Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

STŘÍHÁNÍ

  

HORTENZIE

  

OLEANDR

  

POSTŘIKY

  
čtěte níže
Téma

JAK ZAZIMOVAT CLEMATIS

Obsah

Opora na Clematis

Nejlepší čas pro výsadbu je jaro nebo podzim, rostlinu ale můžeme vysadit kdykoli během roku, kromě mrazivých a velmi horkých dní. Vysazujeme asi půl metru od budoucí opory, pokud vysazujeme více rostlin vedle sebe, počítáme s rozestupem nejméně 40 cm. Pro plamének je nutné si připravit jámu minimálně 50 x 50 cm, do ní dáme nejdříve vrstvu štěrku (8–10 cm), teprve potom sypeme zeminu smíchanou s kompostem. Clematis má rád půdu bohatou na vápník, ten mu můžeme dodat smícháním zeminy s hrstí mletého vápence. Sazenici zahrneme o 10 cm výš, než byla zasazena v kontejneru. Půdu pevně přimáčkneme a pečlivě zalijeme, rostlinu přivážeme k opoře. Pro plamének vybíráme teplé a slunné místo, může být i polostín, kde zároveň musíme zajistit zastínění, vlhko a chlad pro kořeny. Nejlépe ho ochráníme polštáři jiných trvalek nebo zahrneme vyšší, nejméně pěticentimetrovou vrstvou kompostu, případně posekané trávy. Clematis nikdy nevysazujeme na severní stranu.

Plamének se dá pěstovat u plotu, a to na drátěnce podobné té pro révu. Ke každému plaménku lehce zapíchneme drát chráněný bužírkou, který v horní části ohneme a zahákneme za horní vodorovný drát. Rostlina se hned odspodu drátu přidržuje a tím jej i sebe fixuje. Pak už stačí jen malý kolíček na prádlo, kdyby se některý výhon oddálil. Na podzim místo složitého vymotávání a vystříhávání stačí plamének u země odstřihnout, ohnutý drát vyháknout, a je hotovo. Samozřejmě u plaménků jarních se toto nedělá, ty vedeme po stabilnějších oporách, nejlépe se k tomu hodí dřevěné nebo hotové mřížky pevně ukotvené, aby odolaly většímu větru.

Zdroj: Stříhání klematisu

Poradna

V naší poradně s názvem JAK ZAZIMOVAT KATALPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka sýkorová.

Mám od února vyseté katalpy/3ks mi vzešly/,již ted´vyrostli do v.45-50cm.Prosím o radu, jak je zazimovat,aby mi ještě takto mladé pžežili do příštího jara.
Děkuji, Jitka

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Katalpu není třeba nijak zvlášť zazimovat. Stačí, když ji občas zalijete. Katalpa je strom, který pochází z mírného podnebného pásu a je plně adaptovaná na případné mrazy.

Zdroj: diskuze Jak zazimovat katalpa

Jak na stříhání

Clematis nemusíme nijak výrazně stříhat. Jen pokud už prosychá, hlouběji jej seřízneme. Jinak u odrůd kvetoucích na jaře (květen/červen) postačí odstřihnout slabé výhony, odrůdy, které kvetou v létě, zastřihujeme pravidelně. Pro řez je se doporučuje jaro nebo podzim, záleží na úvaze pěstitele. Pokud by se letní plaménky neseřezávaly, byly by odspodu holé a kvetly jen ve vrchní části. Na zimu je nutné Clematis chránit vrstvou kompostu, na jaře kvetoucí druhy pak ještě před mrazem přikrýt chvojím, rákosovou rohoží, netkanou textilií a podobně. Na jaře rostliny přihnojíme Cereritem, později už hnojit nemusíme. U jarních druhů je vhodné odkvetlé květy i s prvním párem listů odstřihávat, tím si zajistíme množství dalších květů. Někdo květy nestříhá, protože chomáčky ochmýřených semen jsou velmi dekorativní. Je možné upravit jen část větví tak, aby dál kvetly, na zbytku pak ponechat semena. Vzhledem k tomu, že se tím rostlina dost vyčerpává, je dobré ji po odkvětu přihnojit. Pokud se stane, že plamének začne odumírat, pravděpodobně bude zasažen chorobou Phoma clematidina (vadnutí plaménku). Původcem této choroby je houba, proto rostlinu postříkáme fungicidem. Na jaře pak postřik ještě opakujeme. Někdy se stane, že nám čerstvě zasazená rostlina začne vadnout a vypadá, že se neuchytila. Rozhodně ji hned nevyrývejte. Nechte ji na stanovišti, v případě velkého sucha ji zalijte. Většinou se po počátečním šoku vzpamatuje ještě tentýž rok, nejpozději v roce následujícím.

Zdroj: Stříhání klematisu

Jak zazimovat levandule

Jedná se o mrazuvzdornou rostlinu, její zazimování je nutné až při větších mrazech. Například při –10 °C je třeba zahrabat nádobu, v níž rostlina roste do země nebo ji překrýt chvojím čí slámou. Občas ji v zimním období zaléváme, ale jen trochu.

Zdroj: Jak zazimovat zahradu

Diskuze

V diskuzi PĚSTOVÁNÍ KOČIČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.

Chtěla bych se zeptat jak zazimovat jivu , "kočičky" když ji pěstují v květináči.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Pěstování kočiček

Zazimování máty

Máta patří k zahradním bylinkám, které snáší i mrazivé počasí, a může tak přes zimu zůstat v záhonu. Mátu můžeme zazimovat tak, že prostor kolem ní pokryjeme mulčovací kůrou, která udrží více vlhkosti a současně ochrání kořenový systém před mrazy, a jemně přiložíme větve z jehličnatých stromů (chvojí). Pokud je bylina již vzrostlá, přežije s největší pravděpodobností zimu i bez takovéto ochrany.

Zdroj: Jak zazimovat zahradu

Poradna

V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ KLEMATISU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.

Prosím rady na stříhání klematisu, Zda na zimu až u země, nebo ne, Děkuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Clematis neboli plamének je nejlepší nestříhat vůbec. Stačí jen odstranit mrtvé výhony. Pokud přesto chcete rostlinu zkrátit, tak maximálně jen o 30 až 50 cm na jaře.

Zdroj: diskuze Stříhání klematisu

Zazimování záhonů

Je dobré pamatovat na to, že co uděláme na zahradě před zimou, jí nejen velice prospěje, ale na jaře nás za naši péči odmění svou krásou.

Jak zazimovat záhony

Záhony musí být odpleveleny předtím, než je zryjeme. U záhonů stačí před zimou pouze zrýt, čím později to provedeme, tím lépe. Pokud to uděláme moc brzy, vytvoříme dobré podmínky pro rozmnožování slimáků, ti totiž kladou vajíčka na podzim do čerstvě zrytých záhonů.

Zdroj: Jak zazimovat zahradu

Diskuze

V diskuzi ZAZIMOVÁNÍ PŘEVISLÝCH JAHOD VE VAKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel M.Netrefová.

Dobrý den
Prosím o radu,jak správně zazimovat převislé jahody ve vaku.
Děkuji za rychlou odpověď.

M.Netrefová

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ema fridrichová.

prosím o radu jak přezimovat stáleplodící jahody v truhlíku.děkuji

Zdroj: diskuze Prezimovani previslych jahod

Jak zazimovat trávník

Zazimování trávníku začíná již na konci září. Na konci měsíce září až do poloviny října je vhodné provést důkladnou vertikutaci a hluboké provzdušnění vidlemi nebo hřebíkovým válcem. Nezřídka se na podzim stává, že se v důsledku častých srážek trávník doslova zašlapává do rozměklé hlíny a není schopen stejně rychle regenerovat. Proto je vhodné po vertikutaci a provzdušnění rozhodit na povrch trávníku vrstvičku písku a důkladně prohrábnout. Písek v trávníku působí jako mouka na těstě a navíc zlehčuje jílovité půdy.

Velmi důležitou částí podzimních prací je hnojení. Na podzim se hnojí trochu více, aby měl trávník dostatek živin na zimní období. Na podzim je také nejlepší čas na zasypávání a zarovnání povrchu.

Zdroj: Jak zazimovat zahradu

Poradna

V naší poradně s názvem JAK ZAZIMOVAT AZALKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Suchánková.

Dobrý den. Ptám se, jestli mohu azalku na zimu dát do pokoje, kde je nižší teplota nebo ji ponechat na balkoně? Moc děkuji ( Teprve začínám s pěstováním, to pro omluvu.) Suchánková

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Když máte azalku v květináči na balkoně, tak tam může zůstat celou zimu. Jen ve dnech, kdy mají teploty klesnout pod mínus 3 stupně ji přechodně uložte do chladné místnosti. Nezapomeňte na zálivku, která má být minimální na začátku zimy a postupně silnější s blížícím se jarem. Zjara používejte i hnojivo na květ.

Zdroj: diskuze Jak zazimovat azalky

Zalévání v zimě

V chladném období rostliny odpočívají. Ty, které shodily listy, jako by opravdu upadly do zimního spánku – odložením listí se dřeviny přizpůsobují proměnám ročních období. V zimě, kdy je světla málo, se vláha může proměnit v led a být nedostupná, takže by se jim s velkými listy žilo obtížně. Vypařily by příliš mnoho vody, navíc nejsou odolné vůči mrazu. Kůra pak chrání holé kmeny a větve a dřevina vydrží i zimní sucho.

Na sněhovou nadílku bývají současné zimy skoupé, ale pokud sníh napadne, je ideální izolací a zároveň zajistí přísun vláhy. Z cest ho proto odhrnujte na záhony a pod dřeviny. Pokud se však sněhu ani deště nedostává, občasná závlaha hortenziím prospěje.

Zdroj: Jak zazimovat hortenzie

Diskuze

V diskuzi CLEMATIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bartková ludmila.

dobrý den,
potřebuji poradit,na clematisu se objevují rezavé listy málo kvete,ošetřuji talentem,stanoviště je snad v pořádku na sluníčku kořeny zastíněné,málo výhonů ,jak stříhat ,děkuji bartková

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Libor.

Clematis neboli plamének není náročný na půdu, prakticky v každé zahrádce roste dobře. Pokud je substrát kyselý, tak se doporučuje párkrát do roka půdu povápnit (zalít vápennou vodou). Důležité u klemátisu je zachování kořenů ve stínu a hlavně v chladu a naopak zelenou část vystavit na plné slunce. Z tohoto důvodu není vhodné jeho pěstování v nádobách. Nesnáší totiž přemokření a přehřívání kořenů. Úplně stačí, když ho zasadíte volné půdy a kolem něj vysadíte asi 50 cm vysoké letničky, které vytvoří potřebný stín a chládek. Stříhání se provádí jednoduše. Před tím, než začne clematis rašit se část zdravých výhonů seřízne na délku zhruba jednoho metru od země a zbylá část se seřízne na délku 40 cm od země. Takto vám znovu pěkně a hustě obrazí do velkých délek.

K hnědnutí listů a malému počtu květů: buď máte nevhodný kultivar a nebo máte v blízkosti rostlinu, která roznáší plísňové choroby. Často to bývají například jalovce, túje, nebo hrušně a to v okruhu až stovek metrů. Máte na výběr několik možností jak to řešit. Buď clematis vykopejte a nahraďte ho jinou odrůdou, například od souseda, kterému roste dobře. A nebo zkuste změnit fungicid a na místo Talentu použijte například Dithane DG NeoTec, Delan 750 SC a nebo Topas C 50 WP.

Zdroj: diskuze Clematis

Co s gladioly po odkvětu

Po odkvětu je nutné odstřihnout stvoly s květy, nechat je zatáhnout a pak na podzim vykopat a zazimovat. Po odkvětu gladioly již nezaléváme, pokud není výjimečné sucho. Řez květů se provádí tak, aby byla rostlině zachována co největší listová plocha, která je nezbytná pro vytvoření kvalitní hlízy. Včas se proto odstraňují odkvetlé květní stvoly.

Sklizeň se provádí již 5.–7. týden po odkvětu rostlin (většinou koncem září a začátkem října, rostliny z brutu později). Ihned po sklizni je vhodné rostliny ošetřit namořením proto houbovým chorobám a živočišným škůdcům). Stvol se odlomí od hlízy a hlízy se suší v dobře větrané místnosti při teplotě do 30 stupňů. Po 3–4 týdnech se odstraňují z nové hlízy spodní staré hlízy (mělo by to jít velice snadno) a vrchní slupka a cca po 10 dnech se uloží k přezimování.

Zdroj: Gladioly

Diskuze

V diskuzi ZAZIMOVAT VINNOU PĚSTOVAT VINNOU RÉVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radovan Blažek.

Mám letos vysazený mladý keřík vinné révy má zhruba 25 cm., a pár malých lístku. Co mám dělat, aby mi to nezmrzlo, bydlím na upatí Beskyd,- Frýdlant n.Ostr. Přesně nevím, jak se odruda jmenuje, díky moc za odpověd.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Zazimovat vinnou pěstovat vinnou révu

Zazimování bonsají

Pokud se rozhodnete bonsaje ponechat i přes zimu ve venkovním prostředí, tedy na zahradě před domem, stačí je i s miskou zahrabat do půdy. Volně nad povrchem ponecháte pouze nadzemní část, tedy větvičky. Pokud je mráz venku příliš velký, zakryjte nadzemní část chvojím, případně použijte netkanou ochrannou textilii.

Lze použít i další způsob: Bonsaj umístěte i s miskou do připravené bedýnky. Poté ji obalte velkým množstvím listí, které tak bude působit jako ochrana před mrazem. Další postup je stejný, v případě tuhé zimy opět použijte krycí tkaniny na horní část bonsaje. Bednu s bonsají pak umístěte nejlépe někam ke zdi či do závětří, kde nebude průvan.

Bonsaje lze zazimovat také ve studeném skleníku. V tomto případě je výhodné, že rostlina není vystavována vrtochům počasí, tedy sněhové nadílce a větru. Máte také usnadněnou práci tím, že se dá lépe kontrolovat stav bonsaje během celého zimního období.

Je téměř jedno, zda připravujete na zimu listnatou, nebo jehličnatou bonsaj. Rozdíl spočívá pouze v tom, že jehličnaté bonsaje vyžadují pravidelnější kontrolu, neboť je u nich větší náchylnost na výskyt škůdců. Zároveň je nutné jehličnaté bonsaje také více zalévat. Zemina nikdy nesmí zcela vyschnout.

Zazimování bonsají je velmi jednoduché. Důležité je ale správné načasování, musí se ideálně vyčkat, až opadají její listy (v případě listnaté bonsaje). Během zimy je pak potřeba provádět pravidelnou zálivku a také kontrolu, zda se na rostlině nemnoží škůdci.

Zdroj: Jak zazimovat zahradu

Jak na zazimování hortenzií v květináči

Pokojové hortenzie v květináči jsou náročnější na přezimování, potřebují teploty v rozmezí 15 až 18 °C).

Pokud chceme pěstovat hortenzie ve vyšších polohách nebo mrazových kotlinách, pak je lepší, když před příchodem silnějších mrazů rostliny opatrně vyjmeme s neporušeným kořenovým balem a vsadíme je do větších květináčů nebo do nádob, které postavíme do místnosti s teplotou 0–5 °C.

Ideální je nepromrzající garáž opatřená malými okénky. S vodou při tomto způsobu zimování nakládáme následně velmi obezřetně. Zemina v nádobách by měla být pouze mírně vlhká, raději však suchá než přemokřená, aby nezahnívaly kořeny. Do volné půdy hortenzie vrátíme na jaře poté, kdy už nebudou hrozit mrazíky. Na venkovní stanoviště musíme rostliny přivykat postupně, protože ostré sluneční paprsky by citlivé lístky snadno popálily. Tento způsob uchovávání hortenzií přes zimu je poněkud náročný, proto raději pěstujeme menší rostliny.

Zdroj: Jak zazimovat hortenzie

Stříhání před zimou

Stříhání před zimou vyžaduje pouze hortenzie latnatá. Stříhá se koncem roku, konkrétně její odkvetlé výhony nad místem, kde vyrůstají ze staršího dřeva. Řez se provádí tak, že ponecháme jeden až dva páry pupenů. Tato hortenzie vyžaduje i hluboký jarní řez (10 cm nad půdou) – kvůli zachování kompaktního tvaru.

Ostatní druhy se stříhají takto:

  • Hortenzie velkolistá: na jaře se odstraňují stará květenství, která chránila nové puky před mrazem během zimy. Odstraní se slabé a staré výhony. Víceletým rostlinám se každý rok brzy na jaře odstraní část starého dřeva.
  • Hortenzie stromečkovitá: kvete i bez pravidelného řezu, ale každoročním řezem (v únoru, březnu) na dva pupeny se zvyšuje počet květů a prodlužuje se doba kvetení. Poslední poupě musí vždy směřovat ven. Odstraní se odumřelé nebo přestárlé výhony a zbývající výhony se zkrátí zhruba o polovinu až dvě třetiny.
  • Hortenzie popínavá: vyžaduje jen minimální řez na jaře, odstraňují se pouze uschlá květenství a výhonky.

Zdroj: Jak zazimovat hortenzie

Příprava na zimu

Hortenzie v zimě snadno omrznou. Následující jaro obrazí od kořenů, takže sice přežijí, ale nekvetou.

Při pěstování venku tedy zabezpečte hortenzie na zimu aspoň deseticentimetrovou vrstvou mulče nebo lehkým kompostem, suchým listím a ještě je překryjte větvičkami chvojí.

Výhony nesestříhávejte na podzim, ale až na jaře po vyrašení nových výhonů.

Postup zazimování venku:

  • Ke kořenům přihrneme dostatečné množství hrabanky nebo listí.
  • Nadzemní části obalíme bílou netkanou textilií, která je prodyšná a přitom rostliny ochrání dostatečně, jen ji musíme důkladně upevnit. Igelitová fólie není vhodná, protože se působením slunečních paprsků prostor uvnitř ohřeje na poměrně vysokou teplu a v noci se pak zase prudce ochladí, což rostlinám nesvědčí.
  • Nakonec kolem hortenzií hustě zapícháme chvojí. Zajistíme tím nejen stabilitu netkané textilie, ale vytvoříme i další vrstvu tepelné izolace a zabráníme teplotním výkyvům mezi dnem a nocí.
  • Pokud je dlouhodobě sucho a zem nezamrzá, průběžně rostliny mírně zaléváme i v zimě.

Zdroj: Jak zazimovat hortenzie

Druhy

Existuje asi 300 druhů těchto rostlin. U nás se Clematis neboli plamének vyskytuje i ve volné přírodě celkem v pěti druzích. Známe plamének palčivý, plotní, přímý, vlašský a východní. Na našich zahradách se pěstuje pestrá paleta nejrůznějších kultivarů s rozmanitými velikostmi, tvary a barvami květů. Přes léto je nutné každodenní zalévání a pravidelné hnojení. Rostlinám vyhovuje světlé stanoviště, ovšem ne přímé, palčivé slunce. Dobře dělá plaménkům občasné mírné přisypání substrátu smíchaného s hrstí mletého vápence.

Plamének Jackmanův

Plamének Jackmanův je jeden z nejkrásnějších a nejoblíbenějších kultivarů plaménku díky svým bohatým a nápadným fialovomodrým květům. Vynikne hlavně jako solitérní rostlina na obrostlém sloupu nebo pergole. Kvete během celého léta. Patří mezi pozdní a velkokvěté plaménky. U těchto plaménků se odstraňují poškozené a odumřelé stonky ještě před pučením brzy na jaře a ostatní se zkrátí po zdravé pupeny. Doba kvetení je od června do září. Dorůstá výšky nad 4 m a šířky do 1 m. Rostlina je plně mrazuvzdorná, má ráda slunce až polostín. Řez se prování každoročně na jaře. Půda by měla být středně těžká, písčitohlinitá až hlinitá a středně vlhká. Barva listu je zelená. Barva květu fialová. Jde o popínavou rostlinu rychlého růstu. Nejvhodnější lokality: fasády, stěny, ploty, opěrné konstrukce. Speciální vlastnosti: dlouhé kvetení.

Clematis Montana

Clematis Montana roste opravdu rychle. Tato rostlina se často používá tam, kde zákazník vyžaduje rychlý růst a výrazné kvetení. Doporučuje se tedy tuto rostlinu používat na místa, u kterých nevadí, že budou během dvou let zcela zarostlá. V každém roce se doporučuje rostlinu seříznout, pak výrazněji kvete a drží tvar. Někdy je s ní celkem problém, pokud jste ji vysadili u dřevin – neúprosně jim totiž zaroste korunu a dřevina pak má co dělat, aby to vůbec přežila. Clematis Montana potřebuje oporu, ke které se může chytat. Může to být mříž, bambusové tyče, slabé laťky, síť, natažené provázky či lanka (třeba i nějaký keř či stromek, ale to je pak z toho obvykle nevzhledná houština). Na zdi, pokud by neměla extrémně velké nerovnosti a hrubost, by se však rostlina nechytla. S tímto druhem nemusíte dělat téměř vůbec nic, stačí zasadit a občas zalít.

Plamének vlašský

Plamének vlašský (Clematis viticella) je rodičem nejznámějšího okrasného hybrida Clematis x Jackmanni. Tato houževnatá liána patří k čeledi pryskyřníkovité (Ranunculaceae), odtud zřejmě pochází i podobnost květů s ostatními rostlinami ze stejné čeledi, jako jsou sasanky (Anemone), pryskyřníky (Ranunculus), orlíčky (Aquilegia) a další nádherné zahradní, luční i lesní květiny. Rostlina se vyšplhá do výšky 4–5 m. Tato liána tak bez problému obroste zahradní altán či pergolu. Je bujnější než plamének zahradní, tedy hybridy s velkými, výraznými květy, a mírnější v růstu než plamének plotní (Clematis vitalba) a plamének horský (Clematis montana). Vyniká nejen svou vitalitou a odolností vůči chorobám, ale také silou růstu a bohatým a časným kvetením. Jeho květy jsou zvonečkovité, nicí, se čtyřmi okvětními plátky. Podle kultivaru kvete v odstínech červené, modré, fialové či bílé. Listy jsou složeny z 5–7 menších lístků. Tento plamének je nenáročný na půdní podmínky, roste i v chudé půdě. Vyžaduje slunečnou polohu, ale ne jižní úpal, proto je ideální západní strana. Potřebuje opěrnou konstrukci, po které šplhá. Před plamének pak vysadíme keře a trvalky, které přistíní nadzemní část (to všem plaménkům prospívá, není pak nutná zálivka). Barvy květů plaménku vlašského jsou většinou tlumených a pastelových barev. Tvary zde nalezneme od třepenitých přes klasické otevřené jednoduché, jako je například kultivar červeně kvetoucí ´Madame Julia´, ´Etoile Violette´ či jednoduše krásná ´Frankie´, vypadající jako popínavá sasanka. Romantické plnokvěté květy nese kultivar ´Purpurea Plena Elegans´ nebo ´Blue Light´ a elegantní zvonky vytváří kultivar s levandulovými květy ´Chats Worth´, s něžně modrými pak ´Emilia Plater´.

Plamének plotní

Plamének plotní je vytrvalá popínavá dřevitá rostlina dlouhá 6–8 m (liána). Listy má jednoduše lichozpeřené se 3–5 řapíčkatými lístky, lístky úzce vejčité až srdčité. Květenství jsou úžlabní nebo vrcholové vidlany. Okvětní lístky maní bělavou až bělavě nazelenalou barvu. Plodem je nažka s dlouhým zakřiveným, odstále chlupatým přívěskem. Vyskytuje se v křovinách, hájích, lesních lemech, na zahradách, v parcích, na plotech a zídkách, podél silnic a železnic. Doba květu je od 6 měsíce až do 9 měsíce. Plamének plotní patří mezi naše liány. Zahradní architekti ji používají na zahradách a v parcích k zakrytí nevzhledných míst. Za květu upoutá svými bílými květy a za plodu nápadnými nažkami s chlupatými přívěsky. V době květu voní po mandlích. Snadno se rozšiřuje větrem díky nažce s dlouhým přívěskem, proto lehce zplaňuje ze zahradních a parkových výsadeb. Všechny části rostliny jsou jedovaté, nicméně otravy jsou velmi vzácné. Při dotyku s listy dochází k podráždění pokožky. V minulosti se v některých zemích užívaly květy jako náhražka čaje. Primární rozšíření plaménku plotního není dostatečně vyjasněno. Zdá se, že původní je pouze na jižní Moravě, druhotně se rozšířil do ostatních částí Moravy a do Čech.

Zdroj: Stříhání klematisu

Jak zazimovat stromkové růže

Korunky stromkových růží k zazimování odlistíme, zkrátíme o nevyzrálé konce výhonů a stáhneme motouzem. Mladší stromkové růže můžeme ohnout bez obav, zvláště byly-li již trochu šikmo zasazeny. Pokládáme je opatrně, abychom je nevylomili na kořenovém krčku nebo v místě případného poranění kmene. Dbáme na to, aby takové zajizvené místo bylo na spodu oblouku. Jednou rukou přidržujeme kmen v blízkosti kořenového krčku a druhou rukou pomalu ohýbáme kmínek dolů, vždy směrem přes čípek zbylý po řezu. Pod korunou upevníme kmen k zemi zkříženými tyčkami nebo háčkem. Chceme-li šetřit dřevěný kůl, vytáhneme jej, a přes zimu nahradíme krátkým kolíkem označujícím díru.

V lehké propustné půdě můžeme pro korunku vyhloubit jamku, ale kde je půda těžší, raději ji klademe na povrch půdy, protože v jamce by se mohla zadržovat voda. Korunku dobře prosypeme ornicí a pokryjeme ještě do výše asi 20 cm nad korunkou, hlavně nad místem očkování. Obalujeme také kmínek a ornici nahrneme nad kořeny. Chráníme tak kmen nejen před mrazem a kolísáním teplot, ale i před případným okusem zvěří. Za silných mrazů chráníme takto ošetřené růže ještě krytem z chvojí.

Obtížnější je ochrana starších stromkových růží se silnými kmeny, které již nelze ohnout a které mají urostlé těžké koruny. Ohnutí je spojeno s nebezpečím zlomu, proto je nutné přezimovat růži buď nastojato, nebo položit kmen. Zdravá růže nepoškozená mrazem si vytvoří na jaře po zpětném usazení brzy zase dostatek nových kořínků.

Kdo chce chránit neohebné stojící stromky obalem, musí k tomu použít vzdušný, lehký a suchý materiál. Nikdy nepoužíváme nepropustnou fólii nebo impregnovaný papír, pod kterými za slunného počasí stoupne vysoko teplota a následující pokles v noci růže tím více poškodí. Nejlepší ochranou nejen proti mrazu, ale i proti vylomení větrem nebo tíhou sněhu je šikmo zarazit tři tyče jako jehlan nad růží, která stojí v jeho středu. Koruna se sváže dohromady, vše se vyplní a obalí slámou nebo senem a pevně sváže dráty. Vždy se také obalí kmen, například propustnou pytlovinou.

Zdroj: Jak zazimovat zahradu

Jak zazimovat bazén

Vhodná doba pro zazimování bazénu je tehdy, když teplota vody v bazénu klesne pod 10 °C.

Dříve se zazimování bazénu nedoporučuje. Pokud je voda stále nad 10 °C, nechte v provozu veškerou technologii. Když skončí koupací sezona a voda ve vašem bazénu klesne pod 20 °C, je dobré zkrátit provoz technologie v bazénu asi o 2/3 původního nastavení. Nechte funkční i další zařízení jako ionizátory, UV lampy, atd. V případě, že k údržbě vody používáte bazénovou chemii, musíte zhruba každých 14 dnů kontrolovat pH vody a chlór.

Abyste správně zazimovali bazén, musí být voda v bazénu před zazimováním čistá! Je tedy nutné vyluxovat dno a stěny bazénu.

Pomocí funkce „Proplach“ důkladně propláchněte filtr. Samotný „Proplach“ je jedna z poloh (funkcí) šesticestného ventilu, který je nedílnou součástí filtrační nádoby. Pro dosažení důkladného proplachu nechte pro jistotu tuto funkci v provozu delší dobu. Vizuální pohled na vypuštěnou vodu z bazénu vás ujistí o správně provedeném proplachu filtračního media (písku). Bazénová voda by měla být čistá. Pokud jste vše provedli správně a důkladně, zajistili jste si rovnou přípravu i na jaro.

Bazénovou vodu upravte na ideální hodnotu pH: 7,2–7,6.

Připravte si vysavačovou hadici, teleskopickou tyč a mechanický čistič dna. Vyjměte košík na nečistoty ze skimmeru a koncovku hadice vysavače umístěte do dna skimmeru (je možné použít i nástavec). Nástavec i dno skimmeru mají závit. Našroubujte nástavec lehce do dna skimmeru, asi tak na 1–2 závity. Ne všechny bazény mají závit nebo nástavec. V takovém případě musíte vsunout koncovku vysavačové hadice přímo do sání skimmeru. Pomocí funkce šesticestného ventilu „Odpad“ odpusťte další bazénovou vodu. Odpusťte hladinu vody pod namontovanou technologii, asi tak 10–20 cm pod technologické prostupy (skimmer, hlavu protiproudu, trysky...). Pokud máte bazén s plastovým skeletem s vestavěným schodištěm (schody v laguně, přes roh a podobně), musíte upustit hladinu do úrovně 2. schodu.

Pokud máte v bazénu světlo, musíte ho demontovat. Vyndejte středový plastový rámeček, pod kterým je uložen jeden samořezný šroub. Vyšroubujte ho, nahněte tělo světla směrem do bazénu a lehkým tahem směrem nahoru světlo vyjměte. Na zadní straně světla najdete dlouhý připojovací kabel, ten uvolněte a světlo postavte na vrchní okraj bazénu.

Pokud máte v bazénu schůdky, vyndejte je a očistěte.

Po odpuštění bazénové vody musíte také odpustit filtrační nádobu. Ve spodní části vypouštěcí nádoby jsou dva vypouštěcí šrouby. Ten menší povolte – je určen k vypuštění vody. Do odpuštěné filtrační nádoby použijte menší množství dezinfekčního prostředku (například Savo pro bazény).

Odpojte kompletně filtrační čerpadlo a uskladněte ho na suchém a teplém místě.

Jestliže máte v bazénu protiproud, je nutné ho také zazimovat. Musíte vyšroubovat vypouštěcí šroub na těle čerpadla a pak odpojit šroubení (sání a výtlak) ze strany čerpadla. Uzavírací ventily nechte otevřené. Vypouštěcí šroub čerpadla najdete na spodní straně těla protiproudového čerpadla.

Jakmile dokončíte všechny výše uvedené kroky, musíte otevřít všechny uzavírací ventily (sání, výtlak technologie, sání a výtlak protiproudu) a ujistit se, že nikde v technologii nezůstala žádná voda! Vodním vysavačem nebo pomocí stlačeného vzduchu můžete provést kontrolu (max. tlak 1,5 baru). Zda je potrubí opravdu průchozí a volné, se přesvědčte i po čase. Vizuální kontrola bude stačit.

Dalším krokem musíte zamezit zamrznutí vody v bazénu. Nesmí se udělat na hladině vody souvislá vrstva ledu. Můžete použít takzvané dilatační plováky pro dostačující dilataci případné vrstvy ledu. Pomocí dilatačních plováků vytvořte řetěz tak, aby se mohl úhlopříčně položit na hladinu bazénu. Místo dilatačních plováků můžete použít i PET lahve naplněné zčásti pískem. Musí být ze 2/3 ponořeny ve vodě. Svažte je a vytvořte z nich řetěz.

Následuje aplikace zazimovacího prostředku do bazénové vody. Poustupujte dle instrukcí na roztoku, který jste si zakoupili. Zvyšte pozornost při dávkování, často je zde uváděn poměr množství roztoku na 1 m3 vody a je omezena doba ochrany vody.

V poslední fázi přikryjte bazén zazimovací plachtou, kterou zatěžkáte na okraji bazénu. Plachta plave na PET lahvích nebo dilatačních plovákách. V průběhu zimy z ní odstraňujte vodu, která se zde hromadí po sněhu nebo deštích.

Zdroj: Jak zazimovat zahradu

Zazimování jezírka

Způsoby jak zazimovat jezírko se liší podle jeho osídlení. Choulostivější rostliny, například některé tropické druhy leknínů, vodní hyacinty, pistie, ale i živočichy, jako jsou běžné akvarijní rybky a teplomilné želvy přemístíme z jezírka na vhodné místo dříve, než začnou teploty dlouhodobě klesat pod kritickou hranici. Vyloženě teplomilné druhy rostlin i živočichů lze zimovat i při pokojové teplotě.

V hloubce od 40 cm (lépe však 50 až 70 cm) můžeme bez problémů zimovat veškeré mrazuvzdorné vodní a bahenní rostliny. Nádrž nemusí být takto hluboká ve všech částech, stačí například větší prohlubeň ve středu jezírka, kam na zimu přemístíme rostliny z mělčích okrajových částí.

V jezírkách hlubokých alespoň 1 m, lépe však 1,5 m, přezimují bezpečně i ryby a některé vodní želvy, pocházející z klimatu podobného našemu (například želva nádherná). Teplota vody se v hloubkách přes 1 m drží v zimě stále kolem +4 °C. Při delším poklesu teplot pod 7 °C přestávají rybky přijímat potravu, samy se stáhnou do nejhlubší části jezírka a upadají do stavu letargie.

Pokud v jezírku zimujeme ryby, případně i vodní želvy, je důležité jej na podzim vyčistit od organických zbytků, jako jsou zbytky rostlin, spadané listí nebo mrtví živočichové. Vylovíme je síťkou nebo jezírko aspoň zčásti vypustíme, vyčistíme a vodu znovu doplníme. Ze zbytků rozkládajících se rostlin se uvolňují toxické plynné látky, které mohou v omezeném prostoru jezírka dosáhnout nebezpečně vysoké hladiny a obyvatele otrávit. Většinou se nepodaří vylovit všechny zbytky, navíc k odumírání částí vodních rostlin dochází i přes zimu, takže se nebezpečné plyny sice mírně, ale přece stále vytvářejí. Omezené množství však nevadí, pokud plyny unikají volně do vzduchu. I proto je důležité zabránit zamrznutí vodní hladiny.

Zamrzlá vodní hladina je nebezpečná především pro ryby a želvy. Ale při déletrvajících velkých mrazech se může vytvořit tak silná vrstva ledu, že dosáhne až k rostlinám a poškodí je. Hrozí-li takové mrazy, je dobré i led na jezírku, kde pěstujeme pouze rostliny, rozbíjet nebo hladinu nad místem zimování zakrýt polystyrénovými deskami, kusy dřeva, svazky větviček. Voda nezamrzne nebo se zde vytvoří jen slabší, nesouvislá vrstva ledu.

Pokud v jezírku rostou rostliny se stonky vystupujícími nad hladinu, které v zimě zasychají, nikdy je před zimou neodřezáváme. V ledu totiž vytvoří přirozené „větrací“ otvory – led kolem nich není tak silný a plyny mohou pronikat i skrz suché, odumřelé stonky rostlin. Do vody můžeme také umístit svazek větví, slámy či jiný vhodný materiál, který také umožní difuzi plynů. Otvor uvnitř svazku každý den prošťouchneme nebo do něj dáme jakýsi plovák, kterým dokáže vítr pohybovat po hladině. Pokud v jezírku nechováme ryby, můžeme také nainstalovat vhodný motorek s lopatkami či vodním šroubem, který vodu čeří.

Pro zimující živočichy je zcela zamrzlá vodní hladina smrtelně nebezpečná. Otevřenou vodní hladinou se v zimě do vody dostává kyslík a do vzduchu naopak odcházejí škodlivé plyny. Při silnějších mrazech výše zmíněná opatření obvykle nestačí. Pokud hladina jezírka zamrzne úplně, musíme v ní prorazit dostatečně velký otvor. Silnější led bychom však neměli hrubě prosekávat – hluk a otřesy nesvědčí zazimovaným rybám. Lepší jsou šetrnější způsoby, rozpuštění ledu horkou vodou či rozehřátým železem. Otvor poté udržujeme stále nezamrzlý.

Z mělkých jezírek, ač pevně zapuštěných v zahradě, na podzim vyjmeme i jinak mrazuvzdorné rostliny a rybky a ve vhodných nádobách či akváriích je zazimujeme v chladné světlé místnosti.

Zdroj: Jak zazimovat zahradu

Autoři obsahu

Mgr. Michal Vinš

Mgr. Světluše Vinšová


Zahrada155

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP