Oleandry se doporučuje stříhat po celé vegetační období, to znamená od března do září. Je však zapotřebí si uvědomit, kdy a jak oleandr kvete. Květy se objevují na koncích výhonků v pozdním létě, od července do října. Stříhání by tedy mělo být vhodně načasováno. Brzké stříhání, to znamená stříhání na jaře, obvykle zapříčiní ztrátu nových květů.
V naší poradně s názvem ŠVESTKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Víchová Jarmila.
Stromek švestky zarostl novými až 2m dlouhými větvemi v místě odkud vyrůstají mají větve sílu více jak 2cm.Celý stromek velice těmi novými větvemi zhoustl.Kdy mohu nový obrost vyřezat? Děkuji za odpověď Víchová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Švestky se nesmí stříhat v zimě, protože hrozí nákaza hobovou chorobou pevník nachový. Nejlepší doba řezu pro mladé stromky je jaro. Vzrostlé stromy je pak nejlepší prořezávat v polovině léta.
Vyhněte se prořezávání v zimě, protože se zvyšuje riziko infekce stříbrným listovým onemocněním, na které jsou slivoně náchylné. Nejlepší dobou pro stříhání je obvykle jaro pro mladé stromy, případně léto pro již založené porosty.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ VENKOVNÍHO IBIŠKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Taborska.
Co udělat s loňskými květy, které zůstávají ptes zimu na vetvickach Ibisku?
Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vůbec si nemusíte lámat hlavu, co se suchými květy, protože je jednoduše odstraníte společně s větvemi. Na konci zimy venkovní ibišek zkraťte tak, že ostříháte všechny větve 5 až 10 cm nad zemí. V nové sezóně pak ibišek bude vyrůstat znovu ze své základny a mladé výhony ponesou krásné obrovské květy, které vám budou dělat radost až do podzimu.
Mladé rostlinky jsou velmi choulostivé na mráz! Zvláště nevyzrálé větvičky v tužších zimách namrzají. Proto půdu pod keřem přikryjte zetlelým listím, chvojím, slámou či jiným vhodným organickým materiálem. Větvičky chvojí můžete kolem rostlinek zapíchat a udělat kolem nich i jakousi clonu proti prudkému zimnímu slunci. Namrzlé loňské větvičky zkraťte před pučením listů na 2–3 pupeny. Mladý keř jednou za dva až tři roky prosvětlete, část starého dřeva odstraňte, případně silným zkrácením omlaďte.
V naší poradně s názvem POSTŘIK ŠVESTEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Knedla.
Jsem začínající pěstitel švestek.Zajímám se o postřik švestek.Kdy a na co a čím provádět potsřik od začátku roku a až do zimy.Chci si o tom udělat přehled.Nebo
kde bych se o tom názorně mohl dočíst.
Děkuji Knedla jos.Valašské Meziříčí
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejdůležitější je, aby švestky při sklizni nebyly červivé. Tomu se dá zabránit postřikem aplikovaným ve třetím červnovém týdnu s opakováním po třech týdnech. K postřiku lze použít: KARATE, KUNG-FU, MATADOR, DEMAND CS, TRIAZICIDE, HOT SHOT, REAL KILL. Další možné postřiky pro tyto účely jsou DECIS AL, DECIS FORTE, DECIS MEGA, DECIS PROTEC, DELCAPS 050 CS, DELMETROS 100 SC, DELTOP 050 CS, FAST M, GRANPROTEC, K-OBIOL EC 25, KORON 100 SC, POLECI, PROTEUS 110 OD, SCATTO.
Jinak péče o švestky není obtížná. V březnu prvního a druhého roku zapravte do půdy půl kila organického hnojiva nebo dobře vyzrálého hnoje a v květnu prvního a druhého roku jeden šálek dusičnanu vápenatého. V následujících letech můžete přidat 2/3 šálku dusičnanu vápenatého v březnu a v srpnu. Zajistěte dostatek vody pro mladé stromy během suchého počasí. Umístěte rozdrcenou kůru nebo jiný kompost kolem stromu, abyste pomohl se zadržováním vody; buďte však opatrný, abyste se nedotkl kmene.
Peckovinám nesvědčí časný jarní řez. Měly by se stříhat v období, kdy už mají listy. Případně po sklizni. Ale zde také platí, že strom by měl mít ještě listy. Při brzkém jarním řezu hrozí nákaza řezných ran houbovitými chorobami.
V naší poradně s názvem JAK ZAZIMOVAT KATALPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka sýkorová.
Mám od února vyseté katalpy/3ks mi vzešly/,již ted´vyrostli do v.45-50cm.Prosím o radu, jak je zazimovat,aby mi ještě takto mladé pžežili do příštího jara.
Děkuji, Jitka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Katalpu není třeba nijak zvlášť zazimovat. Stačí, když ji občas zalijete. Katalpa je strom, který pochází z mírného podnebného pásu a je plně adaptovaná na případné mrazy.
V naší poradně s názvem SKLIZEŇ A SUŠENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila.
Prosím o sdělení co se používá ze sklizené saturejky.Zda se používají jen listy nebo i nať. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Ze saturejky se používají především mládé listy a měkké části nati. Ostatní části rostliny je možné nadrtit a macerovat 3 týdny v oleji pro získání saturejkového oleje.
V diskuzi DRACÉNA JAK SE O NI STARAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Prosím o radu,mám několik let 2 dračeny na tenkém kmínku, vysoké asi 160 cm,musím je stabilně vázat k pomoc.hůlce,jelikož stonek je slabý,můžu zkrátit délku stonku a vršek s listy dát do vody,nebo vůbec neřazat?Děkuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Renata.
Dobrý den, na mé mladé draceně se objevili škůdci jakoby pavučinky odpadají listy. Jeden stonek již opadal a druhý ma listy s chomáčky uprostřed. Je možnost ji ještě zachránit? Mám ještě 15letou dracenu a ta je v pořádku. Děkuji za radu
Sušené švestky jsou nejen úžasným přírodním lékem, ale i pochutinou. Tyto plody konzumujeme raději v domácí či bio kvalitě, tedy nesířené, poněvadž siřičitany jsou pro organismus velmi dráždivé. Způsobují alergické reakce, bolesti hlavy, podráždění.
Pokud doma nemáme sušičku ovoce, je optimálním způsobem na sušení švestek tento třístupňový systém: Nejprve sušíme švestky po dobu 3,5 hodiny při otevřené troubě a při termostatu nastaveném na úsporný režim. Tím dosáhneme teploty kolem 45 °C. Pak plody do doby 3,5 hodiny necháme přirozeně vychladnout a sušíme při teplotě do 60 °C asi 4 hodiny. Potom je opět necháme 2–3 hodiny vychladnout a konečně dosoušíme při teplotě 80 °C delší dobu, kolem 12–15 hodin. Švestky musí po usušení obsahovat jistou vlhkost a musí být pěkně vazké a mírně šťavnaté.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ KLEMATISU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Prosím rady na stříhání klematisu, Zda na zimu až u země, nebo ne, Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Clematis neboli plamének je nejlepší nestříhat vůbec. Stačí jen odstranit mrtvé výhony. Pokud přesto chcete rostlinu zkrátit, tak maximálně jen o 30 až 50 cm na jaře.
Pokud stříháte túje na jaře, tak postupujte takto: Nůžky uchopte do jedné ruky (dvouruční do obou rukou) a otevřete je, přiložte k větvičkám v místě, kde chcete stříhat, a nůžky sevřete. Tento úkon opakujte tak dlouho, dokud nejsou všechny stromky ostříhané. Lze stříhat i motorovými či elektrickými nůžkami. Stříhání je obdobné, jen nůžky přiložíte ke stříhaným větvičkám a nůžky spustíte. Musíte je spustit dříve, než se větvičky dostanou mezi žabky nůžek, jinak se nerozběhnou. Tahem nahoru a dolů odstříháváte příslušné větvičky tújí. Termín stříhání je popsán v odborné literatuře. Rovnost střihu můžete držet od oka, podle provázku či podle laseru.
Hortenzie velkolistá (Hydrangea macrophylla) je jednou z nejoblíbenějších okrasných dřevin v našich zahradách a zároveň druh s asi nejsložitějším řezem. Květní pupeny pro novou sezonu totiž zakládá už v létě předchozího roku. Nevhodným seříznutím na podzim či na jaře připravíme rostlinu o základy budoucích květů a sebe tak ochudíme o nádhernou podívanou, kterou bohaté květy hortenzie skýtají.
Pokud tedy máte velkolisté hortenzie (květenství dokulata), tak před rašením odstraňte loňské květy těsně nad prvním silným pupenem pod květem, pak odstraňte 1/4 starých výhonů nad zemí a nechte místo nich mladé. Slabé mladé výhonky je nutné odstranit, a pokud se ponechané větve nahoře příliš dělí, tak vršky prosvětlit. Tyto hortenzie kvetou na dlouhých loňských výhonech a loňských bočních výhoncích na starším dřevě.
Dál se na jaře po mrazech odstraňují mrtvé stonky, a to v době, kdy je vidět, kde hortenzie raší. Odstraňování starých výhonů se provádí cca na 5letém keři. Pokud máte roční velkolistou hortenzii, budete rádi za každý stonek, který zůstane po zimě živý.
Stříhání venkovního keře ibišku lze provádět na konci podzimu nebo zimy po opadu listů nebo brzy na jaře, než začnou rašit pupeny.
Naučit se, jak a kdy prořezat venkovní ibišek, je jednoduché, jakmile pochopíte metody stříhání. Stříhání provedené později než brzy na jaře může způsobit ztrátu některých květů, ale ty, které nejsou odstraněny, zas budou větší. Mladší keře mohou těžit z lehkého prořezávání, zatímco starší exempláře vyžadují extrémnější odstranění větví.
Když plánujete stříhání venkovního ibišku, ustupte a podívejte se na jeho celkovou podobu. Mladší keře rostou vzhůru a mají vzpřímený tvar, ale starší exempláře mohou mít zajímavě visící větve. Chcete-li zachovat při prořezávání tvar keře, odstraňte jen dřevo do prvního nebo druhého očka. Pokud růst není čistý, prořezávání budete muset provést hlouběji po stonku. Pravidelné roční ořezávání by ale mělo zabránit neuspořádanému vzhledu.
Spousta lidí si plete slivoň se švestkou. Slivoň je označení skupiny ovocných dřevin, mezi které patří právě i švestky. Dále se sem řadí slívy, mirabelky, pološvestky, renklódy, myrobalány a špendlíky.
Pravé švestky se od pološvestek liší svým vzhledem – mají oválné a protáhlé plody zašpičatělé na obě strany. Pološvestky nejsou ani tak protáhlé, ani zašpičatělé a mají měkčí dužinu. Další rozdíl je patrný při srovnání pecek – švestky jdou velmi dobře od pecky, která je placatá, protáhlá a stejně jako plody špičatá na obě strany. Pološvestky jdou od pecky hůře, pecka je oválnější, kulatější a u stopky není špičatá.
Švestka poměrně dobře snáší zimu i pozdní jarní mrazíky. Hodí se tedy i do studenějších klimatických podmínek, do svahů nebo na místo nechráněné před větrem a jinými živly. Na půdu a zeminu je tento strom také nenáročný, lépe se mu však daří ve středně teplé a vlhké půdě.
Vlhkost a vydatnou zálivku potřebuje zejména při růstu plodů, pokud tedy bude suché léto, pečlivě švestku zalévejte. Právě podzim je vhodnou dobou k jejímu vysazení. Vložte ji do země tak hluboko, aby místo štěpování (místo srůstu) zůstalo nad zemí. Sázet můžete také na jaře.
V prvních letech se provádí výchovný řez – hlavně jde o zkracování výhonů. Nesmí se dopustit zapěstování větve pod příliš ostrým úhlem k terminálu (později se může odlomit pod vahou úrody za větru).
V dalších letech se zkracují příliš dlouhé větve. Pokud činí přírůstky za rok okolo půl metru, je to dobré a korunu stačí prosvětlovat. Když jsou přírůstky krátké, musí se strom zmladit, říznout hlouběji. V tom případě (řežou-li se silnější větve) je dobré pamatovat na Zahnův řez.
Co se týče doby řezu, je vhodná doba koncem března nebo až v době květu (i mladé stromy na počátku plodnosti). Prostě řezat během vegetace jako jiné peckoviny, i když tyto bez problému snesou i konec března. Řez lze provádět až do začátku září.
Vysadíte-li strom na podzim, řežte jej až na jaře. Vysadíte-li jej na jaře, řežte ihned.
Ingredience: 3 kg švestek, 1,2 kg cukr krupice (pokud jsou švestky kyselé, přidejte více cukru), 200 ml octa
Technologický postup: Švestky zasypte cukrem, důkladně promíchejte a nechte odstát. Ideálně 24 hodin, ale nejméně přes noc. Zakryjte alobalem, udělejte z něj pokličku, která ale něco málo vzduchu propustí. Pokud si vzpomenete, v polovině doby zamíchejte. Hrnec se švestkami (necedit) pak přesuňte na plotnu a zprudka vařte asi hodinu. Celou dobu by směs měla probublávat. Švestky se rozvaří na kaši. Po 60 minutách snižte teplotu a vařte je na nižším stupni přibližně další dvě hodiny. Mají tendenci k připalování, proto je dobré kaši občas průběžně zamíchat. Když má směs správnou povidlovou konzistenci (neteče, ale není ztuhlá jako kámen, aby se dala roztírat), ještě horkou ji dejte do skleniček. Zaplňte po okraj, zavíčkujte a hned otočte víčkem vzhůru. Tím se povidla sama zakonzervují.