Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

STŘÍHÁNÍ

  

HORTENZIE

  

OLEANDR

  

POSTŘIKY

  
Téma

JAK A KDY STŘÍHAT OLEANDRY

Jak provést stříhání oleandru – video

Oleandry se doporučuje stříhat po celé vegetační období, to znamená od března do září. Je však zapotřebí si uvědomit, kdy a jak oleandr kvete. Květy se objevují na koncích výhonků v pozdním létě, od července do října. Stříhání by tedy mělo být vhodně načasováno. Brzké stříhání, to znamená stříhání na jaře, obvykle zapříčiní ztrátu nových květů. Zde je praktická ukázka stříhání oleandru.

Zdroj: Jak na stříhání oleandru

Diskuze: Re: jak a kdy stříhat ostružiny

Prosí o radu kdy a jak stříhat rakytník .Předem děkuji.

Zdroj: diskuze Jak a kdy stříhat ostružiny
Počet odpovědí: 2

Video jak stříhat květy hortenzie

Podrobný návod, jak stříhat hortenzie, je možné zhlédnout například zde.

Zdroj: Stříhání květů hortenzií

Diskuze: Re: www.kdy a jak stříhat kaki.cz

Khaki se má stříhat v únoru až březnu. Jak se to dělá, je vidět na tomto videu youtu.be/f-OIvEQP-6g

Zdroj: diskuze Www.kdy a jak stříhat kaki.cz
Počet odpovědí: 1

Jak stříhat kamčatské borůvky

Kamčatská borůvka v prvních letech nepotřebuje žádný řez. Ten první, zmlazovací a udržovací, se provádí cca ve čtvrtém roce života, kdy vybereme 12 základních prutů a odstraníme ty vodorovné nebo ty, které mají tendenci přečnívat a viset. Vybrané větve zkrátíme nad místem rozvětvení, abychom podpořili tvorbu nových silných výhonů. Nejvhodnějším obdobím k řezu je podzim, kdy opadá listí, nebo jaro, a to před prvním rašením.

Zdroj: Kdy stříhat kanadské borůvky

Diskuze: www.kdy a jak stříhat kaki.cz

kaki mám zasazené 2rokem je vysoké 2m kmínek je3cm chci ho zakrátit mám obavu aby mu neuškodil tak se ptám kdy a jak ho zastřihnout rád se přiučím.Dík

Zdroj: diskuze Www.kdy a jak stříhat kaki.cz
Počet odpovědí: 1

Mají se stříhat květy oleandrů?

Staré větve i loňské výhony je třeba řezat až po odkvětu, nejlépe v září. Můžete je také jen zaštípnout, jestliže nemají dostatek přeslenů a chcete, aby se co nejvíce rozkošatěly. Oleandr velmi rychle obrazí a další rok na nových výhonech kvete. Uschlé květy neodstřihávejte, jen odstraňte zcela suché květy, které se už samy oddělily od rostliny. Zcela odkvetlá květenství můžete odstřihnout koncem září, až budete oleandr tvarovat. Mnoho pěstitelů z obavy, že jim příště oleandr nenasadí na květ, nechává uschlé květenství na rostlině, dokud samo neodpadne, a skutečně jim v dalším roce oleandry bohatě vykvetou.

Zdroj: Jak na stříhání oleandru

Diskuze: Re: Re: oleandry žloutnutí listů

děkuji pokusím se zdraví Johan

Zdroj: diskuze Oleandry žloutnutí listů
Počet odpovědí: 3

Jak ustřihnout květ do vázy

Nařezaným rostlinám ihned ponořte spodní části stonků na půl minuty do vroucí vody, poté je až po květ vnořte na co nejdelší dobu do teplé vody a nechte zregenerovat. Takto ošetřené je můžete aranžovat do vázy.

Zdroj: Kdy stříhat pivoňky

Diskuze: Re: Re: oleandry žloutnutí listů

děkuji-přesně je to ono,pokusím se likvidovat zdraví Johan

Zdroj: diskuze Oleandry žloutnutí listů
Počet odpovědí: 3

Proč je důležité pivoňky stříhat

Všeobecně jsou pivoňky dlouhověké rostliny, čím déle je budete pěstovat, tím víc vám pokvetou. Nemají rády časté přesazování. Nehnojte je dusíkem, lepší je fosfor k podpoře tvorby květů. Hluboký řez nutný není, připravujete se jím o květy. Pivoňky kvetou v dubnu, květnu, červnu a červenci. Odkvetlé květy odstřihujte, jsou nevzhledné a pro rostlinu těžké.

Zdroj: Kdy stříhat pivoňky

Diskuze: Re: rakytník řešetlákový pěstrování

Dobrý den zajímalo by mě kdy se může rakytník stříhat. Děkuji.

Zdroj: diskuze Rakytník řešetlákový pěstrování
Počet odpovědí: 3

Kdy stříhat

Borůvky se vyznačují svou dlouhověkostí – dožívají se až 100 let. Produkční životnost plantáží je 30–35 let. U nás se můžete setkat s keři starými 65 let. Borůvky na množení se stříhají na jaře, a to nejméně 5leté rostliny. Stříhají se odspodu, přičemž hned vyrazí nové výhony. Pokud byste tedy borůvky ostříhali na podzim, nové výhony by vám zmrzly. Od dubna je dobré používat pravidelně hnojivo na borůvky a keře zalévat. Některé odrůdy borůvek je možno také pěstovat ve velkých nádobách, kde se jim daří výborně. Dávají se pouze do rašeliny na borůvky.

Zdroj: Kdy stříhat kanadské borůvky

Diskuze: ginko biloba keř řez pěstování

Smí a kdy se ginko stříhat?

Zdroj: diskuze Ginko biloba keř řez pěstování
Počet odpovědí: 0

Choroby

Základem je správné zalévání odstátou vodou, správné dávkování hnojiva a tvarování. Pokud oleandry nekvetou, příčinu hledejte buď v nesprávné péči, nebo v nedostatečné likvidaci škůdců a chorob. Nejčastěji jde o čerň, kdy listy vypadají jako posypané sazemi, houby poškozující květy (plíseň), mšice, puklice a svilušky. Pokud je oleandr napaden škůdci, dochází ke žloutnutí listů a jejich opadávání. Oleandr je teplomilná rostlina z oblasti Středomoří, takže i menší mráz jí může uškodit.

Velkým nepřítelem oleandru jsou mšice. Ty jsou většinou zelené až černé a najdeme je na všech zelených částech rostliny. Po napadení mšicemi dochází ke kroucení listů a k plstnatění či zakřivení pupenů. Na mšice je ideální nasadit slunéčko sedmitečné. Pomoct si můžete i vodou smíchanou s tabákem.

Zdroj: Stříhání oleandru

Diskuze: Re: oleandry žloutnutí listů

Bílé tečka a žloutnutí listů.Děkuji a hezký den.

Zdroj: diskuze Oleandry žloutnutí listů
Počet odpovědí: 3

Kdy stříhat túje Smaragd

Túje Smaragd (Thuja occidentalis Smaragd) je jednou z nejběžněji používaných dřevin na živý plot. Se stříháním je lepší počkat, až strom dobře zakoření. To může různě dlouho trvat, ale minimálně je dobré nechat rostliny 2 až 3 měsíce v klidu kořenit. V průběhu této doby je nutná pravidelná zálivka. Abyste docílili krásně husté stěny, je velmi důležité túje stříhat pravidelně. Živý plot je nutné stříhat alespoň 2x ročně. Poprvé v termínu, kdy je dokončen hlavní prodlužovací růst, tedy na konci jara (v červnu), a podruhé koncem léta (konec srpna až září) kvůli finalizaci tvaru. V prvních letech pravděpodobně ještě nepotřebujete zastřihovat vrcholky, pouze stříhat boky, a to pod mírným úhlem kopírujícím kuželovitý tvar Smaragdů. Túje zde pak bude hezky obrážet a bude stále hustá. Po dosažení požadované výšky je možné přidat i pravidelný zástřih vrcholků. Smaragd má po zakořenění roční přírůstky až 20 cm.

Zdroj: Stříhání tújí

Diskuze: oleandry žloutnutí listů

dotaz- na vetvičkách i listech oleandru jsou takové bílé tečky.co s tím kdo poradí?

Zdroj: diskuze Oleandry žloutnutí listů
Počet odpovědí: 3

Kamčatské versus kanadské borůvky

Kanadská borůvka je skutečně borůvkou, má velké kulaté plody. Její nevýhodou je, že plodí až po několika letech a že má větší nároky na půdu (co do její kyselosti).

Kamčatská borůvka není borůvka, jedná se o zimolez, který ale barvou i chutí borůvky připomíná. Plodí ihned a nároky na půdu nemá přílišné (stačí přihnojit na jaře). Někteří pěstitelé ovšem měli problém s plodností keřů (je lepší pořídit si jich více, jednak kvůli zvýšení výnosu, jednak kvůli zajištění opylení – přestože je rostlina samosprašná). Po výsadbě není prakticky potřeba žádný řez. Z důvodu udržení vlhkosti je vhodné rostlinu zahrnout mulčovací kůrou.

Rozdíl mezi kanadskou a kamčatskou borůvkou je také v řezu. Kamčatskou borůvku je vhodné stříhat na podzim, kdežto kanadskou borůvku je lepší stříhat na jaře.

Zdroj: Kdy stříhat kanadské borůvky

Diskuze: Re: brslen japonicus la Paloma Blanka

Tuhle rostlinu můžete stříhat kdy chcete a jak chcete. Obrazí znovu a znovu. K získání ponětí o tom jak na to, vám pomohou následující video návody: www.youtube.com/resu…
Je to sice v angličtině, ale dá se z tohoto dobře pochopit, jak můžete provést řez.

Zdroj: diskuze Brslen japonicus la Paloma Blanka
Počet odpovědí: 1

Množení

Namnožit kanadské borůvky můžete dvěma způsoby:

  1. řízkováním – ustřihněte větvičku pod kolínkem, namočte konec do práškového stimulátoru a vsaďte do nádoby s rašelinou, umístěte do pařeniště;
  2. hřížením – nalomte větvičku a připevněte ji drátem do půdy vedle mateční rostliny. Obvykle se ujme, ale řízkování je úspěšnější metoda.

Zdroj: Kdy stříhat kanadské borůvky

Stříhání švestek na jaře

Peckovinám nesvědčí časný jarní řez. Měly by se stříhat v období, kdy už mají listy. Případně po sklizni. Ale zde také platí, že strom by měl mít ještě listy. Při brzkém jarním řezu hrozí nákaza řezných ran houbovitými chorobami.

Zdroj: Stříhání švestek

Kdy stříhat kanadské borůvky

Od třetího roku po výsadbě kanadské borůvky některé staré výhony celé vyřežeme až těsně u země. Tím rostlinu průběžně zmlazujeme – mělo by zbýt vždy 6 až 8 silných výhonů. Čím více rostliny prořežeme, tím větší potom budou bobule, ale jejich počet se sníží. Staré neprořezávané keře přinášejí jen malé plody, které často zasychají ještě před dozráním, rovnoměrné úrody tedy dosáhneme každoročním řezem. Větvičky pod tíhou úrody klesají, mohou se i polámat, proto je včas vyvážeme k oporám.

Kanadské borůvky stříhejte až na jaře. Pokud budete stříhat na podzim, borůvka se bude snažit stále vyrážet a keřík tím před zimou pouze vysílíte. Rostlina si do dřevní hmoty ukládá zásoby, takže pokud ji pohnojíte (to udělejte určitě), ještě posílí dřevní hmotu a bude tak lépe odolávat zimě a mrazu. Na jaře zastřihněte omrzlé větvičky, keř tím prosvětlíte (není na to žádný exaktní recept, jen se snažte, aby keř nebyl příliš hustý a aby byly větve pokud možno členité a silné). Borůvku nezapomínejte hnojit a zalévat.

Zdroj: Kdy stříhat kanadské borůvky

Kdy ho dát ven

V našich podmínkách je potřeba na zimu oleandry přestěhovat dovnitř. Oleandrům vyhovuje zimní klidové období s chladnější teplotou, a to nejlépe v rozmezí 2–12 °C. U citlivějších kultivarů by teplota neměla klesat pod 8 °C. Přezimování je vhodné například ve světlém sklepě, studeném skleníku či v zimní zahradě. Využít můžete také zasklený balkon či chladnou chodbu. Pokud by měl oleandr nedostatek světla, začne ztrácet listy. S ohledem na klidový režim je třeba v zimním období také omezit zálivku. V této době zalévejte oleandr až tehdy, když kořenový bal mírně proschne. V misce pod květináčem nesmí zůstávat žádná voda. Oleandr je citlivý na tvrdost vody, proto je vhodné zalévat odstátou, měkkou vodou. V prostoru s vyšší teplotou v zimě byste se připravili o bohaté kvetení v další sezoně. Rostliny pravidelně kontrolujte, abyste v případě napadení štítenkami či puklicemi zasáhli co nejdříve. Pokud od března dopřejete oleandru více tepla (a tomu odpovídající zálivku), dočkáte se časnějšího nakvétání. Ven však můžete oleandr umístit, až když pomine nebezpečí jarních mrazíků. Obvykle to bývá v polovině května. Je třeba sledovat aktuální stav počasí. Pokud je to možné, na nové podmínky přivykejte rostlinu pozvolna. Ideální stav je, pokud ji necháte venku jen pár hodin a dobu postupně prodlužujete.

Zdroj: Jak na stříhání oleandru

Řez malin

Některé maliníky plodí na loňských výhonech, jiné odrůdy na letošních letorostech. Účelem řezu je podpořit vývin nových letorostů, které dávají základ nové úrodě, odstranit odplozené výhony a prosvětlit keře.

Jak poznat, kdy stříhat:

  • Odrůdy malin, které sklízíte v průběhu července, se řežou na podzim.
  • Pozdní odrůdy, které se sklízejí v srpnu a začátkem září, seřízněte až na jaře. Ty totiž plodí na výhonech, které vyrostou během sezony.
  • U remontantních malin se musí odplozené výhony vystříhat a nové výhony upevnit na vedení tak, aby v příštím roce dobře plodily.

Zdroj: Malina stříhání

Zazimování oleandru

Kdyby u nás bylo o pár stupňů více, lemovaly by nám různobarevné oleandry zahradní cesty a stínily okna domů. Bohužel tomu tak není, a tak se začátkem každé zimy oleandry v květináčích stěhují do nezamrzajících prostor, chat, suterénů domů nebo chodeb. A na jaře je znovu vynášíme. Stěhování mohutných oleandrů v těžkých nádobách dovnitř a jejich jarní vynášení ven představuje náročnou akci i pro několik lidí. Kdo se tomu chce vyhnout, zaměří se na malé keříky nebo si možná troufne vypěstovat oleandrové bonsaje, které udivují něžnými miniaturními kvítky.

Na přezimování přeneste oleandr na podzim, nejčastěji koncem září (v závislosti na aktuálním počasí). Oleandr snese krátkodobě mráz až do cca -10 °C. Mráz sice poškodí mladé výhony, ale rostlina dokáže spolehlivě vyrašit ze staršího dřeva nebo vyžene nový výhon od kořenů. Dlouhodobé mrazy by však oleandr nepřežil. Pokud je to možné, zimujte oleandry v chladnějším prostředí s teplotou v rozmezí od 2 do 12 °C. Citlivější kultivary je vhodné zimovat při teplotách 8–12 °C. Při teplotách nad 12 °C se rostliny probouzejí k růstu. Teplejší zimování může být i příčinou slabšího kvetení v následující sezóně. Dalším faktorem ovlivňujícím kvetení je velikost ztráty listů v zimním období. Čím více listů opadne, tím méně bude rostlina pravděpodobně kvést.

Aby listy neopadávaly, je třeba jim dopřát i v zimě dostatek světla. Naopak vody potřebují rostliny zimované v chladnu minimum – pouze tolik, aby kořeny zcela nepřeschly. Přes veškerou péči může během zimy k nějakému opadu listů dojít, je to v našich klimatických podmínkách zcela přirozené. Listy na původním místě však již nenarostou, proto se holé větvičky na jaře seřezávají.

Zdroj: Stříhání oleandru

Tvary

Existuje pouze jeden jediný zástupce rodu oleandru, a to oleandr obecný. Výrazněji odlišné znaky má pouze bývalý druh Nerium indicum, který má hranaté větvičky. Šlechtěním však vzniklo mnoho kultivarů kvetoucích různými barvami – od bílé přes žlutou až po tmavě růžovou. Křížením se docílilo i plnokvětosti a vůně květů u některých kultivarů. Žlutě kvetoucí, plnokvětá a vonící odrůda je pojmenována Nerium oleander ´Luteum Plenum´. Latinské pojmenování Nerium má řecký základ ve slově neros. Původní barva květů oleandrů je růžová. V 16. století byl na Krétě vypěstován bělokvětý kultivar. Vonné odrůdy byly vyšlechtěny až na konci 17. století. Za vrchol šlechtitelství bylo považováno vypěstování žlutokvěté odrůdy na počátku 19. století. Dodnes jsou žlutě kvetoucí oleandry spíše vzácností.

Jak již bylo napsáno, oleandr je keř, který můžete tvarovat do stromečků pomocí spletení kmínku a sestřihávat větvičky tak, aby se vytvořila korunka, anebo si vypěstovat bonsaj. Záleží jen na vaší fantazii. Také si můžete vypěstovat vícebarevný oleandr – zasazením různých zakořeněných barevných variant.

Zdroj: Stříhání oleandru

Řez na podzim

Podzimní řez vinné révy se  nedoporučuje.Do podzimu narostou výhony až do délky 1,5-2 m. Je tedy spíše čas vytvořit vinné révě kvalitní oporu. Kmínek se přiváže volně k opoře, nejlépe provázkem nebo páskami z PVC. Na podzim je nejlepší vinnou révu přihnojit, třeba k rostlině zarýt hnůj nebo kompost. Před zimou pak k sazenici přihrnout dostatek okolní zeminy, která ochrání očka před mrazem.

Zdroj: Kdy stříhat hroznové víno

Jak stříhat stáleplodící maliny

Stříhání malin, respektive větví, které odplodily, provádíme pokud možno ihned po sklizení úrody, aby měly nové větve, které budou plodit následující rok, dostatek prostoru a světla a mohly zesílit. Na téma, kdy stříhat maliny, probíhají mnohé diskuze, neboť remontantní odrůdy plodí ještě druhý rok, pokud je neostříháme. Odborníci doporučují ostříhat i tyto větve po první úrodě, protože ve výsledku bude celková úroda vyšší – rostlina zesílí a získá víc potřebného světla.

U keřů s dvouletým vývojovým cyklem se provádí střih maliníku tak, že se po dozrání plodů uříznou těsně u země všechny dvouleté výhony, které by už stejně nikdy neplodily. Stejně můžeme seříznout i nové slabší výhony, abychom měli na jednom metru 8 až 10 větví, pokud pěstujeme maliny na zahradě v řadě, což je nejšikovnější způsob. V případě pěstování maliníku jako jednoho polokeře u kůlu necháváme pouze 7 výhonů. To jsou asi ty základní rady, jak se starat o maliny. Konce výhonů nezkracujte, snížili byste tím výnos.

Remontantní odrůdy (plodící na ročních větvích) po podzimní sklizni ostříháme kompletně, aby byly v zimě vidět jen asi tři centimetry dlouhé pozůstatky posledního porostu. Stříhání maliníku provádíme opět především za účelem prosvětlení budoucí vegetace.

Průměrná životnost maliníku je osm až deset let, při dobré péči a u zdravých porostů i více let.

Zdroj: Stříhání malin

Osečkování

Osečkování je jeden z hlavních úkonů vinaře, jde o zakracování letorostů. Provádí se v období od července zhruba 2-3x, kdy letorosty ještě neukončily svůj růst a  mohou se ohýbat či převěsit. Letorosty nad horním drátem musíme zalomit. Kvalitní tvar je takový, kdy listová stěna není příliš hustá a listová plocha keře a hrozny jsou dobře osluněné. Jejich délka by měla být asi 120-150 cm. V případě velmi bujného růstu může docházet k osečkování již před kvetením révy. Obvyklý je ale termín po kvetení révy. Pokud se osečkování neprovede, změní se solární plocha keře v neprospěch zastíněných listů, které málo asimilují a spotřebovávají svoje asimiláty k dýchání. Tím vzniká nadměrné množství kyseliny jablečné a snižuje se kvalita hroznů, hůře vyzrávají následně i letorosty. Osečkování se provádí ručně zahradnickými nůžkami anebo také srpem.

Zdroj: Kdy stříhat hroznové víno

Řez v zimě

Je vůbec vhodné provádět řez vinné révy v zimě? V zimním období vinná réva odpočívá. Řez keřů se provádí obvykle ve fázi, kdy už jsou rostliny odpočaté a jsou fyziologicky připravené rašit, ale chladné počasí jim to nedovolí. Termín zahájení řezu záleží především na tom, jak veliká je výměra vinice, kterou je třeba ořezat. Někteří vinaři začínají řezat i  v prosinci. Ale čekají do prvních mrazů, kdy jsou listy definitivně opadané a do keřů je pořádně vidět, aby bylo jasné, do jaké míry jsou výhony vyzrálé. Řez by měl být ukončen před začátkem slzení.

A jak poznat vhodnou dobu, kdy došlo k pomrznutí oček? Na první pohled to přímo poznat nelze. Až při krácení výhonu je na řezné ráně vidět, zda je výhon na průřezu zelený, to znamená živý, nebo hnědý, tedy zmrzlý. Pokud je zmrzlý, znamená to, že na podzim dostatečně nevyzrál a  nepřipravil se na zimu. Neznamená to však, že je to takto s celým keřem, každý výhon to má jinak. Nejcitlivější jsou právě ty nejdůležitější části - očka na jednoletém dřevě, ta pomrzají při teplotách okolo -15 °C. A jak to zjistíme? Pomocí nože vedeme podélný řez skrz očko. To musí být na řezu také zelené, nikoli hnědé. Důležité je si vybrat očka na takovém výhonu, který po řezu na keři nechceme. Řezy očkem je dobré vyzkoušet na různých keřích rozmístěných pravidelně po ploše vinice. Míra poškození oček mrazem může být různá, záleží na klimatických podmínkách v dané části.

Zdroj: Kdy stříhat hroznové víno

Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Gabriela Štummerová

Mgr. Michal Vinš


Zahrada155

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS

NABÍDKA OBCHODU