Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

STŘÍHÁNÍ

  

HORTENZIE

  

OLEANDR

  

POSTŘIKY

  
Téma

KRMÍTKA PRO PTÁKY Z PET LAHVE

Návod na krmítko pro ptactvo z PET lahve

Potřebujete: PET lahev, drátky, provázek, nůžky, sypané ptačí krmení nebo slunečnicová semínka

Postup: Do PET lahve vystřihněte nůžkami ze dvou stran menší kulatý otvor. Do spodní části lahve napíchejte drátky nebo dřevěné tyčky, improvizované bidýlko, aby si měli ptáci kam sednout. Dobře k tomu poslouží například nepoužívané pletací jehlice nebo vařečky. Lahev naplňte krmnou směsí a zavěste. Další možností je místo bidýlek přidělat ke dnu lahve kulatou plastovou misku, na jejímž okraji se ptáci pohodlně usadí.

Zdroj: Krmítka pro ptáky

Diskuze: pivoňka

Opakovaně, již po několik let, pupeny květů dřevité pivoňky něco vyžírá, takže vykvete jen jeden-dva květy. Jde o hmyz nebo o ptáky? Pokud hmyz, co s tím? Poradí někdo?

Zdroj: diskuze Pivoňka
Počet odpovědí: 0

Nejlepší krmítko na balkon

Že nemáte zahradu? Nevadí, budku nebo krmítko si můžete pořídit i na malinký balkon nebo je pověsit za okno. Doby, kdy si lidé vyráběli krmítka či budky výhradně podomácku, jsou pryč. Dnes se jim věnují nejen truhláři se svými originály, ale také hobby markety s masovou výrobou. Výběr v materiálech i tvarech je velice pestrý. Krmítka však bývají výhradně určená k tomu, abychom ptáčkům hlavně v zimě „přilepšili“ zrním či semínky, případně i kouskem jablka či lojem a podobně. Je vhodné, aby byla vybavena odtokovým kanálkem, aby se v nich nedržela voda nebo tající sníh.

Zdroj: Krmítka pro ptáky

Diskuze: přesazovaní orchidejí

Dobrý den,
mám orchidej už pět let, velkokvětou, úžasně kvete ale pořád. Kdy mám tedy přesazovat a co s kořeny které rostou z květináče ven. Ty ani do většího nenacpu. Rostou jak nahoru tak dolů. Ulámaly by se. Ustříhat je, to asi ne.
Prosím o radu

Zdroj: diskuze Přesazovaní orchidejí
Počet odpovědí: 2

Krmítko pro ptáčky ve stylu okrasná zahrada

Krmítko pro ptáčky ve stylu okrasná zahrada si můžete už hotové pořídit v obchodě, ale kdo má šikovné ruce a nějaké ty zbytky dřeva, zvládne si vyrobit originál. Krásný dřevěný kousek, který bude zahradě slušet. Nikdy krmítko nedávejte na místa, kam se snadno dostane kočka. Ideální místo je asi 1,5 m nad zemí, nejlépe na kůlu.

Zdroj: Krmítka pro ptáky

Diskuze: Re: Re: Re: Re: stříhání vinné révy návod

Vinná réva se zkracuje v zimě nebo v brzkém jaru. Obvykle po skončení nejsilnějších mrazů. Je to proto, aby z řezných ran nevytékala tekutina, která by byla vstupní branou pro indekce. Po sklizni můžete zkracovat taky, ale s vyšším rizikem nákazy. Zkracovat můžete na tři až pět oček.

Zdroj: diskuze Stříhání vinné révy návod
Počet odpovědí: 1

Krmítka pro ptáky

Zde můžete vidět nejlevnější krmítka pro ptáky.

Zdroj: Ptačí budky

Diskuze: Anturie

Dobrý den, mám už pět let anturii, která krásně roste, kvete, ale změnila se barva květů. Když jsem ji koupila, tak byla temně rudá, ale postupně květy červenají a teď jsou dokonce dva nazelenalé. Prosím, poraďte mi, co s tím. Děkuji za odpověď.

Zdroj: diskuze Anturie
Počet odpovědí: 1

Návod na krmítko pro sýkorky

Na výrobu tohoto jednoduchého krmítka nebudete potřebovat žádné speciální nářadí ani vrtačku. Postačí obyčejná pilka na dřevo a hřebíky.

Potřebujete: Nejprve si nařežte 2 cm silné prkénko na jednotlivé díly podle návodu. Dno tohoto krmítka pro ptáky bude mít čtvercový tvar a rozměry 18 x 18 centimetrů. Čtyři boční stěny, které v dalším kroku přitlučete ke dnu, mají 18 cm na délku a budou vysoké 4 cm.

Postup: Nejprve si vyrobte dno a boční stěny. Ke dnu přitlučte všechny čtyři stěny podél každé hrany. Zvolili jsme 2cm tloušťku prkénka, abychom mohli díly přitlouct snadno hřebíky. Tenčí by nám mohlo dělat potíže.

Dalším komponentem bude hranolek a závěsný háček. Pokud má závěsný háček špičku a spirálu, stačí tlakem ruky zatlačit na dřevo a otáčet háčkem pohyby doprava. Háček se pěkně navrtá do hranolku, na háček pak můžete později věšet potravu pro ptáky.

K hranolku s háčkem nyní přitlučte stěny stříšky. Střecha krmítka pro ptáky bude mít délku 26 cm, ptačí krmení tak lépe uchováte před vnějšími vlivy, jako je například vítr nebo mokrý sníh, ocení to jistě i ptáčci, kteří budou více v suchu.

Uprostřed stříšky navrtejte očko pro pověšení krmítka. Můžeme použít i dvě očka pro lepší stabilitu, záleží na vás. Vyrobené krmítko umístěte do volného prostranství na klidné a přehledné místo, minimálně 1,5 m nad zemí a alespoň 2 m od nejbližšího stromu. Na strom krmítko zavěste jedině pomocí drátu, aby se na něj nedostala kočka.

Ke dnu zevnitř natlučte boční stěny ptačího krmítka. Dbejte na to, aby vám nikde netrčely konce hřebíků ze dřeva, ptáci by se mohli o hřebíky poranit.

Zdroj: Krmítka pro ptáky

Diskuze: Re: Řez ovocných stromů

Vlašský ořech se prořezává právě teď, v době druhé poloviny léta až do začátku podzimu. Pokud chcete mít klasický strom, tak založte korunu ve výšce, kterou si přejete. V této výšce zkraťte větve na pět až šest listů a nižší větve ustřihněte přímo u kmene. Centrální větev nezkracujte a nechte ji volně dál růst. V dalších letech pak již není třeba dalšího prořezávání.

Zdroj: diskuze Řez ovocných stromů
Počet odpovědí: 1

Nejlepší venkovní krmítko pro ptactvo

Většina krmítek má velmi nízkou životnost a za dva tři roky se rozpadnou. Věnujeme-li však výrobě jen o něco málo více času a místo hřebíků, které se pohybem dřeva uvolní a začnou se vytahovat, použijeme vruty a na stříšku voděodolnou překližku, prodloužíme životnost krmítka a potěšení z něj bude několikanásobně delší. Je pak už jen na vás, jaký tvar zvolíte. Krmítka mohou mít různé provedení. Tradiční krmítko má podobu otevřeného domečku se sedlovou stříškou. Jde o přírodní dřevo, které doplní další přírodní krytina – rákos. Krmítko o velikosti 26 x 26 x 24 cm stačí zavěsit v zahradě na strom nebo na balkoně na háček.

Pokud chcete designové krmítko, tak ho obvykle lze zapíchnout nebo zavěsit. Zapichovací krmítko může mít například tvar půlměsíce nebo podobu baňky v kombinaci oceli s ručně foukaným sklem. Krmení se v nich dávkuje automaticky a díky vyvýšené hraně nepadají semínka na zem. Obsah baňky může být až 5 litrů, průměr 30 cm a výška krmítka 150 cm. Stylové je i krmítko z pletiva v podobě domečku, které dopřeje ptactvu více vzduchu. Netradiční je pak keramické krmítko. A pokud se v okolí vašeho domova vyskytují ptáčci v hojném počtu, pak vám, či spíše jim, přijde vhod větší provedení cca 50 x 53 x 25 cm, které stojí na třech nohách, čímž se podporuje stabilita.

Zdroj: Krmítka pro ptáky

Diskuze: Re: Re: Re: Re: Blechy v bytě bez zvířete

Děkuji za odpověď. Objednala jsem si 4 ks ale nepřišel mi difuzér, ale sprej proti hmyzu. Ten se má stříkat vodorovně 20 cm od místa které se ošetřuje. Takže to asi není to, co píšete i když jsem objednávala Frontline Pet care difuzer.
Můžete mi poradit prosím, kde mám objednat ten výrobek o čem píšete a oni to nezaměnili za jiný , čili difuzer za sprej?
Objednávku jsem dělala přes internetovou lékárnu MAX - a vyzvedla v místě bydliště pak na lékárně jako dobírku.
Děkuji.

Zdroj: diskuze Blechy v bytě bez zvířete
Počet odpovědí: 4

Ptačí budky pro sýkorky

Prkna na výrobu ptačí budky pro sýkory by měla být kolem 2 cm silná, aby byla budka pevná, v létě se nepřehřívala a za jarních nocí neprochladla. Vnější strana budky by měla být do hladka opracovaná a ošetřená nátěrem v přírodních barvách, aby déle vydržela. Vnitřek hladký (ani nabarvený) být nesmí, pouze po přirozeně drsných stěnách se dostanou odrostlá mláďata na svou první cestu do světa. Řešením je neopracovaná strana prken nebo dodatečně vytvořené příčné zářezy. Dno by mělo být schované mezi stěnami budky, jinak by sem vzniklou spárou zatékalo. Střecha musí stěny přesahovat tak, aby do budky nezatékalo, zešikmení napomůže odtoku vody. Dno by mělo být o rozměrech nejméně 14 x 14 cm, výška 20–25 cm, svislý oválný vletový otvor o rozměrech 3 x 4,5 cm. Oválný tvar není podmínkou, ale je pro ptáky komfortnější.

Plánek krmítka pro sýkory

Zde můžete vidět, jak vypadají různá krmítka pro sýkory: budka pro sýkory.

Zdroj: Ptačí budky

Diskuze: Re: Trávník

Na fotografii je vidět jeden z nejhorších plevelů v trávníku s názvem paspal (Paspalum dilatatum). Patří mezi lipnicovité trávy a původem je z Uruguaye a Argentiny. Plevel paspal prospívá v písčitých nebo jílovitých půdách. Miluje dusíkaté hnojivo a roste dvakrát rychleji než ušlechtilé trávníkové trávy. Trsy mohou vytvářet překážky pro golfisty, nebezpečí pro atletické pole a nevzhledné chomáčky pro majitele domu. Zničení tohoto plevele je opravdu náročné, protože neexistuje selektivní herbicid ničící jen tuto rostlinu. Plevel můžete vykopávat, ale bohužel za nedlouho na stejném místě vyroste nová stejná rostlina, protože se množí i z kořenů. Nejúčinější je koupit neselektivní herbicid, rozředit ho podle návodu a roztok naplnit do láhve od saponátu s rozprašovačem. Pak s tímto nástrojem postříkejte jednotlivé rostliny plevelu. Bohužel při tomto postupu zahyne i okolní trávník. Buďte proto připravena co nejdříve dosít semínka nového trávníku bez plevelu. Za několik měsíců se vše srovná. Postarejte se, aby tato plevelná rostlina nevykvetla v blízkosti vaší zahrady, aby se k vám nedostaly znovu semínka s plevelem.

Zdroj: diskuze Diskuze péče o trávník - hnojení
Počet odpovědí: 1

Hypermangan do půdy

Pokud se vám na zemině u rostlin vyskytl šedý až nazelenalý povrch, můžete jej odstranit pomocí hypermanganu. Do zálivkové vody, většinou do PET lahve o obsahu 1,5 litru, dejte cca 4 zrníčka, aby byla barva roztoku slabě fialová. Pokud použijete roztok silnější, spálíte plodiny na povrchu země.

Zdroj: Použití hypermanganu na zahradě

Diskuze: Re: jak ostříhat tamaryšek

Prořezávání je pro tamaryšek důležitým krokem, protože se jím usměrňuje růst, aby tvar zůstal kompaktní a zajišťuje bohatší kvetení.
Chcete-li podpořit množství květů, prořezejte tamaryšek po odkvětu. Pokud vám kvete na jaře, tak prořežte na konci léta, a pokud vám kvete až v létě, tak prořežte na podzim.
Prořezat můžete jak chcete a jak se vám to hodí do vašeho prostoru. Tamaryšek snese jakoukoliv hloubku řezu. Pro představu, jak můžete provést řez, přikládám několik videonávodů: www.youtube.com/resu…
Tamaryšek nevyžaduje moc péče, protože žije velmi pohodlně v suchém substrátu a nemusí být zaléván. Jen pamatujete, že nesnese teploty nižší než mínus pět stupňů.

Zdroj: diskuze Jak ostříhat tamaryšek
Počet odpovědí: 1

Jedovatost

Pro savce je jedovatý, pro ptáky je jedlý. Bezpečný je loubinec krátkostopečný (Ampelopsis brevipedunculata).

Zdroj: Psí víno

Diskuze: Re: Blechy v bytě bez zvířete

použijte Frontline Pet Care Difuzér proti hmyzu a roztočům.
Před použitím pozavírejte všechna okna a naopak potvírejte všechny skříně, zásuvky, zvedněte matrace v postelích a polštáře a deky rozvěste po bytě tak, aby k nim měl přístup plyn. Spusťte difuzér a opustě byt alespoň na 4 hodiny. Po té důkladně vyvětrejte a máte po starostech. Je potřeba 1 difuzér na cca 50 - 80 m2 podlahové plochy bytu.
Spolehlivě to zahubí veškerý hmyz, který se v bytě může vyskytovat. Nemusíte se ani bát nějakého zápachu - voní to asi jako stromečky do auta a dobře se to vyvětrá. Nezanechává žádný povlak ani na nábytku ani na čalounění.
Funguje spolehlivě na všechna vývojová stadia blech.

Zdroj: diskuze Blechy v bytě bez zvířete
Počet odpovědí: 4

Ptačí krmítka – prodej

Zima je za dveřmi, a tak je nejvyšší čas připravit krmítko pro drobné pěvce, kteří u nás zůstávají přes zimu. Podle ornitologů můžete na krmítku v ČR v zimě pozorovat až 30 druhů ptáků. Pozorování a přikrmování ptáků se věnuje stále více lidí, ale bohužel ne každý ví, co mají ptáci v zimě nejraději a co v žádném případě do krmítka nepatří.

U zimního přikrmování ptáků je důležité, aby mělo krmítko dostatečně velkou stříšku chránící ji před deštěm a sněhem, aby připravená potrava nevlhla a neplesnivěla. Krmítko se musí pravidelně čistit od zbytků potravy. Občas je dobré jej vydezinfikovat například octem pomocí rozprašovače. Po oschnutí dezinfekce se do něj může dát ptačí potrava.

Pozor! Ptáci jsou v zimě sice hladoví, ale rozhodně nedokážou spořádat všechno, co vám doma zbyde. Když už se tedy rozhodnete je krmit, dávejte jim jen to, co jim svědčí. Například sůl je pro ně ve větším množství jed – v lepším případě je čekají zažívací obtíže, v horším rovnou smrt.

Většina našich ptáků má nejraději semena slunečnice a jádra ořechů. V obchodech prodávané směsi pro zimní přikrmování ptáků obsahují různé druhy semen, ale část z nich zůstává v krmítkách nevyužita. Proto je lepší použít pouze semena slunečnice a občas přidat například trochu máku, len, proso, řepku, pšenici, loupaný oves nebo zbytky vyloupaných ořechů.

Kosi, kvíčaly a brkoslavové mají nejraději jablka nebo sušené plody jeřabin. Ty je dobré rozvěsit na větve stromů v okolí krmítka. Strakapoudi, brhlíci a sýkory mají velmi rádi lůj nebo lojové koule. Tam, kde jsou nejčastějšími hosty krmítka vrabci polní a vrabci domácí, můžete nasypat strouhanku z bílého pečiva. Nesmí však být solené, sůl totiž drobným ptákům škodí, a proto je nutné před strouháním rohlíků sůl důkladně odrolit. V žádném případě do krmítka nepatří chléb a zbytky jídel z kuchyně.

Nejčastějšími návštěvníky krmítek jsou sýkory koňadra a modřinka, zvonek zelený, vrabec domácí, vrabec polní a kos černý. Ojediněle se na krmítkách a v jejich okolí objevují i čížci lesní, stehlíci, sýkora uhelníček, sýkora babka, brhlík lesní, pěnkava jikavec, pěnkava obecná, hýl obecný, dlask tlustozobý, drozd kvíčala, drozd cvrčala, červenka, střízlík a strakapoud velký. Za nejvzácnější a nejkrásnější skvost krmítek ochránci ptáků považují brkoslava severního nebo čečetku zimní.

Nezvanými hosty krmítek se občas stávají zdivočelí holubi domácí, hrdličky zahradní, straka nebo havrani a kavky. Drobné ptáky občas vyplaší zvědavá poštolka, případně je prožene krahujec, ale i tito ptáci patří do naší zimní přírody.

Na trhu naleznete mnoho druhů krmítek od jednoduchých až po ta sofistikovaná, jako je automatické krmítko pro ptactvo. Záleží jen na vás, jaké krmítko si vyberete.

Zdroj: Krmítka pro ptáky

Diskuze: Re: obal na orchidej

Orchideje můžete pěstovat v průhledném i v neprůhledném obalu. Co je důležité, je přístup vzduchu ke kořenům. Okrasný obal by měl být v průměru o 4 cm větší než je průměr květináče. Nepřelévat, rostlinu zalejvejte tak, že ji vyndáte z obalu a osprchujete vlažnou vodou. Necháte okapat a vytéct všechnu vodu z květináče a vložíte zpět do suchého okrasného obalu, nejlépe na vrstvu keramzitu. Za čtyři, pět dní to zopakujte. Až odkvete, tak začněte hnojit osprchováním vodou s hnojivem a dopřejte ji hodně světla v místnosti, ve které je nejvíce lidí během dne. Rostlina potřebujete oxidy, které člověk vydechuje. Tím trošku povyroste a nasadí znovu na květ, k čemu ji donutíte omezením živin a zkrácením doby světla na 6 hodin.

Zdroj: diskuze Obal na orchidej
Počet odpovědí: 1

Návod na výrobu

Postavit krmítko pro ptactvo je poměrně jednoduché a na výrobu nebudete potřebovat žádné speciální nářadí. Rozměry jsou orientační a je možné si je přizpůsobit podle potřeby.

Celé krmítko vyrobíme ze smrkového dřeva o tloušťce 20 mm, které bude kvalitně povrchově upraveno, čímž se prodlouží jeho životnost. Na povrchovou úpravu není zapotřebí používat křiklavých tónů, ptáci si krmítko najdou a „řeknou si o něm“ i bez reflexních barev. Vhodnější je barevná povrchová úprava, která neruší a zapadá do okolí, nebo je v přírodních barevných odstínech. Hřebíčky a vruty použijeme v nerezové úpravě, aby se okolo nich nezačaly na dřevě tvořit nehezké tmavorezavé skvrny.

Jak na to

Nářadí: ruční pilka, úhelník, pokosnice, akumulátorový šroubovák, pásové bruska nebo pilník na dřevo, brusný papír na houbičce, štětec

Postup: Nejprve vyrobíme díly potřebné k výrobě stříšky nad krmítkem. Jde o úhlopříčně přepůlený čtverec 18 x 18 cm. Tak nám vzniknou oba štíty stříšky, udávající její sklon a vlastně i šířku krmítka.

Ke vztyčení štítů si připravíme čtyři laťky dlouhé 15 cm o profilu 2 x 3 cm. Na jejich konci provedeme 2 cm od kraje poloviční vybrání. Osazení nařízneme a z obou stran dočistíme dlátkem a pilníkem. Předvrtáme otvory pro šroubky a prostor pro jejich hlavy zahloubíme.

Stojky přišroubujeme ke štítům stříšky tak, aby byly později překryty, tedy 2 cm od kraje. Základem krmítka je podkladová deska tvořící podlahu krmítka. Ta má rozměr 22 x 30 cm. Spojený díl položíme na podlahu krmítka a označíme stojky a jejich středy.

Ze spodní strany pak stojky se štíty delším vrutem připevníme. Otvory pro ně si však nejprve předvrtáme menším vrtáčkem, aby nám dřevo stojky neprasklo. Při vrtání kontrolujeme kolmost, abychom neprošli bokem stojky.

Jeden štít se stojkami je připevněn 0,5 cm od hrany základové desky, druhý 10 cm. Tím vznikne přesah stříšky pro snadnější vlet, nasypávání i pro zavěšení ptačích pamlsků. Aby sypání z krmítka nepadalo, a to nejen kvůli větru, ale i při hašteření ptáčků, vyrobíme do krmítka zvýšené okraje. Přesně a pod úhlem je v dřevěné pokosnici zkrátíme ostrou pilkou.

Ohrádka je vyrobena z laťky profilu 2 x 3 cm (stejně jako stojky u krmítka). Navíc ji zakulatíme dvě hrany. Díly mezi stojkami zkrátíme narovno, přední spoj pod budoucím přesahem stříšky je pod úhlem 45°.

Stejným způsobem jako u stojek přichytíme i zvýšené lemování ze spodní strany několika vruty do dřeva. Zkontrolujeme délku šroubků, aby nám neprošly skrz. Větším vrtáčkem nebo zapouštěcí hvězdičkou vyrobíme zahloubení pro hlavy šroubků. Spoj pod úhlem můžeme ještě zajistit lepidlem.

Takto hotovou konstrukci krmítka opatříme dvěma až třemi nátěry kvalitní barvou určenou pro exteriér. Jednotlivé vrstvy necháme pořádně proschnout. Tím podstatně prodloužíme životnost celého krmítka. Konstrukce bez střechy se nám bude natírat mnohem snáz.

Jako plochu střechy chránící krmítko použijeme 6mm voděodolnou překližku, která zaručí stříšce dlouhou životnost. Díly připevníme ke konstrukci krmítka malými vruty. Protože se jednotlivé části ve hřebenu stříšky přes sebe překrývají, je jeden střešní díl širší o tloušťku materiálu, tedy o 6 mm.

Takto připevněná střecha by vlastně stačila. Pro hezčí vzhled celého krmítka ji ale pokryjeme tenkými, 2–3 cm širokými lištami. Ty připevňujeme malými kolářskými hřebíčky. Lišty je možné předvrtat, aby nepraskly. Laťky si na shodnou délku zkrátíme v pokosníku.

Postupně pokrýváme celou stříšku až téměř ke hřebenu. Lišty připevňujeme od spodního okraje směrem nahoru. Protože se lišty vzájemně překrývají, počítáme s vyšší spotřebou už při jejich koupi. Jako hřeben stříšky nám poslouží rohová lišta.

Aby bylo možné krmítko zavěsit a nedostal se k němu nezvaný host, opatříme ho dvěma háčky s okem. Ty připevníme přes hřebenovou lištu do stříšky. Dva háčky zajistí zavěšenému krmítku lepší stabilitu. Otvory pro háčky nejprve předvrtáme menším vrtáčkem.

K zakrytí střešních latí a zkrášlení krmítka si vyrobíme ozdobné dekorativní štítové lišty. Šablonu pro jejich přesný tvar si vystřihneme z tvrdého papíru. Na laťky ji pak obkreslíme. Na pásové brusce nebo pilníkem lištu tvarově dokončíme.

Hotové a natřené štítové lišty připevníme kolářskými hřebíčky s malou hlavou. Stříšku krmítka můžeme opatřit nátěrem v jiném odstínu. Krmítko tak bude zajímavější. Pod přesah stříšky připevníme háček k zavěšení lojové koule nebo závěsného krmení v síťkách.

Zdroj: Krmítka pro ptáky

Pěstování řízků

Pokud řízky množíte v pokojových podmínkách, je pro zakořenění nutné zabezpečit u kořenů vyšší teploty (cca 25 °C) než u horních částí řízků (pod 10 °C), aby nedošlo k vyrašení výhonků dřív, než vyrostou letorosty. Zkuste postupovat třeba tímto způsobem: Do plechové bedny s namočeným perlitem dejte pod sklo topnou fólii pod terária, která má podle rozměrů příkon 15 až 100 W. Perlit bude působit (vedle toho, že dobře udržuje vlhkost) jako tepelný izolant, takže i přes minimální příkon udržíte pomocí termostatu teplotu mezi 25 a 27 °C ve spodní části „množárny“. Perlit obden prolijte vodou, a aby voda mohla odtékat, nezapomeňte na jedné straně množárny udělat otvory. Díky rozdílu teplot se nejdříve začnou tvořit kořeny (asi do tří týdnů) a teprve po zasazení do substrátu a přenesení sazenic do prostředí s vyšší teplotou se probudí i pupeny.

Jiným způsobem zakořenění řízků je postavit na parapet, na slunné místo PET lahve s odřezanou horní částí, na dno položit vatu a tu zalít 2 až 3 cm vody a do ní řízky vložit – použijte převařenou vodu, a abyste zabránili jejímu rychlému zkažení, přidejte slabě růžový roztok hypermanganu. V prvním týdnu, než očka napučí, je dobré lahev přikrýt uřezanou horní částí nebo nahoru pomocí gumičky upevnit plastový sáček s několika otvory a řízky jimi prostrčit, aby stály ve vodě. Asi po týdnu horní část nebo sáček sundejte. Pro zakořenění potřebuje réva vyšší teplotu, než má v průběhu uskladnění (jestliže jste řízky pořídily už na podzim), optimální jsou mezi 20 až 30 °C, což jsou běžné pokojové teploty. Světlo nepotřebují révové řízky první týden žádné, teprve až pupeny vyraší je potřeba umístit PET lahev na světlo, aby se výhony nevytahovaly. V průběhu zakořeňování dolévejte vodu. Aby řízky nezahnívaly, umývejte je pravidelně pod tekoucí vodou a místo čisté vody dávejte do PET lahve slabý roztok manganistanu draselného (slabě růžová barva), který po několika dnech podle potřeby vyměňte. Podle okolní teploty se po 2 až 3 týdnech objeví výhony a po dalším týdnu kořínky. Při objevení několika výhonů se doporučuje ten nejmohutnější vylomit, aby se řízek nevyčerpával růstem výhonu. Jakmile jsou kořínky dlouhé asi půl centimetru, je nutné řízky opatrně zasadit do nádoby s kvalitním substrátem (o něm viz dále).

Zdroj: Jak na rozmnožování vinné révy řízky

Recept na hubení plevele octem a solí

Do láhve s rozprašovačem nalijte doma vyrobený roztok: 300 ml octa, 30 g soli a 5 kapek saponátu na mytí nádobí. Pokud ani toto nebude stačit (některý typ plevele je hodně houževnatý), použijte silnější kalibr: 2 lžíce lihu a 250 ml vody – tuto směs pak nalijte například mezi zarostlé spárování venkovní dlažby.

Zdroj: Likvidace plevele octem

Ptačí zob vejčitolistý

Ptačí zob vejčitolistý (Ligustrum ovalifolium) pochází z Japonska. Často se mu říká japonský ptačí zob. Nejčastěji je používaný jako živý plot. Roste do výšky 2–3 m. Pokud se zastřihává do nějakého tvaru, je krásně hustý. Má tmavě zelené listy, lesklé, s rovnými okraji. Květ je bílé barvy, čtyřcípý, podobný květu šeříku. Kvete v období od června do září. Plodem jsou fialovočerné bobulky, které jsou jedovaté pro člověka, ale ne pro ptáky, pro které je to v zimním období zdroj potravy. Daří se mu na slunci i v polostínu. Má rád zásobu vody, ale ne přemokření. Snese i sucho. Množí se řízkováním od poloviny léta, lze i roubováním. Může se libovolně zastřihávat, proto je často využíván ve francouzských parcích. Lze z něj vypěstovat třeba i bonsai. Jak vypadá ptačí zob vejčitolistý, můžete zhlédnout například zde.

Zdroj: Ptačí zob

Jak vypadá moučnivka

Moučnivka je infekční onemocnění projevující se u kojenců jako bílý povlak na sliznici uvnitř úst, na jazyku nebo na patře. Infekce není pro dítě nebezpečná. Povlak je obtížné setřít a po setření se objeví zarudlá, někdy krvácející sliznice. Kojenci mohou mít podobný bílý povlak také od mléka, v tomto případě však povlak v krátké době mizí. U většiny dětí se jedná o nebolestivé onemocnění, ovšem pro některé může být moučnivka bolestivá. Zvláště na rtech je moučnivka u dětí velmi nepříjemná. Bolest se pak projevuje především při kojení nebo krmení z lahve.

Obrázky ukazují, jak vypadá moučnivka.

Moučnivku na rtech si můžete prohlédnout na těchto fotografiích.

Zdroj: Moučnivka

Plašič krtků z PET lahví

Tento plašič se vyrábí z plastových lahví tak, že ze čtyř PET lahví odříznete dna, ta nalepíte jako křidélka na další láhev a plašič je hotový. V místě napadeném krtkem zapíchněte drát asi 20 centimetrů hluboko a na vrcholek nasaďte PET láhev, do které vyřízněte ve dně otvor jen nepatrně širší, než je průměr drátu. Pak stačí jen nepatrný vánek, který se opře do křidélek a láhev roztočí. Třením o drát vydává plašič nepříjemné zvuky, které se přenáší do země.

Akustickým měřením v krtčích chodbičkách bylo zjištěno, že intenzita hluku v zemi se dá srovnat se zvuky, které vydává závodní motorka.

Krtka takový rachot okamžitě vypudí. Dosah jedné plašící jednotky je v kruhu o průměru 15 metrů. Rozhodně tady platí pravidlo, čím víc plašičů na zahradě, tím je úprk krtků z pozemku rychlejší.

Navíc se již nevrátí, i když tato zařízení po čase odstraníte. Je to pro otřesný trvalý zážitek, který si odnesli z vaší zahrady.

Zdroj: Plašič krtků

Recept jak udělat octový obklad

Ocet na teplotu je výborná věc v kombinaci s bylinkami. V období, kdy kvete černý bez, je dobré natrhat celé koláčky květů, naskládat je třeba do litrové lahve a zalít octem, a to obyčejným nebo jablečným, uzavřít a uložit na slunné místo, kde nepřekáží. Po 4 týdnech přelít a v případě potřeby použít. Dítěti pak otírejte zápěstí hadříkem namočeným do této octové vody. Je to starý recept a věřte, že funguje nejen na děti. Tento roztok vám vydrží celý rok, tedy do další sklizně, kdy můžete proces výroby znovu opakovat.

Zdroj: Octový zábal

Bezinkové víno

Ingredience: 2 litry bezinek, 4 litry vody, 3 kuličky pepře, 3 kuličky nového koření, 2 kg cukru, 5 dkg droždí

Postup: Bezové kuličky (otrhané vidličkou) dáme na 15 minut vařit do vody. Jakmile voda začne vřít, přidáme koření a vaříme dalších 15 min. Pak scedíme, přisypeme 2 kg cukru a vaříme dalších 10 minut. Odstavíme a do vlažné tekutiny přidáme droždí a necháme 24 hodin stát. Druhý den zamícháme a necháme dalších 24 hodin kvasit. Třetí den scedíme do 5litrové lahve, převážeme plátýnkem a v teple necháme stát, poté stáčíme do lahví.

Zdroj: Návod na bezinkový likér

Griotka z aronie

Ingredience: 1 kg aronie, 1/2 až 3/4 kg cukru, 7 dcl i více vínovice, 1/2 lžičky kyseliny citronové, 1 l převařené vody

Postup: Bobulky aronie v sítku omyjeme pod tekoucí vodou. Nachystáme si třílitrovou lahev. Do lahve dáme vždy vrstvu aronie, kterou prosypeme cukrem, a pokračujeme takto až do vypotřebování všech plodů. Lahev s aronií a cukrem zalijeme vínovicí a necháme louhovat cca 1 měsíc. Po měsíci převaříme 1 l vody s kyselinou citronovou, necháme ji zcela vychladit a přilijeme do sklenice s ovocem. Opět necháme měsíc louhovat. Hotový likér scedíme přes plátýnko do sklenic. Podáváme jako lék jednu štamprličku na lačno po ránu.

Zdroj: Domácí likér z aronie

Bylina trubkovec

Trubkovec tyčinkový, latinsky Ortosiphon stamineus, je druh využívaný pro své léčivé účinky, vzhledem je podobný známé hluchavce. Lidově a nesprávně se často označuje jako trubkovec tyčinkovitý. Bylina je využívána především jako diuretikum s antibakteriálním účinkem. Je zdrojem silic s diterpeny a flavonoidy, které snižují zadržování vody v těle a mírně stimulují činnost štítné žlázy. Trubkovec není zatím dobře prozkoumán, tudíž nejsou známy ani jeho vedlejší účinky.

Jeho užívání by však mělo být omezeno při funkční nedostatečnosti srdce, při hyperfunkci štítné žlázy a při blokádě močovodů.

Předpokládá se, že bylina obsahuje genosidové sloučeniny – orthosifoniny, mastné kyseliny, esenciální oleje, rostlinné oleje, saponiny, sapofoniny a draselné soli.

Bylina trubkovec obvykle přitahuje včely, motýly a nektarové ptáky. Rostlina dosahuje výšky 1,5 metru a má oválné listy. Květy jsou bílé jako kočičí kníry, stopky jsou snadno zlomitelné a čtvercové. Rostliny obvykle rostou na polích, na březích řek nebo na místech s vlhkou půdou. Trubkovec prospívá v nadmořské výšce nad 700 metrů nad mořem.

Zdroj: Trubkovec tyčinkový

Skleněné uzavíratelné nádoby

Skleněné uzavíratelné nádoby mají široké spektrum využití i různý charakter. Jak už nadpis napovídá, tyto uzavíratelné nádoby se vyrábějí ze skla, které poměrně často doplňují i jiné materiály, například dřevo, plast, pryž. Bavíme-li se o skleněných uzavíratelných nádobách, pak máme na mysli především: demižony, láhve, sklenice a termosky. Skleněné uzavíratelné nádoby se nejčastěji využívají v kuchyních, a to k uskladnění či zachování čerstvosti většiny potravin (těstoviny, mouka, cukr, olej, ale i káva, koření a podobně).

Velkou výhodou skleněných uzavíratelných nádob je jejich praktičnost: při neprodyšném uzavření ochrání uskladněné potraviny a pochutiny před prachem a vlhkem, některé nádoby pak dokonce dokážou při dosažení určité teploty uchovat obsažené látky i několik let. Naopak nevýhodou těchto skleněných nádob je, že s nimi musíme zacházet opatrně, protože jsou většinou vyrobeny z velmi křehkého materiálu, jenž se při nešetrném zacházení rozbije.

Demižon

Demižon je velká baňatá skleněná láhev (nádoba) s úzkým hrdlem různých rozměrů. Demižon mívá jedno nebo dvě ucha a zpravidla bývá opleten proutím nebo slámou. Vzhledem k tomu, že se jeho horní část zužuje do několika centimetrů, používá se k uskladnění kapalin (zejména vína, pálenky a jiných druhů alkoholu, ale lze v něm uchovávat i kyseliny).

Mezi málo nevýhod demižonů patří jejich čištění. Jestliže v demižonu necháte něco zaschnout či v něm zůstanou nějaké nečistoty, bude se vám velmi špatně čistit. V takovém případě může pomoci malá rada: nasypte do demižonu syrovou rýži, přidejte saponát a teplou vodu a důkladně ho protřepejte (rýže pomůže uvolnit nečistoty). Stejnou funkci by měl mít i obyčejný stavební písek, ale jeho použití není vhodné, poněvadž stěny demižonu poškrabe. To sice nebude vidět, avšak jeho další údržba bude horší a horší.

Ceny demižonů jsou různé, záleží na velikosti, výrobci...

Láhev

Láhev je vyšší skleněná nádoba se zúženým hrdlem, v níž se skladují především tekutiny. Láhve se liší tvarem, velikostí a barvou, záleží na tom, k čemu je ta či ona láhev určena. Existuje mnoho druhů láhví, například láhve na víno, láhve s uzávěrem a s pákovým uzávěrem, kojenecké láhve, dekorativní láhve.

Skleněné láhve bývají většinou vratné (při pořízení zaplatíme zálohu, kterou nám při vrácení proplatí). Skleněné láhve jsou oproti PET láhvím šetrnější k životnímu prostředí, neboť je lze použít opakovaně. Dále nepropouštějí kyslík ani oxid uhličitý a neuvolňují se z nich žádné škodlivé látky, což je též velká výhoda, proto představují výborný obal na nápoje. Za nevýhodu těchto láhví bychom mohli považovat jejich vyšší hmotnost.

Různé druhy a ceny skleněných láhví si najdete na internetových stránkách.

Sklenice

Sklenice je skleněná nádoba bez hrdla, ze které se pije (slouží k servírování nápojů) nebo ve které se uchovávají tekutiny, nápoje, zavařeniny a podobně.

Uzavíratelné skleněné sklenice se označují jako sklenice zavařovací. Tento druh sklenic se vyrábí zpravidla z čirého odolného skla a slouží k uchovávání potravin, pokud se sklenice uzavře víčkem a zavaří. Mezi pozitiva zavařovacích sklenic patří jednak možnost je opakovaně používat, jednak možnost uchovávat v nich delší dobu plody z našich zahrad a zahrádek, ze kterých se pak můžeme těšit v zimním období. Nesmíme však zapomenout ani na maso (případně masové výrobky), jelikož i to lze v zavařovacích sklenicích skladovat v neporušeném stavu.

Zde naleznete různé druhy a ceny zavařovacích sklenic.

Termosky

Termoska je láhev s izolačním obalem udržujícím obsah ve stejné teplotě. Skleněná termoska má skleněnou vakuově izolovanou vložku, jež bývá opatřena kvalitním plastovým nebo kovovým obalem a šroubovacím uzávěrem, někdy je doplněna pumpičkou z důvodu snazšího čepování či praktickým uchem.

Existují lidé, kteří termosku nevyužijí ani jednou za celý život, a pak jsou lidé, kteří ji používají pravidelně. (Já osobně ji v současné době využívám každodenně a jsem za ni moc ráda, protože mi udržuje odpovídající teplotu kojenecké vody pro přípravu mléčné kojenecké výživy pro našeho syna.)

Různé druhy a ceny termosek si prohlédněte na těchto internetových stránkách.

Zdroj: Uzavíratelné nádoby

Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Nina Vinšová

Mgr. Michal Vinš

Gabriela Štummerová

Mgr. Jana Válková


Zahrada155

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS

NABÍDKA OBCHODU