu úplně seříznout a přikrýt.

Zdroj: článek Rozmarýn v truhlíku s tymiánem

Jak ustřihnout květ do vázy

Nařezaným rostlinám ihned ponořte spodní části stonků na půl minuty do vroucí vody, poté je až po květ vnořte na co nejdelší dobu do teplé vody a nechte zregenerovat. Takto ošetřené je můžete aranžovat do vázy.

Zdroj: článek Kdy stříhat pivoňky

Stříhání švestek na jaře

Peckovinám nesvědčí časný jarní řez. Měly by se stříhat v období, kdy už mají listy. Případně po sklizni. Ale zde také platí, že strom by měl mít ještě listy. Při brzkém jarním řezu hrozí nákaza řezných ran houbovitými chorobami.

Zdroj: článek Stříhání švestek

Množení

Namnožit kanadské borůvky můžete dvěma způsoby:

1. řízkováním – ustřihněte větvičku pod kolínkem, namočte konec do práškového stimulátoru a vsaďte do nádoby s rašelinou, umístěte do pařeniště;
2. hřížením – nalomte větvičku a připevněte ji drátem do půdy vedle mateční rostliny. Obvykle se ujme, ale řízkování je úspěšnější metoda.

Zdroj: článek Kdy stříhat kanadské borůvky

Řez na podzim

Podzimní řez vinné révy se  nedoporučuje.Do podzimu narostou výhony až do délky 1,5-2 m. Je tedy spíše čas vytvořit vinné révě kvalitní oporu. Kmínek se přiváže volně k opoře, nejlépe provázkem nebo páskami z PVC. Na podzim je nejlepší vinnou révu přihnojit, třeba k rostlině zarýt hnůj nebo kompost. Před zimou pak k sazenici přihrnout dostatek okolní zeminy, která ochrání očka před mrazem.

Zdroj: článek Kdy stříhat hroznové víno

Jak stříhat stáleplodící maliny

Stříhání malin, respektive větví, které odplodily, provádíme pokud možno ihned po sklizení úrody, aby měly nové větve, které budou plodit následující rok, dostatek prostoru a světla a mohly zesílit. Na téma, kdy stříhat maliny, probíhají mnohé diskuze, neboť remontantní odrůdy plodí ještě druhý rok, pokud je neostříháme. Odborníci doporučují ostříhat i tyto větve po první úrodě, protože ve výsledku bude celková úroda vyšší – rostlina zesílí a získá víc potřebného světla.

U keřů s dvouletým vývojovým cyklem se provádí střih maliníku tak, že se po dozrání plodů uříznou těsně u země všechny dvouleté výhony, které by už stejně nikdy neplodily. Stejně můžeme seříznout i nové slabší výhony, abychom měli na jednom metru 8 až 10 větví, pokud pěstujeme maliny na zahradě v řadě, což je nejšikovnější způsob. V případě pěstování maliníku jako jednoho polokeře u kůlu necháváme pouze 7 výhonů. To jsou asi ty základní rady, jak se starat o maliny. Konce výhonů nezkracujte, snížili byste tím výnos.

Remontantní odrůdy (plodící na ročních větvích) po podzimní sklizni ostříháme kompletně, aby byly v zimě vidět jen asi tři centimetry dlouhé pozůstatky posledního porostu. Stříhání maliníku provádíme opět především za účelem prosvětlení budoucí vegetace.

Průměrná životnost maliníku je osm až deset let, při dobré péči a u zdravých porostů i více let.

Zdroj: článek Stříhání malin