Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

STŘÍHÁNÍ

  

HORTENZIE

  

OLEANDR

  

POSTŘIKY

  
Téma

KDY DÁT VEN OLEANDRY

Kdy ho dát ven

V našich podmínkách je potřeba na zimu oleandry přestěhovat dovnitř. Oleandrům vyhovuje zimní klidové období s chladnější teplotou, a to nejlépe v rozmezí 2–12 °C. U citlivějších kultivarů by teplota neměla klesat pod 8 °C. Přezimování je vhodné například ve světlém sklepě, studeném skleníku či v zimní zahradě. Využít můžete také zasklený balkon či chladnou chodbu. Pokud by měl oleandr nedostatek světla, začne ztrácet listy. S ohledem na klidový režim je třeba v zimním období také omezit zálivku. V této době zalévejte oleandr až tehdy, když kořenový bal mírně proschne. V misce pod květináčem nesmí zůstávat žádná voda. Oleandr je citlivý na tvrdost vody, proto je vhodné zalévat odstátou, měkkou vodou. V prostoru s vyšší teplotou v zimě byste se připravili o bohaté kvetení v další sezoně. Rostliny pravidelně kontrolujte, abyste v případě napadení štítenkami či puklicemi zasáhli co nejdříve. Pokud od března dopřejete oleandru více tepla (a tomu odpovídající zálivku), dočkáte se časnějšího nakvétání. Ven však můžete oleandr umístit, až když pomine nebezpečí jarních mrazíků. Obvykle to bývá v polovině května. Je třeba sledovat aktuální stav počasí. Pokud je to možné, na nové podmínky přivykejte rostlinu pozvolna. Ideální stav je, pokud ji necháte venku jen pár hodin a dobu postupně prodlužujete.

Zdroj: Jak na stříhání oleandru

Diskuze: dracena

Mohu pokojovou dracenu dát v létě ven?

Děkuji za odpověď Vernerová

Zdroj: diskuze Dracéna jak se o ni starat
Počet odpovědí: 10

Jak provést stříhání oleandru – video

Oleandry se doporučuje stříhat po celé vegetační období, to znamená od března do září. Je však zapotřebí si uvědomit, kdy a jak oleandr kvete. Květy se objevují na koncích výhonků v pozdním létě, od července do října. Stříhání by tedy mělo být vhodně načasováno. Brzké stříhání, to znamená stříhání na jaře, obvykle zapříčiní ztrátu nových květů.

Zdroj: Jak na stříhání oleandru

Diskuze: Re: Re: oleandry žloutnutí listů

děkuji pokusím se zdraví Johan

Zdroj: diskuze Oleandry žloutnutí listů
Počet odpovědí: 3

Mají se stříhat květy oleandrů?

Staré větve i loňské výhony je třeba řezat až po odkvětu, nejlépe v září. Můžete je také jen zaštípnout, jestliže nemají dostatek přeslenů a chcete, aby se co nejvíce rozkošatěly. Oleandr velmi rychle obrazí a další rok na nových výhonech kvete. Uschlé květy neodstřihávejte, jen odstraňte zcela suché květy, které se už samy oddělily od rostliny. Zcela odkvetlá květenství můžete odstřihnout koncem září, až budete oleandr tvarovat. Mnoho pěstitelů z obavy, že jim příště oleandr nenasadí na květ, nechává uschlé květenství na rostlině, dokud samo neodpadne, a skutečně jim v dalším roce oleandry bohatě vykvetou.

Zdroj: Jak na stříhání oleandru

Diskuze: Re: Re: hortenzie nároky na pěstování

Koupila jsem sazenici venkovní hortenzie, až ji budu sázet ven, dát do zeminy
hodně rašeliny ?
Děkuji
Milada Horáková

Zdroj: diskuze Hortenzie nároky na pěstování
Počet odpovědí: 2

Otužování muškátů

V prvním týdnu je rozumné čerstvě vysazené muškáty zlehka otužovat, než je přemístíme na finální stanoviště. Některé rostliny by teplotní šok nemusely přežít.

Zdroj: Kdy dát ven muškáty

Diskuze: Re: Re: oleandry žloutnutí listů

děkuji-přesně je to ono,pokusím se likvidovat zdraví Johan

Zdroj: diskuze Oleandry žloutnutí listů
Počet odpovědí: 3

Přesazování

Jako pěstební zemina se pro oleandry doporučuje dobrá běžná kompostová zemina s přídavkem rašeliny a písku. Protože jsou oleandry rostliny vděčné za půdu bohatou na živiny, je důležité hnojení, které se ale nemá přehánět, a to hlavně při kombinaci s méně slunečným stanovištěm, kdy pak na rostlině naroste velmi bohaté olistění, ale květů je méně. Zalévejte vydatně, s přicházejícím podzimem zálivku i hnojení snižujte ve prospěch vyzrávání pletiv. Přesazujte 1x za dva roky do většího květináče, a to na jaře.

Zdroj: Kvetoucí pokojový keř oleandr

Diskuze: Re: oleandry žloutnutí listů

Bílé tečka a žloutnutí listů.Děkuji a hezký den.

Zdroj: diskuze Oleandry žloutnutí listů
Počet odpovědí: 3

Co s namrzlými muškáty

Pokud vám namrznou muškáty, tak je třeba je zastřihnout do zdravé části a pěstovat je dále. Většinou znovu obrazí, ale jejich vývoj se tím značně zpomalí.

Nejideálnější je muškáty před namrznutím chránit, a to tím, že je na noc umístíte na kryté místo nebo do vnitřních prostor.

Zdroj: Kdy dát ven muškáty

Diskuze: oleandry žloutnutí listů

dotaz- na vetvičkách i listech oleandru jsou takové bílé tečky.co s tím kdo poradí?

Zdroj: diskuze Oleandry žloutnutí listů
Počet odpovědí: 3

Zazimování a přezimování

Oleandr nejlépe přezimuje na chladném a světlém místě (minimálně 5 °C), v téměř suché zemině, tudíž nepřelívejte. Koncem zimy začínají oleandry se zvyšující se teplotou prostředí opět pomalu růst a právě v této době by se zejména rostliny z teplejšího přezimování měly dostat na co nejsvětlejší místo, abychom předešli vytažení výhonů. V zimě i na jaře je pak při jejich zimování důležité pravidelné postřikování (mlžení) rostlin – tím předejdete napadení sviluškami. Oleandry jsou stálezelené keře, které i přes zimní období potřebují dostatek světla, aby neztratily své olistění, nebo jeho převážnou část. Pokud o listí přijdou, na takových místech již neobrazí, a proto se často můžeme setkat s rostlinami rozsochatými, s trvale vyholenými větvemi. Následky lze naštěstí zmírnit řezem, který oleandry dobře snášejí.

Zdroj: Kvetoucí pokojový keř oleandr

Diskuze: Kvetoucí pokojový keř oleandr

Zdravim,mám dotaz.Maminka má tři oleandry a dvoum osychají listy,nevíme proč ?

Zdroj: diskuze Oleandry žloutnutí listů
Počet odpovědí: 3

Zazimování oleandru

Kdyby u nás bylo o pár stupňů více, lemovaly by nám různobarevné oleandry zahradní cesty a stínily okna domů. Bohužel tomu tak není, a tak se začátkem každé zimy oleandry v květináčích stěhují do nezamrzajících prostor, chat, suterénů domů nebo chodeb. A na jaře je znovu vynášíme. Stěhování mohutných oleandrů v těžkých nádobách dovnitř a jejich jarní vynášení ven představuje náročnou akci i pro několik lidí. Kdo se tomu chce vyhnout, zaměří se na malé keříky nebo si možná troufne vypěstovat oleandrové bonsaje, které udivují něžnými miniaturními kvítky.

Na přezimování přeneste oleandr na podzim, nejčastěji koncem září (v závislosti na aktuálním počasí). Oleandr snese krátkodobě mráz až do cca -10 °C. Mráz sice poškodí mladé výhony, ale rostlina dokáže spolehlivě vyrašit ze staršího dřeva nebo vyžene nový výhon od kořenů. Dlouhodobé mrazy by však oleandr nepřežil. Pokud je to možné, zimujte oleandry v chladnějším prostředí s teplotou v rozmezí od 2 do 12 °C. Citlivější kultivary je vhodné zimovat při teplotách 8–12 °C. Při teplotách nad 12 °C se rostliny probouzejí k růstu. Teplejší zimování může být i příčinou slabšího kvetení v následující sezóně. Dalším faktorem ovlivňujícím kvetení je velikost ztráty listů v zimním období. Čím více listů opadne, tím méně bude rostlina pravděpodobně kvést.

Aby listy neopadávaly, je třeba jim dopřát i v zimě dostatek světla. Naopak vody potřebují rostliny zimované v chladnu minimum – pouze tolik, aby kořeny zcela nepřeschly. Přes veškerou péči může během zimy k nějakému opadu listů dojít, je to v našich klimatických podmínkách zcela přirozené. Listy na původním místě však již nenarostou, proto se holé větvičky na jaře seřezávají.

Zdroj: Stříhání oleandru

Diskuze: oleandr šedé listy

Letos poprvé mi na některých oleandrech začaly listy ztrácet zelenou barvu a zešedly. Začalo se to se to šířit i na další oleandry. Poradí mi někdo co s tím?
Předem děkuji

Zdroj: diskuze Oleandr šedé listy
Počet odpovědí: 1

Choroby

Základem je správné zalévání odstátou vodou, správné dávkování hnojiva a tvarování. Pokud oleandry nekvetou, příčinu hledejte buď v nesprávné péči, nebo v nedostatečné likvidaci škůdců a chorob. Nejčastěji jde o čerň, kdy listy vypadají jako posypané sazemi, houby poškozující květy (plíseň), mšice, puklice a svilušky. Pokud je oleandr napaden škůdci, dochází ke žloutnutí listů a jejich opadávání. Oleandr je teplomilná rostlina z oblasti Středomoří, takže i menší mráz jí může uškodit.

Velkým nepřítelem oleandru jsou mšice. Ty jsou většinou zelené až černé a najdeme je na všech zelených částech rostliny. Po napadení mšicemi dochází ke kroucení listů a k plstnatění či zakřivení pupenů. Na mšice je ideální nasadit slunéčko sedmitečné. Pomoct si můžete i vodou smíchanou s tabákem.

Zdroj: Stříhání oleandru

Diskuze: přesazovaní orchidejí

Dobrý den,
mám orchidej už pět let, velkokvětou, úžasně kvete ale pořád. Kdy mám tedy přesazovat a co s kořeny které rostou z květináče ven. Ty ani do většího nenacpu. Rostou jak nahoru tak dolů. Ulámaly by se. Ustříhat je, to asi ne.
Prosím o radu

Zdroj: diskuze Přesazovaní orchidejí
Počet odpovědí: 2

Kdy jsou zmrzlí

Tři zmrzlí neboli „ledoví muži“ jsou v kalendáři 12.–14. května. Během těchto dnů se výrazně ochlazuje a přicházejí poslední ranní mrazíky. Příchod Pankráce, Serváce a Bonifáce je důležitý pro správný chod přírody. V tyto dny se příroda probouzí k životu, vše začíná pučet a pupeny se nalévají do květů. Lidé si tohoto meteorologického úkazu všímali už od středověku. Avšak ve středověku platil juliánský kalendář, kdy byli zmrzlí cca o 10 dnů dříve. Také teploty ve 14.–19. století sahaly v zimním období hluboko pod nulu. Takže lidové pranostiky musíme brát s rezervou. Spíše se mrazíky vyskytují kolem 29. dubna. Pankrác, Servác a Bonifác zůstávají v kalendáři jen jako tradice, tato jména jsou již méně obvyklá a téměř se nedávají. Statisticky bylo naměřeno v naší republice, Polsku i na Slovensku, že počasí právě v těchto třech dnech bylo naopak teplejší, než se traduje, a příroda více ožívala. Chladněji bylo naopak opravdu o těch cca 10 dnů dříve. Přesto tři zmrzlé nemůžeme brát na lehkou váhu. Ranní mrazíky spolu s uplakanou Žofií jsou pohromou pro zemědělce a zahrádkáře a zvláště vinaře („Žofie vína upije“).

Ke zmrzlým mužům se často přidává „ledová žena – Žofie“, nebo také „uplakaná Žofka“, a pranostiky, které určitě znáte jako „Svatá Žofie políčka často zalije.“, „Déšť svaté Žofie švestky ubije.“ a další.

Rostliny v truhlících se doporučuje umístit na balkon nebo ven až po 15. květnu. Pokud jste rostliny neotužovali, raději je prvních pár dnů schovávejte na noc do tepla, než si úplně přivyknout vyšším denním a nízkým nočním teplotám.

Zdroj: Kdy dát ven muškáty

Diskuze: Lepivá Anturie.

Dobrý den, mám po mamince asi již deset let starou anturii, která překrásně kvete každý rok, ale mám problém ji někam postavit, protože má strašně lepkavé listy a kape z nich něco jako cukerný roztok a strašně lepí. Všude kde ji postavím tak je to olepené. Potřebuji poradit jestli jí mohu dát ven. Vašíčková

Zdroj: diskuze Anturie - dotaz k pěstování
Počet odpovědí: 3

Proč se fíkus musí stříhat

Aby se vešel fíkus do bytu nebo kanceláře, musíme jeho růst pravidelně redukovat. Nové přírůstky zakracujeme střídavě, a nechceme-li přijít o rašení posledního pupene, necháme při řezu za posledním listem kousek větve. Vytékání mléčné šťávy zastavíme mlžením vodou. Chceme-li udržet velikost koruny či tvar jednotlivých větví, musíme provést zakrácení o tři listy hlouběji, než je zamýšlený obrys koruny, aby se měla rostlina kam rozrůstat. Nejlepší je postavit ostříhaný fíkus na plné slunce (za okno nebo i ven na balkon či terasu), protože se tak probudí nejvíce spících pupenů a nové malé listy narostou blízko u sebe.

Odlistění se u fíkusů provádí proto, abychom získali nové, zdravé a menší listy, ale také z toho důvodu, že se zmenší přerostlá koruna nebo velké větve. Tento zásah se však může provést jen v případě, že má rostlina dostatek světla a tepla a je v dobré kondici. Listy se netrhají, ale stříhají se tak, že na větvi zůstane kousek řapíku (stopky). Následně je třeba dát pozor na přelití, protože odlistěná rostlina spotřebuje mnohem méně vody. A také nesnáší průvan!

Zajímavost: Víte, že benjamin jako jedna z mála pokojových rostlin dokáže vzduch v místnosti nejen zvlhčit, ale i zbavit všech toxinů, o kterých nemáme mnohdy ani tušení?

Zdroj: Kdy stříhat fíkus bejamin

Tvary

Existuje pouze jeden jediný zástupce rodu oleandru, a to oleandr obecný. Výrazněji odlišné znaky má pouze bývalý druh Nerium indicum, který má hranaté větvičky. Šlechtěním však vzniklo mnoho kultivarů kvetoucích různými barvami – od bílé přes žlutou až po tmavě růžovou. Křížením se docílilo i plnokvětosti a vůně květů u některých kultivarů. Žlutě kvetoucí, plnokvětá a vonící odrůda je pojmenována Nerium oleander ´Luteum Plenum´. Latinské pojmenování Nerium má řecký základ ve slově neros. Původní barva květů oleandrů je růžová. V 16. století byl na Krétě vypěstován bělokvětý kultivar. Vonné odrůdy byly vyšlechtěny až na konci 17. století. Za vrchol šlechtitelství bylo považováno vypěstování žlutokvěté odrůdy na počátku 19. století. Dodnes jsou žlutě kvetoucí oleandry spíše vzácností.

Jak již bylo napsáno, oleandr je keř, který můžete tvarovat do stromečků pomocí spletení kmínku a sestřihávat větvičky tak, aby se vytvořila korunka, anebo si vypěstovat bonsaj. Záleží jen na vaší fantazii. Také si můžete vypěstovat vícebarevný oleandr – zasazením různých zakořeněných barevných variant.

Zdroj: Stříhání oleandru

Minimální teplota pro přežití

Muškáty, které si kupujete v naší republice, k nám původně přicestovaly až z horké Afriky. K pěstování tuzemských muškátů se i dnes často používají řízky, které pocházejí z matečních rostlin z jižní části polokoule. Letité zkušenosti totiž přesvědčily i náruživé „řízkovače“ muškátů, kteří získávali řízky z matečních rostlin zimujících u nás, že to není to pravé ořechové, a že řízky, které k nám přiletí počátkem roku z Keni nebo Izraele, mají neskonale lepší schopnosti růstu.

Muškáty mohou být převislé, vzpřímené, polopřevislé, ty jsou kombinací prvních dvou, a velkokvěté. V obchodech muškáty najdete už od poloviny března. Nabízí se široké spektrum barev od stále nejoblíbenější klasické červené barvy po odstíny temně červené, růžové, bílé, fialové, s okem nebo žíhané.

Řízkováním se množí všechny druhy muškátů, výjimku tvoří pouze některé vzpřímené odrůdy muškátů, které se množí z osiva. Tyto muškáty bývají velmi odolné vůči rozmarům počasí, a tak se používají zejména pro parkové úpravy. Jejich růst je velmi bujný a při jejich pěstování je nutné používat takzvaný retardátor.

Hlavním problémem řízkování matečních rostlin v domácích podmínkách je jejich zdravotní stav. Rostliny, ať je zimujete sebelépe, bývají po zimě bledé a vytáhlé a často i napadené nemocemi. Řízky z takových rostlin většinou nemají nejlepší základ a jejich růst je tímto poznamenaný. Většina zahradnických podniků proto nemá vlastní matečnice a používá právě výhonky, které v obrovském množství přilétají do Evropy z Afriky nebo Blízkého východu. Mateční rostliny v těchto oblastech tak mají stabilně optimální podmínky pro svůj růst a řízky z těchto rostlin jsou vitální a také zdravé, protože výhonky jsou neustále fytosanitárně sledované.

V Evropě se pak výhonky nechají zakořenit při teplotě 15–20 °C a za týden až deset dní už jdou do distribuce. V zahradnictvích se zakořeněné řízky přesadí do kontejnerů příslušných rozměrů a dalších 6–10 týdnů pak trvá dopěstování rostlin do požadované velikosti, obvykle při 15 °C.

Muškáty jsou v současnosti u pěstitelů opět na vzestupu. Nejoblíbenějším druhem jsou stále muškáty převislé (peltatum) s jednoduchým květem, to jsou přesně ty, které utvoří na vašem okně nebo balkoně ten největší a nejbohatší převis. Nejprodávanější barvou u převislých muškátů zůstává červená barva a až daleko za ní jsou další barvy, především růžová a lila. Převislé muškáty lze koupit i jako plnokvěté, ty mají velké květy, ale oproti převislým muškátům s jednoduchým květem nevytvářejí tak bohatá květenství. Muškáty vzpřímené (zonale) jsou oblíbené už od dob našich babiček.

Dnes je v nabídce nepřeberné množství barev a tvarů květů, velmi krásné jsou vzpřímené muškáty dvoubarevné, s okem nebo žíhané. Tyto druhy by se měly vysazovat zejména na místa, kde máte posezení nebo kde na muškáty dobře uvidíte, abyste se zblízka mohli kochat nádherou květů. Oblíbená je i kombinace obou těchto skupin, tedy muškáty polopřevislé, které vám zaručí krásný pohled na vaše okna zvenku i zevnitř.

Muškáty je možné dát ven až koncem dubna, protože by neměly přemrznout. Mráz je značně poškodí a jejich znovuobražení trvá velmi dlouho. Ideální denní teplota pro muškáty je přes 12 °C.

Sazenice muškátů je po zakoupení nutné přesadit do truhlíků nebo nádob, ve kterých je budete pěstovat. Příliš malé sazenice uvítají ještě mezipřesazení do větších sadbovačů nebo květináčů. Obecně platí, že čím větší nádoba a množství substrátu, tím lepší je to pro rostliny. Na substrátu se vyplatí nešetřit. Při výběru substrátu dbejte především na jeho strukturu, určitě by měl obsahovat kokosové vlákno, které je duté, díky této své vlastnosti skvěle vede k rostlinám vodu i vzduch.

Při vysazování muškátů do truhlíků se doporučuje na 60cm truhlík dávat maximálně tři rostliny, pro 40cm truhlík pak dvě rostliny, větší hustota rostlin je jejich celkovému růstu spíše na škodu. Muškáty by se pak měly udržovat při teplotě do 20 °C, než je možné dát je koncem dubna ven. Ideální umístění pro muškáty je osvětlená strana, prakticky od jihovýchodu až po jihozápad. V péči o muškáty je důležité vyvarovat se zejména jejich přelití. Jinak jsou tyto rostliny poměrně nenáročné a vděčné. Použití preventivních postřiků není u muškátů nutné. Hnojení se doporučuje od zakoupení až do poloviny června startovacím hnojivem nejméně jednou týdně. Poté hnojíme hnojivem pro muškáty nebo balkonové květiny až do konce sezony. Pravidelně a často hnojené rostliny mají krásně zelenou barvu listů a bujně rostou.

Zdroj: Kdy dát ven muškáty

Jak stříhat kamčatské borůvky

Kamčatská borůvka v prvních letech nepotřebuje žádný řez. Ten první, zmlazovací a udržovací, se provádí cca ve čtvrtém roce života, kdy vybereme 12 základních prutů a odstraníme ty vodorovné nebo ty, které mají tendenci přečnívat a viset. Vybrané větve zkrátíme nad místem rozvětvení, abychom podpořili tvorbu nových silných výhonů. Nejvhodnějším obdobím k řezu je podzim, kdy opadá listí, nebo jaro, a to před prvním rašením.

Zdroj: Kdy stříhat kanadské borůvky

Kdy řízkovat túje

Zastřihování plotu se provádí až při výšce 2 metry. Túje následně zhoustnou a plot bude „neprůhledný“. Zastřihování se provádí zpravidla na podzim. Rychlost růstu do 5 let je asi 20 cm za rok. 7–8leté túje mají přírůstky až 40 cm za rok.

Množení řízkováním je možné od června až do srpna.

Zdroj: Kdy sázet túje

Kdy sázet rajčata

Před samotným sázením rajčat na zahradu nebo truhlíků z fóliovníku je vhodné rajčata nejprve podpořit lignohumátem, určeným k namáčení kořenového systému rajčat před výsadbou. Rostlinným přípravkem tak stimulujeme lepší zakořenění, bohaté nasazení květů a vysokou úrodu. Na dno vykopané jámy na zahradě umístíme substrát z rašeliny a guano, poté lze sázet rajčata. A kdy rajčata sázet? Ideálně od půlky dubna až polovinu května.

Zdroj: Pěstování rajčat

Kdy stříhat

Fíkus by se měl prořezávat poté, co se koncem léta a počátkem podzimu zastaví nový růst. Rostlina zažívá nový růst na jaře a na začátku letních měsíců. Ideální čas pro řez fíkusu je před přenesením do domu. Vzhledem k tomu, že je benjamin poměrně otužilý a odolný, lze řez provádět v případě potřeby po celý rok, nejen během optimálního období. Mrtvé nebo zlomené větve lze kdykoli ořezat.

Zdroj: Kdy stříhat fíkus bejamin

Čím stříhat

Pro prořezávání fíkusu jsou nejužitečnějším nástrojem nůžky určené pro jemné práce a pro úzké stonky. Ty by měly být čisté a ostré, abyste dosáhli těch nejlepších výsledků.

Zdroj: Kdy stříhat fíkus bejamin

Kdy stříhat

Borůvky se vyznačují svou dlouhověkostí – dožívají se až 100 let. Produkční životnost plantáží je 30–35 let. U nás se můžete setkat s keři starými 65 let. Borůvky na množení se stříhají na jaře, a to nejméně 5leté rostliny. Stříhají se odspodu, přičemž hned vyrazí nové výhony. Pokud byste tedy borůvky ostříhali na podzim, nové výhony by vám zmrzly. Od dubna je dobré používat pravidelně hnojivo na borůvky a keře zalévat. Některé odrůdy borůvek je možno také pěstovat ve velkých nádobách, kde se jim daří výborně. Dávají se pouze do rašeliny na borůvky.

Zdroj: Kdy stříhat kanadské borůvky

Jak ustřihnout květ do vázy

Nařezaným rostlinám ihned ponořte spodní části stonků na půl minuty do vroucí vody, poté je až po květ vnořte na co nejdelší dobu do teplé vody a nechte zregenerovat. Takto ošetřené je můžete aranžovat do vázy.

Zdroj: Kdy stříhat pivoňky

Množení

Namnožit kanadské borůvky můžete dvěma způsoby:

  1. řízkováním – ustřihněte větvičku pod kolínkem, namočte konec do práškového stimulátoru a vsaďte do nádoby s rašelinou, umístěte do pařeniště;
  2. hřížením – nalomte větvičku a připevněte ji drátem do půdy vedle mateční rostliny. Obvykle se ujme, ale řízkování je úspěšnější metoda.

Zdroj: Kdy stříhat kanadské borůvky

Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Nina Vinšová


Zahrada155

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP

NABÍDKA OBCHODU