těsně před rašením proti kadeřavosti a plstnatosti – 3% Sulikol – celý keř
po vyrašení proti černé a červené spále – 0,2% Dithane
20 dnů a 7 dnů před kvetením protipadlí a plísni révové – 0,2% Sulikol a 0,2% Dithane; vyskytne-li se obaleč (vyžírá mladé bobule) – 0,2% Zolone
po odkvětu ihned, za 12 dnů potom a pak ještě cca za 10 dnů protipadlí a plísni révové – Discus, Quadris nebo Zato
dále se 2–3x opakují postřiky protipadlí a plísni révové podle potřeby – Karatane nebo Rubigan a Kuprikol
v období vybarvování (zaměkávání) proti bílé hnilobě a plísni šedé – Euparen Multi
Takto by to mělo být ve velkovýrobě, máte-li hrozny pro konzum, ne na víno, tak si vystačíte se dvěma postřiky před květem (Sulikol a Dithane) a se 2–3 postřiky po odkvětu po 10 dnech (Sulikol a Kuprikol). Eventuálně na konci použít zmiňovaný Euparen Multi.
Žádný přesný kalendářní sled postřiků zvláště u révy neexistuje. Musí se sledovat její vývoj. Například kvetení je důležitý bod. Réva kvete zpravidla v červnu, ale podle počasí, odrůdy a místních podmínek to může být na jeho začátku nebo klidně až na konci.
V diskuzi JAK PĚSTOVAT VINNOU RÉVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumír.
Jak stříkat víno , když je vedeno po stěně domu?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vlasta Vorobjevova.
Prosím o radu jak a kdy správně ošetřovat postřikem révuproti škůdce padlí a plisni mám 4 hlavy jen tak pro svůj užitek a radost ze bude úroda jednoduché to není to jsem už poznala a bez postřiku to nelze děkuji Vorobjevova Dobre Pole okr.Kolin
První postřik většinou stačí v dubnu, až začne réva rašit, je vhodné ji opláchnout Ridomilem nebo jiným měďnatým přípravkem. V době řádění plísní postřiky opakujte dle pokynů v příbalových letácích.
Jde o postřikový fungicid ve formě smáčitelného prášku určený k ochraně jádrovin proti strupovitosti, rybízu a angreštu proti rzi vejmutovkové, višně a třešně proti skvrnitosti listů, meruňky proti monilióze a hnědnutí listů, karafiátů proti rzi karafiátové, růží protipadlí, rzi a černé skvrnitosti a okrasných rostlin proti skvrnitosti listů, rzím a padlí.
Připravený postřik se aplikuje pomocí aplikačního zařízení (postřikovače).
V diskuzi VINNÁ RÉVA PLÍSNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar Procházková.
Kdy začít postřik proti plísní.Plísen se objevuje začátkem července,koncem srpna
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr Škvařil.
Dobrý den,
dle sdělení místních stříkám révu (na dvorku réva jen na jídlo) protiplísni - Kupricolem a proti "padlí" - Discussem, ale vždy mě nadějně vypadající hrozny i listy začnou v tuto dobu některé schnout a bobule před dozráváním tvrdnout a kyselat. Co to prosím je přesně za choroby a co s tím ? …..
Děkuji moc, Petr Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Příčiny: Jak již bylo popsáno, v počátcích napadení jsou na listech ojedinělé moučnaté bělavé skvrny, které se rychle slévají a pokrývají celou čepel listu. Silně napadené listy odumírají. Napadeny mohou být i stonky a plody.
Co s tím dělat: Při nebezpečí výskytu padlí opakovaně ošetřete postřikem Europaren 50WP, Saprol New, případně dalšími přípravky protipadlí.
V diskuzi PROSBA O RADU VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Prosím o radu.
Co mám udělat s vinnou révou,která by měla pěkný výnos,ale na hroznu mezi dobrými kuličkami jsou kuličky špatné-hnědé do šeda(viz foto) .Hlavy jsou 2 u zdi k jižní straně.Myslím si,že je to asi nějaká plíseň.......
Děkuji za radu
Eva
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Joef.
Podle obrázku se nejedná o plíseń, ale o padlí. Je nutné toto postříkat jak na plíseň, tak i na padlí a to na počátku vegetace před rozkvětem a po odkvětu v červnu ještě protiplísni. Tak věřím tomu, že budete mít zdravou ůrodu.
V naší poradně s názvem KALENDÁŘ PRO VINAŘE - DUBEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Víchová.
Pro dlouhou nemoc jsem nemohla ostříhat vinourévu v bŕeznu,lze to udělat ještě nyní v dubnu?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Konec dubna je moc dlouho na řez vinné révy. Z každého řezu bude vytékat tekutina, která bude živnou půdou pro bakterie jenž mohou rostlinu zahubit. To je hlavní riziko pozdního řezu. Pokud chcete toto riziko podstoupit, rostlinu ořežte. Pokud ne, tak počkejte a ostříhejte až po sklizni nebo příští rok v únoru.
Teprve po odkvětu se začíná projevovat napadení plísní šedou, botrytidou. Největší škodu pak způsobuje na hroznech v době dozrávání, kdy plody začnou hnít a znehodnocují se. V době tvorby hroznů se proti této plísni aplikuje postřik fungicidy, například s účinnou látkou iprodione či tolyfluanid (Rovral, Euparen, Ronilan). Do postřiku je vhodné přidat smáčedlo, například jar. Náchylnější jsou odrůdy, jejichž bobule mají jemnou slupku. Preventivním opatřením je vhodné stanoviště pro pěstování révy, udržování dostatečně vzdušných keřů a také vhodná výživa. Přemíra dusíku vznik choroby podporuje, prevencí je naopak dostatek vápníku, hořčíku a draslíku.
V diskuzi ŘEZ VINNÉ RÉVY PRO ZAČÁTEČNÍKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina Trusinová.
Dobrý den,na zahradě máme vinnou révu, netušíme jak je stará,jen by jsme chtěli aby plody nebyly u souseda,my máme jen kmen jinak je vše za plotem,moje otázka:je možné ji nějak uřezat či střihnout,tak aby se nepoškodila a plody byly na naší straně, máme vlastně jen dřevo, děkuji za odpověď, Trusinová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Drahomíra Kopecká.
Dobrý den. Prosím o radu,jak pečovat o vinourévu. Prvním rokem jsem ji vůbec nestříhala. Letos má nazazené plody a zdá se mi příliš husté olistění. Jak bych mohla rostlině pomoci a zároveň abych jí nepoškodila. Prosím o radu. Předem děkuji.
Révu často napadá houbové onemocnění zvané peronospora, pokud je počátek léta teplý a vlhký. Projevuje se žlutozelenými oválnými skvrnami na svrchní straně listů, které později na rubu provází bílá plíseň. Napadené listy usychají a hnědnou a zrovna tak později napadené hrozny. Preventivně se aplikuje postřik fungicidem ihned po odkvětu a poté za týden. Pokud je počasí mimořádně příznivé pro vývoj choroby, lze révu fungicidem ošetřit i před květem. Je-li teplé a vlhké počasí i v červenci a réva byla houbou napadena, můžete v ošetřování fungicidy pokračovat. Organické fungicidy mají dobrou, ale kratší účinnost. Měďnaté fungicidy jsou vhodné především v druhé polovině léta. Pokud jimi ošetřujete révu pěstovanou u zdí, tak pozor, můžete omítku obarvit na modro. Existují vyšlechtěné odrůdy, které jsou rezistentní proti této houbě, jedná se například o odrůdu Krystal.
Vinnou révu nejčastěji napadají houbové choroby. Patří mezi ně plíseň révová (peronospora), padlí révové (moučenka), plíseň šedá (botrytida). Kromě včasného zásahu vhodnými fungicidy je zásadní i prevence, která začíná u výsadby keřů na vhodné stanoviště, pokračuje vyváženým hnojením a prosvětlováním keřů. Ale pozor, přehnojení dusíkem u révy způsobí větší náchylnost k houbovým chorobám i k promrznutí.
Pokud je počátek léta teplý a vlhký, révu často napadá houbové onemocnění zvané peronospora. Projevuje se žlutozelenými, oválnými skvrnami na svrchní straně listů, které později na rubu provází bílá plíseň. Napadené listy usychají a hnědnou, a zrovna tak později napadené hrozny. Zásadní ochranou, na kterou nejsou třeba žádné přípravky, je důkladně na podzim shrabat všechno listí a bezpečně jej zlikvidovat nebo spálit. Preventivně se aplikuje postřik fungicidem po odkvětu a poté ještě jednou za týden, v případě potřeby je možné postřik opakovat i před květem a déle. Organické fungicidy mají dobrou, ale kratší účinnost. Měďnaté fungicidy jsou vhodné především v druhé polovině léta (zde pozor na obarvení omítky). Prevencí je pěstovat révu na vhodných, slunných místech a udržovat keře prosvětlené, vzdušné.
Padlí révové neboli moučenka je houbové onemocnění, které trápí révu nejčastěji při vyšší teplotě a zároveň i vlhkosti vzduchu, a pokud keře nejsou dostatečně vzdušné. Moučenka napadá listy a mladé výhonky, které se pokryjí šedavým plísňovým povlakem a posléze usychají, bobule popraskají. Preventivní postřiky se aplikují již na mladé výhonky do výšky 20 cm. Postřik lze zopakovat před kvetením a poté při nasazování plodů. Prevencí je vhodné stanoviště pro pěstování révy, udržování dostatečně vzdušných keřů a dostatek draslíku ve výživě. Sirné fungicidy jsou protipadlí révovému velmi účinné, ale neměly by se aplikovat dva měsíce před sklizní.
Plíseň šedá se začíná projevovat až po odkvětu, přičemž největší škodu způsobuje na hroznech v době dozrávání, ty poté hnijí a znehodnocují se. V době tvorby hroznů se proti této plísni aplikují fungicidy, například s účinnou látkou iprodione či tolyfluanid (například Rovral, Euparen, Ronilan). Do postřiku je vhodné přidat smáčedlo, například jar. Náchylnější jsou odrůdy, jejichž bobule mají jemnou slupku. Preventivním opatřením je opět vhodné stanoviště pro pěstování révy, udržování dostatečně vzdušných keřů a také vhodná výživa. Přemíra dusíku vznik choroby podporuje, prevencí je naopak dostatek vápníku, hořčíku a draslíku.
V diskuzi POSTŘIK ČESNEKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vaclav.
Čím ošetřit svvestku která má plody chycen plísní a jsou také některé cervave
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Věra.
MÁM NA POLHED COC PĚKNÝ ČESNEK,ALE DNES JSEM ZKOUŠELA NĚKTERÝ ,KTERÝ MÁ NAŽLOULÉ LISTY VYTRHNOUT
zJISTILA JSEM ,ŽE JE UŽ PLESNIVÝ.
PROSÍM O RADU. MŮŽU HO JEŠTĚ ZACHRÁNIT KTERÝ JE V ZEMI?
mNHOHO KRÁT DĚKUJI ZA ODPOVĚĎ
S POZDRAVEM VĚRA
Plstnatost a kadeřavost: Již při rašení se můžeme setkat s takzvanou plstnatostí či kadeřavostí vinné révy. Tu první způsobuje roztoč vlnovník révový. Když se na listech vytvoří puchýře ze spodní strany vyplněné plstí, může už být pozdě. Druhou zákeřnou chorobu způsobuje roztoč hálčivec révový – zasažené listy se kroutí, keř pomaleji raší a méně plodí. Proti oběma chorobám je nutné zasáhnout včas: při rašení stříkáme přípravkem Omite 570 EW či Sulkou nebo Sulikolem. Postřik zopakujeme v druhé dekádě srpna.
Padlí a peronospora: K nejvážnějším chorobám patří padlí a plíseň révová (peronospora). Padlí se projevuje typickým povlakem na horní straně listů či bobulí a napadené bobule praskají. Plíseň révová se zpočátku projevuje žlutozelenými olejovými skvrnami na listech, vzhledem k bělavým povlakům na spodní straně listů hrozny hnědnou a zasychají. Proti těmto chorobám se stříká těsně po odkvětu a za čtrnáct dnů opakovaně. Pokud prší a je teplo, přidáme další postřiky, dokud nezačnou bobule měknout. Vhodnými přípravky jsou pro tyto zákeřné choroby Quadris Max či Optikombi vinná réva.
Botrytida: Česky se tato nemoc jmenuje plíseň šedá. Rostlinu napadá v srpnu. Na zrajících bobulích vnikají hnilobné skvrny, jejich pokožka praská a odlupuje se. Za vlhkého počasí se vytváří na napadených místech šedý povlak. Proti tomuto onemocnění provedeme v době zaměkání bobulí postřik přípravkem Teldor 500 SC.
Rozhodně se nevyplácí nemoci vinné révy podcenit. A nejde přitom jen o pravidelnou prohlídku vinice, ale o to, mít preventivní zákroky zapsané v kalendáři, protože když se příznaky objeví, může už být pozdě.
V diskuzi PŘÍPRAVA NA PĚSTOVÁNÍ VINNÉ RÉVY PRO ZAČÁTEČNÍKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav zajic.
Dobry den.
Letos na jare jsme si poridili k baracku na jizni stranu vinou revu ,pry do vyssich pasem EARLY CAMPBELL,ze skolky Libverda Decin.Z ctyriceticentimetrove rostliny je po pul roce dvoumetrova !!Co mam delat s revou v unoru,to jsem se docetl ale co pred zimou s takovou vyskou,ktera nema promrznout??
Dekuji za informaci M.Z.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Při péči o vinnou révu nezapomínáme ani na odstraňování neplodných letorostů na starém dřevě a na dodatečné vylamování zálistků. Osečkování totiž podporuje zvýšenou tvorbu zálistků. Zálistky jsou u révy vinné velmi důležité. Mladší listová plocha zálistků vytváří asimiláty, které réva vinná využívá pro zrání hroznů a tvorbu zásobních látek na přezimování. Zálistky se však odstraňují v zóně hroznů, aby ji příliš nezahušťovaly. Nad nejvýše postaveným hroznem se pak zálistky opět nechávají. Tyto zálistky se dále také osečkovávají, aby se udržel požadovaný tvar listové stěny keře.
Zálistky se nejčastěji vylamují ručně, bez použití zahradnických nůžek. Zálistky jsou citlivé na napadení houbovými chorobami, zejména plísní révy a padlím révy. Až do konce vegetace je důležité udržovat jejich zdravotní stav v pořádku a provádět účinnou ochranu proti houbovým chorobám.
Česnek je proslulý svými antimykotickými účinky – obsahuje látky, které chrání před houbovitými chorobami. Často se tedy sám používá jako výchozí surovina pro výrobu postřiku, a to proti bramborové plísni či na ochranu rajčat.
V prvním roce uvazujte vyrašené letorosty během růstu k opoře provázkem, aby se nepoškodily větrem nebo prudkými dešti. Vylamujte u nich zálistky a při velkém suchu révu zalévejte. Nezapomeňte ani na ochranu proti okusu před domácím zvířectvem, případně zajíci, mají-li přístup na váš pozemek. Odstraňujte i takzvané rosné kořínky, které se objevují těsně pod zemí, kde rostou z naštěpované části.
Mezi nejnebezpečnější škůdce patří mšička révokaz, která saje na kořenech révy a způsobuje jejich uhnívání, v důsledku čehož dochází k úhynu celé rostliny. Tato mšice na přelomu 19. a 20. století zdecimovala vinice v celé Evropě. Později se révokaz rozšířil po celém kontinentu, na Moravě se objevil poprvé v roce 1890 v Šatově. Dalšími častými škůdci jsou vlnovník révový způsobující plstnatost listů, sviluška ovocná a sviluška chmelová sající na listech a housenky obaleče jednopásého a obaleče mramorovaného poškozující rostliny žírem poupat a bobulí. Částečná poškození působí i zobonoska révová a hálčivec révový. Samice zobonosek vykusují pruhy v listech a následně je stáčejí do kornoutků. Takto zničené listy opadávají. Hálčivec naopak saje na mladých listech, což může při silném napadení vést k oslabení rostliny. Mezi nejčastější choroby révy vinné patří virový roncet, houbové choroby padlí révové a šedá plesnivost čili plíseň šedá.
Prachovka, stará choroba, která může postihnout různé druhy stromů, keřů, plodiny trvalek a letniček, je houbová choroba, která pokrývá listy, stonky, květy a další části rostlin bílou práškovitou látkou. Infikované rostliny mohou začít vykazovat známky žloutnutí, hnědnutí a změny barvy listů, které budou předčasně opadávat. Toto vysoce nakažlivé onemocnění se může přenášet z jedné rostliny na druhou prostřednictvím spor. Nadměrná vlhkost, vlhko a stinná místa poskytují dokonalé prostředí pro růst padlí. Je třeba přijmout preventivní opatření, aby se plíseň udržela na uzdě. Pokud je však habr již napaden houbou, zvažte aplikaci měděného nebo sirného fungicidu na strom za klidného chladného dne. Zde můžete vidět obrázky stromu napadeného padlí.
Dávkování je individuální, záleží na ošetřované rostlině a na tom, proti jaké nákaze se bude používat. Vždy je k přípravku přiložen dávkovací list, který je nutné si důkladně přečíst.
Jádroviny – strupovitost
Ošetření se provádí podle signalizace nebo podle potřeby v intervalu 10–14 dní. Při preventivní ochraně se ošetřuje 2–3x před květem a dále dle průběhu infekce. Nižší dávku lze použít při preventivní aplikaci. Baycor je účinný 72 až 96 hodin od začátku infekce, má současně vedlejší účinky protipadlí jabloňovému. Množství vody: 500 l/ha a 1 m výšky koruny stromů.
Karafiáty – rez karafiátová
Ošetření preventivně, nejpozději při prvních příznacích a dále po 10–20 dnech podle potřeby, koncentrace 0,2 %.
Meruňka – monilióza
Ošetřuje se těsně před květem a při dokvétání, při zvýšeném riziku infekce se ošetření zopakuje 6 týdnů před sklizní.
Meruňka – hnědnutí listů
Ošetření 3 až 4 týdny po odkvětu, opakovat 2x po 1–2 týdnech. Množství vody: 500 l/ha a 1 m výšky koruny stromů.
Růže – padlí, rez, černá skvrnitost
Ošetření podle potřeby, koncentrace 0,15 %.
Višeň, třešeň – skvrnitost
První ošetření 3 až 4 týdny po odkvětu, druhé po 10 dnech. Tato dvě ošetření zpravidla postačí ke zvládnutí choroby, v případě potřeby se ošetřuje ještě po sklizni. Množství vody: 500 l/ha a 1 m výšky koruny stromů.
