Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

STŘÍHÁNÍ

  

HORTENZIE

  

OLEANDR

  

POSTŘIKY

  
čtěte níže
Téma

MALINY JARNÍ ŘEZ

Obsah

Video návod pro přesazení

Jak na množení malin nám pomohou následující video návody: jak množit maliny.

Zdroj: Jak množit maliny

Poradna

V naší poradně s názvem PROČ NERAŠÍ MALINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslava.

Vloni jsem zasadila v listopadu maliny a ještě vůbec neraší.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Asi uschly a nebo zmrzly. Nebo vám nějaký škůdce sežral kořeny. Ještě chvíli počkejte a potom zasaďte nové.

Zdroj: diskuze Proč neraší maliny

Kdy množit maliny

Výsadba maliníku probíhá nejčastěji na jaře (možné je ho vysadit i na podzim). Při výsadbě rostliny by se měly kořeny zakrýt vlhkou pytlovinou. Je potřeba také řádně zastřihnout všechny zlomené kořeny s roztřepenými konci.

Zdroj: Jak množit maliny

Diskuze

V diskuzi ROZMNOŽOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel ANNA VALOVÁ.

JAK A KDY SE MAJÍ ROZMNOŽOVAT MALINY A OSTRUŽINY.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel VALOVÁ ANNA.

KDY A JAK SE ROZMNOŽUJI MALINY A OSTRUŽINY? TEL.607219600

Zdroj: diskuze ROZMNOŽOVÁNÍ

Maliny a vitamíny

Maliny obsahují v plodech i listech mnoho vitamínu C. V plodech najdeme dále provitamín A a také vitamíny B2, B3, E a P. Jsou v nich obsaženy i sacharidy, bioflavonoidy pektin a karoten, třísloviny, kyseliny jablečná, citronová, ellagová a salicylová. Z minerálních látek maliny obsahují především vápník, hořčík, fosfor, zinek, draslík a železo. Zinek v plodech malin je silné afrodiziakum. Maliny obsahují také biotin, který je důležitý pro lesk a hustotu vlasů a pružnost pleti.

Zdroj: Pěstování malin

Co malina obsahuje?

Plod ostružiníku maliníku obsahuje:

  • polynenasycené mastné kyseliny (0,4 g /100 g malin),
  • mononenasycené mastné kyseliny (0,1 g / 100 g malin),
  • sodík (1 mg / 100 g malin),
  • draslík (151 mg / 100 g malin),
  • vláknina (7 g / 100 g malin),
  • cukr (4,4 g / 100 g maliny),
  • bílkoviny (1, 2 g / 100 g malin).
Kromě toho jsou maliny zdrojem vitamínu A, vitamínu C, vitamínu D, Vitamínu B6, vitamínu B 12, vápníku, železa a hořčíku.

Zdroj: Jak množit maliny

Zálivka v zimně

Přes zimu maliny rostoucí na zahradě zálivku nepotřebují.

Zdroj: Ošetření malin na podzim

Poradna

V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ MALIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Kudernová.

Prosím o radu, jak orezat remontantni maliny na jare.Dkuji .

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Remontantní odrůdy malin jsou trochu náročnější na řez. Řez se provádí v únoru a odstraňují se všechny dvouleté a starší šlahouny. Také všechny výmladky a slabé či nemocné šlahouny. Na rostlině nechte jen několik silných výhonů, které nijak nezkracujte.

Zdroj: diskuze Stříhání malin

Řez maliníku video

Zde se můžete podívat, jak ostříhat maliny, aby v příštím roce hodně rodily: řez maliníku video.

Zdroj: Malina stříhání

Poradna

V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ VINNÉ RÉVY PRO ZAČÁTEČNÍKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iv.

Dobrý den, kdy lze ještě provést jarní řez vinné révy ? děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Teď na konci dubna už je pozdě. Réva by po řezu ronila lepkavou tekutinu, přes kterou by se do dřeva dostala bakterie, která by zahubila celou rostlinu. Řez vinné révy se musí provádět jen v období, kdy rostlina spí. Tedy nejlépe v únoru až do 1/2 března.

Zdroj: diskuze Postřiky vinné révy

Kdy a jak zasadit maliny

Maliník se sází nejlépe na podzim, při jarní, zvláště pozdější výsadbě totiž sazenice špatně zakořeňují a vytvářejí slabší rostliny. Rostliny maliníku se vysazují ve sponu 2,5 až 3,0 nebo 0,3 až 0,6 m. Sázíme o dva až tři centimetry hlouběji, než původně rostly. Obecně je méně škodlivé o něco hlubší zasazení než sázení povrchové, při kterém kořeny velmi rychle vysychají. Při sázení dbáme zvýšené opatrnosti, abychom nevylámali adventivní pupeny na bázi výhonu a na kořenech. Kořenové sazenice (část kořínků) maliníku se sázejí vodorovně do hloubky osm až deset centimetrů. Sazenice maliníku získáme z kořenových řízků nebo hřížením.

Vzpřímené odrůdy se mohou pěstovat bez drátěnky, ostatní na drátěnce. U všech odrůd dáváme spíše přednost pěstování na drátěnce, která zamezuje poléhání a vylamování plodících výhonů a usnadňuje sklizeň.

Většina odrůd maliníku se vyznačuje dvouletým životním cyklem. V prvním roce vyrůstají z adventivních pupenů kořenového krčku silné letorosty, v dalším roce se rozvětvují a přinášejí plody. Některé odrůdy maliníku plodí již začátkem podzimu na letošních výhonech (výhony vyrostlé od jara) a podruhé v červenci následujícího roku.

Jelikož dosahují výhony maliníku vzrůstu 130 až 170 cm a jsou celkem křehké, je třeba každý maliník přichytit k opěrnému systému, aby bylo pěstování maliníku efektivní. Pouze některé stáleplodící odrůdy jsou životaschopné bez opory pro maliny. Pokud máte na zahrádce jen jednu rostlinu, postačí ukotvit stabilní kůl o výšce cca 150 centimetrů a větve k opoře přivázat.

Maliny kvetou až kolem druhé poloviny května a neohrožují je tak jarní mrazíky. Po 35 až 40 dnech se z květu stává lahodný plod připravený ke sklizni a vy si tak můžete vychutnat zaslouženou odměnu, kterou přináší pěstování maliníku. Období sklizně trvá přibližně 3 až 4 týdny. Maliny kvetou i dozrávají postupně. V případě sucha se malinovník vyplatí zalévat před dozráním malin, aby plody dosáhly maximální velikosti.

Zdroj: Stříhání malin

Diskuze

V diskuzi STŘÍHÁNÍ MALIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rena.

Dobrý den.Prosím o radu.Minulý rok jsem zasadila maliny , byli to řízky ,ale všechny uschly,kořeny ale zůstali a drží dál. Můžete mi poradit jestli je mám ustříhnout nad zemi a nebo nechat tak jak jsou.Dekuji

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Stříhání malin

Maliník obecný

Maliny patří mezi nejstarší známé druhy ovoce. Archeologické nálezy potvrzují, že je znali lidé už v dávné době neolitu. Pěstovat se ale začaly až v 16. století. V té době je pěstovali a šlechtili především mniši v klášterních zahradách, a již v 17. století byly známy červené i žluté odrůdy. Maliny pocházejí z jižní Evropy, odkud se pak rozšířily do dalších oblastí. Dnes se vyskytují v podstatě v celém mírném klimatickém pásmu severní polokoule.

Zdroj: Pěstování malin

Poradna

V naší poradně s názvem KANADSKÉ BORŮVKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zahradník.

Důvodem bude zřejmě nedostatek slunečního světla. Kanadské borůvky potřebují plné slunce po celý den. Snesou i polostín, ale čím méně slunce mají, tím hůře prosperují. Smrtící pro ně pak je stav, kdy mají málo slunce, díky čemuž nemohou spotřebovat dodané hnojivo, které se hromadí v půdě a rostlinu postupně ničí.
Další příčinou může být nevhodné pH substrátu. Kanadské borůvky vyžadují pH půdy v rozmezí 4 až 5,2. Zjistit pH můžete pomocí lakmusového papírku, kterým změříte kyselost výluhu z vašeho substrátu.
Na balkoně, který je orientován severozápadně, neočekávejte žádné zázraky při pěstování plodonosných rostlin. Můžete ho ale využít pro pěstování krásných begónií nebo na letnění pokojových rostlin, například klívii se bude na tomto balkóně v létě skvěle dařit.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tamáš Robert.

Děkuji za odpověď. Půdu jsem kupoval přímo pro borůvky. A při koupi jsem se ptal přímo na odrůdy které nepotřebují tolik přímého světla. Zkouším ale balkónové maliny. Děkuji

Zdroj: diskuze Rozmnožování Kanadských nebo zahradních borůvek

Sýrová omáčka k tortellini

Ingredience: 250 g tortellini, 200 g zakysané smetany, 100 g taveného sýra, 100 g nivy, 1 jarní cibulka, 1 lžička másla

Postup: Tortellini uvaříme podle návodu uvedeného na obalu. Na másle orestujeme na kousky pokrájenou jarní cibulku, přidáme tavený sýr, nivu, zakysanou smetanu a opékáme tak dlouho, dokud se sýr nerozpustí. Na talíř nasypeme tortellini a polijeme je sýrovou omáčkou.

Zdroj: Sýrová omáčka z taveného sýra

Diskuze

V diskuzi POSTŘIKY VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.

Kdy je třeba stříkat vinnou révu a jaké přípravky doporučujete?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiří.

Prosím o radu, jak poznam dvouleté dřevo u vinné révy.

Zdroj: diskuze Postřiky vinné révy

Jak při pěstování malin v květináči

Pokud nevlastníte zahrádku, můžete zkusit pěstovat maliny na balkoně. Rostou a plodí nádherně, květináče na jednu rostlinu stačí mít o objemu jen cca 15 litrů. Pěstují se v podstatě stejně jako na zahradě. Vybrat si můžete mezi druhy jednoplodícími (Granát, Lloyd George, Rubín, Veten, Zeva II), které zrají v létě, nebo stáleplodícími (Ada, Heritage, Ljulia, Medea), ty plodí dvakrát za sezonu. Výhony malin průběžně usměrňujte, jinak se divoce rozrostou. Vhodná je opora, například treláž na zdi, nebo alespoň tyče s příčkami, ke kterým výhony vyvazujte.

Přesazování volte asi v intervalu, kdy potřebujete z květináče dostat většinu odplozených „pařízků“. Nejlepší doba pro přesazování je na počátku rašení. Interval každé třetí (čtvrté) jaro asi bude optimální. Samozavlažovací květináče jsou ideální, ale je potřeba volit takové, aby je v zimě ponechaná kaluž vody neroztrhala (případně místo, kde by se kaluž vytvářela, na zimu vyplnit rašelinou). Není potřeba při přesazování postupně rostlinu dávat do většího květináče, ale jen vyčistit kořenový systém od odplozených oddenků a dát novou výživnou zeminu do původní nádoby.

Řez malin pěstovaných na balkoně je stejný jako u malin rostoucích na zahrádce, viz výše v článku. Vždy záleží na tom, o jakou odrůdu se jedná. Prořezávejte všechny mrtvé výhonky a větvičky, které brání novému růstu. Zároveň tvarujte malinovník, ať vám nepřeroste přes hlavu.

Pokud bydlíte v oblasti, kde je tuhá zima, přesuňte maliny do garáže. Během zimního období rostlina spí, takže ji zalévejte pouze tak, aby zůstala naživu. Malinovník dejte zase ven, až přejdou první jarní mrazíky. V případě, že nechcete maliny přesouvat, květináč dobře zaizolujte a použijte mulčování pro ochranu kořenů.

Zdroj: Ošetření malin na podzim

Poradna

V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ ŠVESTEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Kovar.

Dobry den , velice me zajima, kdy je spravna doba na rez/zastrihnuti svestky. Po precteni Vaseho clanku , jsem bohuzel nejak zmaten. V odstavci jak prorezat svestku pisete:Řez švestek doporučujeme provádět hned zjara po vykouknutí prvních pupenů.
A hned pote v nasledujicim odstavci:Stříhání švestek na jaře pisete-Peckovinám nesvědčí časný jarní řez. Měly by se stříhat jen v období, kdy už mají listy. Případně po sklizni.

Je mozne to nejak objasnit , nekolikrat v clanku pisete opakovane, ze se ma strihat/rezat na jare a pak obratem dodavate , ze nejlepsi doba je po sklizni zacatkem zari ..


diky za vysvetleni

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Nejlepší doba na řez švestek je druhá polovina června nebo hned po sklizni. Jarní řez se doporučuje jen začátečníkům, aby jim v orientaci v koruně nebránily listy. U jarního řezu je nebezpečí zanesení infekcí do řezných ran.

Zdroj: diskuze Stříhání švestek

Pomazánka z avokáda a vajec

Ingredience: 2 zralá avokáda, 4 uvařená vejce, 4 lžíce zakysané smetany, hrst nasekané jarní cibulky, 1 lžička plnotučné hořčice, sůl, kajenský pepř

Technologický postup: Avokáda podélně rozpulte až k pecce a kroucením proti sobě od sebe oddělte obě poloviny. Vyjměte pecku. Pomocí lžíce vydlabejte dužinu a v kuchyňském robotu ji rozmělněte spolu s vejci, smetanou, jarní cibulkou a hořčicí na hladkou kaši. Dochuťte a podávejte s pečivem, ozdobené zbylou cibulkou a nahrubo namletým pepřem.

Zdroj: Avokádová pomazánka

Květákové karbanátky s tuňákem

Ingredience

  • 1 květák;
  • 160 g tuňák v oleji;
  • 2 vejce;
  • 30g strouhanky;
  • 50 g tvrdého sýru;
  • 20 g jarní cibulky;
  • půl lžičky soli;
  • půl lžičky černého pepře;
  • půl lžičky sladké papriky;
  • 20 ml oleje na smažení

Postup

Čerstvý květák rozdělíme na růžičky a nahrubo rozmixujeme. Přidáme strouhaný sýr, tuňáka, strouhanku, vejce, jarní cibulku, sůl a pepř a vše důkladně promícháme. Z kompaktního těsta pak vytvarujeme karbanátky. Aby se nám těsto nalepilo na ruce, tak je dobré je namočit v čisté vodě. Karbanátky pak smažíme na mírně rozehřátém oleji z každé strany dozlatova.

Zdroj: Květákové karbanátky podle Pohlreicha

Malina

Pojmem malina je myšlen plod ostružiníku maliníku. Maliny patří k lesnímu ovoci.

O maliníku víme, že je původní evropskou a asijskou rostlinou. Zajímavé je, že podle všeho neměl maliník pro lidi velký význam až do 19. století. Proto se o něm neobjevují výrazné zmínky v historických písemnostech. V sedmnáctém století se zdokumentovaly některé existující odrůdy, a v dalších dřívějších dokumentech se vyskytují ještě některé zmínky o maliníku, jeho plody jsou ale popsány jako kyselé, a tím pádem pro lidi nezajímavé.

Je velmi pravděpodobné, že maliník se ale do zahrad dostal již před devatenáctým stoletím. Stačilo, aby si lidé přinesli proutky této rostliny z lesů do svých zahrad (stejně tak se do domácností dostaly i plané lesní jahody).

Zdroj: Jak množit maliny

Co dělat, když maliny neplodí

Pokud maliny neplodí, může to být způsobeno špatným řezem. Některé maliny plodí na loňských výhonech, jiná odrůda na letošních letorostech. Účelem řezu je podpořit vývin nových letorostů, které dávají základ nové úrodě, odstranit odplozené výhony a prosvětlit keře. Na jeden metr porostu se doporučuje ponechat 8 až 10 dobře vyvinutých výhonů.

Odrůdy malin, které se sklízí v průběhu července, se řežou na podzim, pozdní odrůdy se sklizní v srpnu a začátkem září se seřezávají až na jaře. Ty totiž plodí na výhonech, které vyrostou během sezony. Pěstování remontantních malin je náročnější v tom, že odplozené výhony se musejí vystříhat a nové upevnit na vedení tak, aby v příštím roce dobře plodily. Během vegetace je nutné odstraňovat všechny výhony, které nebudou potřeba k dalšímu pěstování (slabé, přebytečné, suché). Ponechává se jen 6 až 8 letorostů nahrazujících odplozené dřevo. V předjaří se dokončí řez, jímž se odstraní přebytečné výhony (během vegetace ponechané ve větším počtu), a zbývajícím výhonkům se pouze zakrátí vrcholky.

Maliny plodí na jednoletém či dvouletém dřevě, podle toho se odrůdy rozlišují na jednoplodící a stáleplodící, známé i pod pojmem remontantní. Na jednoplodícím maliníku dozrávají plody zpravidla od července, a to na loňských výhonech. První maliny remontantních odrůd lze sklízet od poloviny července, ale hlavní úroda bývá až na podzim, kdy dozrávají plody na nových výhonech. Takže dvě sklizně v jednom roce.

Zdroj: Ošetření malin na podzim

Stříhání švestek na jaře

Peckovinám nesvědčí časný jarní řez. Měly by se stříhat v období, kdy už mají listy. Případně po sklizni. Ale zde také platí, že strom by měl mít ještě listy. Při brzkém jarním řezu hrozí nákaza řezných ran houbovitými chorobami.

Zdroj: Stříhání švestek

Popis ostružiníku maliníku

Ostružiník maliník je snadno poznatelný, jeho listy jsou vícečetné (3-7) a lehce chlupaté. Květy mají bílou barvu, jsou oboupohlavné, pětičetné, pravidelné. Plod je tvořený drobounkými kuličkami červené barvy. Rostlina kvete od května do července. Odrůdy maliníku se mohou dělit na jednou plodící, dvakrát plodící.

Zdroj: Jak množit maliny

Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Jitka Konášová

Mgr. Michal Vinš

Nina Vinšová

Mgr. Jiří Dvořák


Zahrada155

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP