Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

STŘÍHÁNÍ

  

HORTENZIE

  

OLEANDR

  

POSTŘIKY

  
Téma

JAK PEČOVAT O HABR

Obsah

Živý plot v zimě

Listy na podzim sice zhnědnou a uschnou, udrží se však až do jara a opadnou najednou při rašení nových lístků. Habr je tak velmi oblíbený do živých plotů, protože i během zimy tvoří neprůhlednou stěnu. Zde můžete vidět obrázky.

Zdroj: Živý plot z habru

Poradna

V naší poradně s názvem HABR OBECNÝ – CARPINUS BETULAS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zahradník.

Přesazení je možné i na jaře. Na co si dát pozor:
- zachovat stejnou orientaci na jih i na novém stanovišti;
- rostlinu vykopat s co největším kořenovým balem;
- po přesazení vydatně pravidelně zalévat.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dagmar.

děkuji za rychlou odpověď

Zdroj: diskuze Habr obecný – carpinus betulas

Jak na stříhání

Habr výborně snáší jakýkoli řez, dobře se tvaruje. Je i v zimě dost neprůhledný, protože hnědé listí na habru drží a opadá až na jaře, když raší listy nové. Zajímavou variantou je kromě stříhání habru ještě štípání a zaplétaní větví, což je ale dost pracné.

Duben a květen je ideální doba na střih, případně začátkem června a pak ještě v srpnu. Stříhat ho můžete klidně na 1 m a bude hustý. Habry rostou moc dobře a rychle. Střihem je budete ještě více podporovat v růstu (což je pro někoho dobře pro jiného špatně).

Zpravidla se živý plot začíná stříhat v době, kdy rostliny dorostou 2/3 výše zamýšlené výšky plotu.

Tip: Stříhat začněte, až začnou praskat listové pupeny. Stromky jsou v plné síle a listy navíc řezy rychle zakryjí. Potom budete muset v průběhu vegetace ještě minimálně jednou nůžky použít.

Zdroj: Živý plot z habru

Kdy sázet habr

Habr obecný je velmi odolný a zvyklý na zdejší podmínky, proto je možné ho vysazovat po celý rok. Jen nesmí být půda zmrzlá. Snadno se ujímá. Při výsadbě v letním období je nutná dostatečná zálivka.

Zdroj: Habr obecný – carpinus betulas

Diskuze

V diskuzi KDY SAZET HABR JAKO ZIVY PLOT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vlasta borojevicova.

Dobry den, ziji na malte a rada bych vysazela zivy plot kolem tenisovych kurtu mozna prave z habru.Moje otazka prosim ktery mesic je na vysadbu vhodny.dEKUJI

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Roman Beneš.

Dobrý den, nejsem úplný specialista, ale habr je trochu jak plevel. Jen tak něco ho nezahubí. Takže bych doporučil na sázení zj. jaro nebo podzim, ale aby stihl dostatečně zakořenit před prvními mrazy. Prostě období dostatečné vláhy.

Zdroj: diskuze Kdy sazet habr jako zivy plot

Habr obecný cena

Cena habru obecného se liší, pohybuje se od 6 Kč do 500 Kč za kus. Záleží na velikosti rostliny, a ta může být 30–200 cm vysoká. Ceník můžete zhlédnout například zde.

Zdroj: Habr obecný – carpinus betulas

Habr obecný – carpinus betulas

Habr obecný je listnatý strom, který na podzim opadává a na jaře znova obrůstá. Listy má vejčitého tvaru, na krajích pilovité, jako mladé jsou hebce chlupaté. Jeho kůra je hladká, šedá se světlými pruhy. Kvete během dubna a května současně, když mu vyráží listy. Květy jsou různě dlouhé jehnědy. Plodem habru obecného je oříšek, který dozrává na podzim a během zimy opadne. Habr začíná plodit teprve ve věku 20 až 40 let. Dožívá se věku kolem 150 let.

Zdroj: Habr obecný – carpinus betulas

Poradna

V naší poradně s názvem JAK PEČOVAT O ANTURII V KVĚTINÁČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel J.hurníková.

jak anturii zalévat

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Jak zalévat? Jednoduše, až když je substrát proschlý. Nejlepší je osprchovat celou rostlinu odstátou vodou.

Zdroj: diskuze Jak pečovat o anturii v květináči

Srovnání buku a habru

Buk je habru velmi podobný hlavně tvarem listů, takže si je lidé často pletou. Oba dva se používají v okrasných zahradách, ale habr přeci jenom více. Lépe se tvaruje, snáší hluboký řez a různé úpravy, není náročný na půdu a zálivku.

Zdroj: Habr obecný – carpinus betulas

Habr na živý plot

Habr obecný je velice oblíbený strom pro výsadbu živých plotů. Velmi dobře se totiž tvaruje a lze z něj „vymodelovat“ různé tvary a různě vysoké živé ploty, a to jak metrové, tak i třeba 6 m vysoké. Jeho listy na podzim usychají, zůstanou stočené na listech až do jara a pak při rašení nových pupenů opadají. Řez živého plotu se provádí jednou až dvakrát ročně. První řez koncem června, druhý je možný do konce února. Hojně ho využívají ptáci k hnízdění nebo úkrytu, protože má husté, různě překřížené větve.

Zdroj: Habr obecný – carpinus betulas

Poradna

V naší poradně s názvem MY MADAGASCAR TUBIFLORA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.

Ráda bych věděla, jak o tento druh pečovat a jestli kvete. Má někdo zkušenosti? Děkuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Madagascar tubiflira neboli kalanchoe vytváří malý shluk květů, uspořádaný na stopkách. Ke kvetení nedochází pravidelně a někdy nemusí kvést vůbec. V případě, že se rozhodne kvést, tak se tak stane na začátku teplého ročního období. Kakanchoe mají malé šedavé květy podobné levanduli. Po odkvětu, hlavní rostlina umírá a přichází čas ke znovuzrození přes malé rostlinky, které s umřelou rostlinou můžou klesnout k zemi a růst všude tam, kde přistanou. To je důvod, proč je nejlepší, aby se kalanoche pěstovala v samostatných květináčích.
Kalanoche potřebuje teplotu 16° až 24° C. Potřebuje minimálně čtyři hodiny slunečního svitu denně. Dá se pěstovat i venku, ale je třeba ji uklidit před prvními mrazy, a to postupně, protože náhlé změně teploty můžou rostlině způsobit stress. Kalanchoe poroste na přímém slunci, nebo v jasném světle ve stínu. Zalévá se pouze tehdy, když je půda suchá. K zálivce se používá voda o pokojové teplotě. V zimním období je zapotřebí, aby se půda nechala vyschnout mezi jednotlivými zálivkami. Kalanchoe potřebuje zeminu pro kaktusy. Pokud používáte standardní zeminu pro pokojové rostliny, tak přidejte písek nebo perlit pro lepší propustnost. Kalanchoe se přesazuje brzy na jaře, ale pouze tehdy, když rostlina přeroste svůj květináč. Nový květináč vyberte o něco větší než byl ten původní. Přesazování je možné každý měsíc, mezi březnem a zářím. Následně se pak použije tekuté hnojivo naředěné na polovinu, než je doporučováno. Kalanchoe nemá ráda vysokou vzdušnou vlhkost. Průměrná vlhkost v místnosti moderních bytů je ideální pro tuto rostlinu. K rozmnožování je třeba vybrat některé z rostlinek z okrajů listů. Množení se provádí v mělkém hrnci, do kterého se nasype hlína pro kaktusy. Hrnec nemusí být hluboký, protože kořeny zde neporostou moc dlouho. Malé rostlinky se rozmístí na povrch půdy, hrnec se zakryje průhlednou igelitovou fólií a umístí se na slunném místě. Půda se při množení udržuje vlhká, ale ne přemokřená. Když jsou rostliny dostatečně vysoké a lehce se dotýkají plastu, tak se odstraní plastový obal a přesadí se do většího květináče.

Zdroj: diskuze My madagascar tubiflora

Živý plot z habru foto

Zde si můžete prohlédnout obrázky živého plotu z habru obecného.

Zdroj: Habr obecný – carpinus betulas

Poradna

V naší poradně s názvem NENÁROČNÉ POKOJOVÉ ROSTLINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Srdýnková.

Dobrý den,

prosím o radu, co je toto za rostlinku? Barva listů je mezi vínově červenou fialovou. Ráda bych věděla,jak o ni správně pečovat.

Foto přikládám.

Moc děkuji

Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Tahle fialová kráska se jmenuje poděnka (Tradescantia pallida) a původem je ze středomoří. U nás se pěstuje jako pokojová rostlina, která se vám odvděčí drobnými květy, když ji dáte na léto ven na plné slunce. Není náročná na pěstování, ale chce dostatek vody. Množí se snadno řízkováním. Jak vypadá na fotografiích, se můžete podívat zde: www.google.cz/images…

Zdroj: diskuze Dotaz ohledně názvu květiny - viz foto

Pěstování habru

Habr obecný není náročný na půdu, snese jakoukoli zeminu, přednost však dává kypré půdě. Je odolný vůči mrazu. Můžeme ho vysadit ve stinném, ale i na slunném místě. Snese vyšší vlhkost půdy. Pěstování habru na zahradě není moc náročné. Po výsadbě stačí zalít alespoň 10 l vody a zasypat mulčovací kůrou. Ta je důležitá, protože pomáhá udržet vlhkost a zamezí růstu plevelu. Velice dobře snáší seřezávání. Pěstuje se buď samostatně, nebo jako živý plot.

Zdroj: Habr obecný – carpinus betulas

Poradna

V naší poradně s názvem HABR OBECNÝ – CARPINUS BETULAS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar.

Dobrý den.
Vloni na podzim jsem vysadila živý plot z habru, v délce asi 20m. Rostliny se většinou ujaly a po loňském zastřižení po výsadbě jsou nyní vysoké cca 60 cm. Bohužel potřebuji přesadit na jiné místo na zahradě, kvůli plánované stavbě domu, a letos na podzim už to nestihnu. Je možné přesadit rostliny i brzy na jaře? Pokud ano, na co si dát pozor.

Děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Přesazení je možné i na jaře. Na co si dát pozor:
- zachovat stejnou orientaci na jih i na novém stanovišti;
- rostlinu vykopat s co největším kořenovým balem;
- po přesazení vydatně pravidelně zalévat.

Zdroj: diskuze Habr obecný – carpinus betulas

Jak sázet habr na živý plot

Živý plot z habru obecného sázíme většinou tak, že vzdálenost sazenic zvolíme zhruba 30 cm od sebe. Takže nám vyjdou asi 3 sazenice do 1 m. Pokud chceme živý plot širší, hustší nebo masivnější, můžeme ho sázet ve dvou, třech a více řadách. Řady od sebe budou vzdáleny 30–40 cm. První řadu budeme sázet tak, že sazenice dáme od sebe asi 50 cm, druhá řada bude sázena mezi první a druhou sazenici a pokračujeme takto dále (vždy to bude takzvaně „mezi“).

Zdroj: Habr obecný – carpinus betulas

Poradna

V naší poradně s názvem PŘESAZOVÁNÍ ORCHIDEE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sendy.

Dobrý den,přesadila jsem orchidej bohužel s květy .Měla jsem pocit,že má nedostatek místa v květináči.
Ona mi do druhého dne uvadla.Je to již měsíc od přesazování.Květy má povadlé a lupena změklá.
Má šanci na přežití,nebo jsem ji tak ublížila,že nepřežije?
Děkuji za odpověď.S.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Orchidej je zvláštní v tom, že může mít kořeny ve vzduchu a i tak bude dobře prosperovat. Jinými slovy, nepotřebuje substrát na kořenech. Proto není potřeba přesazovat, jakmile začnou kořeny přerůstat přes květináč. Nyní vaše orchidej asi nepřijala nový substrát a zřejmě ji nezachráníte. Budiš vám to alespoň k ponaučení, jak příště pečovat o novou orchidej.

Zdroj: diskuze Přesazování orchidee

Okrasné keře vhodné na živý plot

Mezi keře, z nichž je možné vytvořit živý plot, patří listnáče, poněvadž nejsou jednotvárné a během roku mění barvu, některé mohou i kvést. Jedná se o dřeviny nenáročné na umístění a půdu. Některé se musí zastřihávat.

Zde můžete vidět některé okrasné keře vhodné na živý plot.

Habr

Chcete-li mít kompaktní, rychle rostoucí a odolný živý plot, pak je habr ideální. Snáší suché i vlhké jílovité půdy, odolává mrazu i smogu. Vysazují se 3 až 4 rostliny na metr plotu. Živý plot z habrů, jenž se stříhá dvakrát ročně, může vytvářet jak metrové plůtky, tak čtyřmetrové stěny.

Dřišťál červenolistý

Tato dřevina dorůstá do výšky 1,5 m, je proto ideální k tvorbě nižších živých plotů a záleží pouze na vás, zda budete plot pravidelně zastřihávat, nebo jej necháte volně růst. Rovněž může růst samostatně jako solitéra, což mu neubírá na poutavosti. Dřišťál je atraktivní svými sytě červenými listy a na podzim korálově rudými plody.

Hlohyně

Hlohyně je velmi oblíbený, a tudíž často využívaný neopadavý keř. Má bílé květy a na podzim je obsypána červenými plody. Roste velmi rychle a díky trnům tvoří neproniknutelné tvary. Hlohyni lze zastřihávat i nechat volně růst. Na metr plotu stačí pouze 2 rostliny. Snáší nepřízeň počasí i smog, proto se může vysazovat jako hluková bariéra k silnicím.

Ptačí zob

Ptačí zob je ideální keř pro stříhané živé ploty. Výborně se totiž tvaruje a snáší i radikálnější řez. Můžeme z něj tak vytvořit jakýkoli živý plot (od nízkých plůtků až po dvoumetrové bariéry). Rovněž dobře snáší stín, smog i sucho a rychle roste, proto se hodí do měst jako bariéra k silnicím.

Bobkovišeň

Bobkovišeň je stálezelený vzrůstný keř, který velmi dobře snáší řez a není náročný na údržbu. Vytváří husté a kompaktní sytě zelené živé ploty (na metr plotu stačí 2 až 3 rostliny). Výška keře je 1,5 metru. Bobkovišním se daří v mírně kyselé a vlhčí zemině, a to jak na slunci, tak v polostínu či mírném stínu. Sázejte ji do běžné zahradní zeminy.

Mochna

Mochna je vděčná dřevina s výraznými žlutými kvítky, jež kvete postupně až do podzimu. Tvoří husté jemné plůtky o výšce 100 až 120 cm. Působí kompaktním dojmem a hodí se k dekoraci zahrad a zahrádek. Sází se do běžné zahradní zeminy a je mrazuvzdorná. Udržovací řez stačí provádět jednou za dva roky.

Zdroj: Okrasné keře

Bolest po extrakci zubu moudrosti

Po zákroku přetrvává působení lokální anestezie po několik hodin. Po jejím odeznění může nastoupit citlivost až bolestivost rány přetrvávající po další 2 až 3 dny. Tato bolest je zvládnutelná běžně dostupnými léky proti bolesti. Aby se snížilo riziko komplikací při hojení (například zánětu), poskytne lékař po ošetření dostatečné informace o tom, jak o ránu pečovat. Při nekomplikovaném průběhu hojení je pacient bez obtíží zpravidla během jednoho týdne.

Zdroj: Jak dlouho bolí vytržený zub

Živé ploty

U listnatých dřevin, jako je ptačí zob, habr, buk, dřišťál a další, můžeme sázet přibližně 3–5 rostlin na běžný metr. Tím docílíme dokonale hustého plotu již od země. Důležité je v prvních letech rostliny zastřihnout přibližně o 2/3 ročního přírůstku. Nové výhony raší vždy ve vrcholové části, proto je nutné rostliny pravidelně sesazovat zpět.

U stálezelených dřevin, nejčastěji tújí a cypřišů, postačí 3–4 rostliny na běžný metr. Zastřihujeme minimálně 2x ročně postranní výhony o 10–20 cm, hlavní, terminální vrchol zakrátíme až v konečné výšce plotu.

Keře nebo stromky sázíme nejlépe do celých výsadbových rýh, v nouzi do dostatečně velkých jamek naplněných zeminou, do které můžeme přidat dlouhodobě působící pomalu rozpustné zásobní hnojivo. Listnaté dřeviny se zpravidla vysazují do trojsponů (cikcak), čímž vlastně vzniknou dvě řady. Jehličnany vysazujeme převážně do jedné řady. Hustotu výsadby určujeme podle budoucí výšky plotu a druhu dřeviny. Zejména nahusto vysazené jehličnany, které nelze tak dobře tvarovat řezem jako keře, posléze prosychají a plot je nevzhledný.

Sázení balových (rostlin se zemním balem staženým jutovinou, popřípadě zpevněným pletivem) dřevin vhodných do stříhaných živých plotů je možné od září, kdy klesnou denní teploty pod 18 °C, až do zámrazu. Podzimní výsadba je výhodná z důvodu lepšího zakořenění, využití zimní vláhy a jistoty, že nabízené rostliny byly ze školek vyryty nedlouho před zakoupením. Důležitý je přiměřeně velký zemní bal, olistění od země a zdravá barva rostliny. Se zastřiháváním počkáme až na konec zimy, zkrátíme pouze boční výhony (přibližně o 10–20 cm), hlavní necháváme dorůst do konečné výšky a až teprve potom zakrátíme.

Jehličnaté stromy první dva roky po výsadbě netvarujeme, pouze provedeme opravný řez – odstraníme jen vybočující větvičky. Listnaté opadavé dřeviny se naopak po výsadbě radikálně seříznou, čímž se podpoří tvorba mladých a zdravých výhonů.

Zdroj: Výsadba okrasných rostlin

Máta v květináči

Máta vyniká svou rozmanitostí jak do barvy, tak množstvím odrůd a druhů a má příjemnou výraznou vůni. Kvete červenofialově od července do září a její výška se pohybuje kolem 30–60 cm a šířka je kolem 0,5 m. Má ráda polostinné až slunné stanoviště a její trs je vzpřímený a bujně rostoucí. Musí se pravidelně zalévat, ale nesmí být přemokřena. Průběžně se sklízí mladé listy na čaj, na podzim je nutné sestříhat ji celou. Lze ji pěstovat v květináčích. Nejvhodnější je propustný, hlinitopísčitý substrát. Pravidelně ji zalévejte odstátou vodou do misky a přihnojujte ji. Je nenáročná, až se rozroste, téměř o ni nemusíte pečovat. Čerstvé listy máty lze sklízet celé léto. Nať se doporučuje stříhat těsně před květem a v odpoledních hodinách, to obsahuje nejvíce silic. Množí se buď částmi rostlin, rozdělením kořenů či ze semen. Nejpříhodnější doba pro vysazení je na jaře (březen, duben) či na podzim (září). Na zimu ji umístěte na světlé místo, kde bude minimálně 10 °C, a omezte zálivku.

Zdroj: Máta peprná

Rekonvalescence

Tříselná kýla po operaci může mít tedy různou dobu rekonvalescence, jak již z předcházejícího odstavce vyplývá, záleží to na metodě operace. Všeobecně ale platí, že ještě několik dní po operaci mohou přetrvávat bolesti v oblasti kýly, obzvláště při snaze si sednout, lehnout či vstát. Pokud je bolest nesnesitelná, lékaři na ni mohou předepsat léky.

O jizvu / jizvy v místě kýly je třeba také po operaci řádně pečovat, důležité je udržovat toto místo čisté (sprcha), po sprchování ho osušit a nepoužívat žádná parfémovaná mýdla, sprchové gely a tělová mléka.

Pacient by se také měl snažit vyvarovat po dobu rekonvalescence namáhání břišní dutiny (fyzická aktivita, ale i kašel, zácpa). Jizvy je třeba hlídat, aby nedošlo k žádnému zánětu či otoku, v takovém případě je vždy nutné vyhledat lékaře a nesnažit se ránu vyléčit sám.

Během rekonvalescence by pacient neměl jíst žádné potraviny, které by mu mohly způsobit zácpu, která by napínala břišní svaly. Také je důležitý dostatečný příjem tekutin.

Během rekonvalescence není nutné, aby se pacient vyhýbal fyzické aktivitě, ale je třeba, aby byla přiměřená, rozhodně není vhodné žádné zvedání těžkých předmětů.

Návrat do práce závisí nejen na typu operace, ale i na zaměstnání, které pacient vykonává, pokud je jeho zaměstnání sedavé (kancelářská práce), tak se samozřejmě může vrátit do práce dříve, než pacient, který vykonává těžkou manuální práci.

Zdroj: Tříselná kýla

Jak petúnie pěstovat

Petúnie umístěte na místo, kde se jim bude nejvíce dařit, a to na slunném a teplém místě, ideální volba je jižní či jihozápadní strana. Nemusíte je za každou cenu pěstovat jen v truhlících a okrasných květináčích, můžete ji najít místo v okrasném záhoně, ale nikdy nevynikne tolik jako právě v závěsných systémech, kde se vám o ni bude i lépe pečovat. Zkuste, aby tyto rostliny byli co nejvíce chráněny před silným větrem a deštěm, předejdete tak tomu, abyste museli poničené květy odstraňovat. Petúnii déšť nezničí definitivně, jen dočasně poničí květy, které pokud odstraníte, tak brzy vykvetou nové, velký vítr může pár stonků polámat, ale i ty budou brzy doplněny novými, takže žádná velká tragédie to vlastně nebude. Odstraňování suchých květů a květů poničených deštěm je doporučováno také proto, aby se zbytečně nešířily choroby a plísně.

Petúnie vysazujte do dobře propustného substrátu s obsahem hořčíku a vápníku. Vhodný substrát je ideální zakoupit již namíchaný specielně pro petúnie a prodávají ho v jakémkoliv větším zahradnictví nebo hobby marketu. Chcete-li si substrát namíchat sami, pak znovu smíchejte zeminu, kompost a písek, to vše v poměru 2:1:1. Ideálně zvolenou nádobou pro Petúnie je samozavlažovací truhlík, do jednoho truhlíku o délce 50 až 60 cm zasaďte 3 rostliny, moc hezky bude vypadat, pokud do jednoho truhlíku nakombinujete více barev, květináč pak bude krásně pestrý a zářivý.

Zdroj: Petúnie

Autoři obsahu

Gabriela Štummerová

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Michal Vinš

Nina Vinšová

Mgr. Jitka Konášová


Zahrada155

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP